Celý život zkoumal třetí cestu
Během studií na střední škole se toužil stát malířem. O dvě desetiletí později již málem rozložil komunistům centrálně plánované hospodářství, když do něj začal zavádět náznaky kapitalismu.
Celý život se "otec" československých ekonomických reforem šedesátých let Ota Šik snažil najít "třetí cestu" mezi kapitalismem a centrálním plánováním. Uvést ji v praktický život se mu nepodařilo.
V neděli - čtrnáct dní před pětaosmdesátými narozeninami - zemřel po dlouhé nemoci ve Švýcarsku, do kterého musel po roce 1968 uprchnout. HN to včera sdělil jeho syn.
Za reformu vyhnanství
Když začala na začátku šedesátých let ukazovat centrálně řízená ekonomika naplno své slabiny, Šikův tým dostal za úkol problémy odstranit.
Navrhl jednotné daně pro podniky, které měly být postupně odstátněny. Ceny se měly liberalizovat, už o nich neměla rozhodovat strana. Znovu se mělo povolit drobné podnikání.
V roce 1968 se stal Šik dokonce místopředsedou vlády pro otázky hospodářské reformy. Zavedení jeho návrhů do praxe ale zastavil příjezd tanků "spřátelených" armád.
Šik proto uprchl do Švýcarska. Normalizační režim ho zbavil občanství i členství v Akademii věd. Zařadil ho na seznam "buržoazních pravicových kontrarevolucionářů, revizionistů a oportunistů".
Kapitalismus s lidskou tváří aneb Třetí cesta
I v exilu rozvíjel jako profesor ekonomie na univerzitě v St. Gallenu vize třetí cesty.
"Nechci pouze tržní hospodářství, nýbrž sociálně spravedlivé tržní hospodářství s ekologickými cíly. Spravedlnost zde znamená mimo jiné značný podíl zaměstnanců na podniku, na kapitálu," svěřil se před čtrnácti lety rakouskému týdeníku Profil.
Tehdy uvažoval o návratu do republiky. Chtěl se podílet na obnově poničeného hospodářství. Jenže si nerozuměl se svým bývalým podřízeným z šedesátých let Václavem Klausem. A vůbec se mu nelíbila kupónová privatizace.
"Osobně v ní vidím jen populistickou politiku. Pro lidi je pochopitelně přitažlivé, když jim řeknete, že se stanou akcionáři. Je možné, že určitá malá část občanů s nejlepšími informacemi může získat nějaký majetek. Převážná část obyvatel však mnoho nezíská," varoval Šik.
Štětec místo reforem
Na Šika vzpomínal před čtyřmi lety v Českém rozhlase i Václav Klaus: "Měl jsem to štěstí, že jsem byl aspirantem v Ekonomickém ústavu Akademie věd, kde řediteloval právě Ota Šik. Já jsem jeho reformu považoval za třetí cestu někde mezi plánováním a trhem. Už tehdy jsem provokoval a protestoval a chtěl trh skutečný."
Šik se sice stal těsně po revoluci vedle Tomáše Bati, Josefa Škvoreckého či Pavla Tigrida poradcem prezidenta Václava Havla, velký vliv na ekonomické reformy ale neměl.
Vrátil se proto k zálibě z mládí - malování. A když přijížděl zpět do vlasti, tak na výstavy svých obrazů.
