Co přináší přechodné období na volný pohyb osob a služeb

Volný pohyb osob a služeb patří společně s volným pohybem zboží a kapitálu ke čtyřem základním ekonomickým svobodám jednotného vnitřního trhu Evropské unie a liberalizace trhu práce je podstatným aspektem při jejím rozšiřování. Z pohledu Rakouska nabízí vstup nových členů do unie velké možnosti; na druhé straně se Rakušané, a především obyvatelé z příhraničních oblastí, obávají zejména vysoké nezaměstnanosti, laciné pracovní síly a nízkých cen v kandidátských zemích,které by mohly poškodit rakouský pracovní trh, podniky a jejich zaměstnance

Z toho důvodu vznikl požadavek na dojednání přechodného období, které by bránilo volnému vstupu pracovních sil z nových členských zemí. Politicky byl tento požadavek podporován odbory, Dělnickou komorou (Arbeiterkammer), levicovými opozičními stranami, dokonce i vládní koaliční stranou Svobodných, a tak ani poměrně liberální lidová strana nemohla vystupovat jinak.

V Rakousku tak vlastně nebyla žádná politická síla, která by doporučovala liberální řešení ochrany trhu práce po rozšíření EU. V oficiálním zdůvodnění najdeme vysvětlení, že přechodné sedmileté období je nezbytné pro zajištění harmonického společného růstu sousedních regionů a zajištění skutečných potřeb trhu pracovních sil a svým způsobem chrání nové členské země před »odlivem« mozků.

Přechodné sedmileté období se týká zaměstnávání pracovních sil a poskytování služeb vybraných sektorů. Těmto pojmům je nutno rozumět následovně: Zaměstnávání pracovních sil se týká českých občanů - fyzických osob, kteří by měli zájem pracovat v Rakousku pro rakouskou firmu, tedy stát se jejím zaměstnancem.

Pokud jde o poskytování služeb, volný pohyb služeb znamená právo podnikatelů nabízet a vykonávat v Rakousku řemeslné a obchodní činnosti, včetně svobodných povolání, aniž by museli mít sídlo firmy v zemi, kde služby poskytují. To znamená, že podnikatelé mohou pracovat »přes hranice«.

Dodání služby zahrnuje i právo poskytovatele služby vyslat k vyřízení zakázek své zaměstnance. (Je vhodné připomenout, že právo usadit se v některé zemi, tj. založit zde svou firmu, bylo zakotveno již v asociační dohodě z devadesátých let.)

Omezení volného pohybu pracovních sil, tedy zaměstnávání osob z nových členských zemí EU, bylo dojednáno ve formě tzv. modelu 2+3+2. Tímto přechodným obdobím mají jak stávající, tak nové země Evropské unie právo volby chránit od 1. května 2004 svůj pracovní trh bez jakéhokoliv sektorového omezení až na dobu sedmi let.

Znamená to, že český občan, který se nyní chce nechat zaměstnat v Rakousku, musí získat potřebné pracovní povolení stejně jako dosud - před vstupem Česka do EU. Platí ustanovení zákona o zaměstnávání cizinců s možností využívat povolení pro sezónní práce až na šest měsíců a pro vedoucí pracovníky firem, tzv. klíčové pracovníky, do vyčerpání stanovené kvóty, resp. kontingentu v Rakousku.

Česko uzavřelo v srpnu 2001 s Rakouskem smlouvy, tzv. praktikantskou a pendlerskou, které by přinesly určitou flexibilitu v zaměstnávání praktikantů a osob denně překračujících státní hranici. Smlouvy však dodnes nebyly v Rakousku předloženy k ratifikaci a nevstoupily v platnost.

Model 2+3+2 roky představuje tři fáze; první, dvouleté období vstupuje v platnost automaticky a v platnosti zůstávají národní předpisy o zaměstnávání cizinců. Pokud bude Rakousko trvat na úplné nebo částečné ochraně svého trhu práce i po prvních dvou letech ve druhém, tříletém období, bude muset tuto opci formálně oznámit Evropské komisi a zároveň sdělit, jaká omezení budou nadále používána v případě částečné liberalizace.

Aby Rakousko mohlo chránit svůj trh pracovních sil i po pěti letech a využít třetího, dvouletého období, bude povinno Evropské komisi podat zdůvodnění, které bude muset prokazovat tíživou situaci v nezaměstnanosti a riziko vážného narušení trhu práce.

Nejpozději tedy po sedmi letech bude pracovní trh v Rakousku pro české občany volně přístupný. Určitá naděje na postupnou liberalizaci přístupu na trh práce v Rakousku,každopádně však nejdříve po ukončení první dvouleté fáze, se objevuje v prohlášení rakouského ministra hospodářství a práce Martina Bartensteina a českého ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha,ve kterém se otevírá možnost dojednat bilaterální smlouvu o zaměstnávání. Ta by mohla stanovit pravidla, sektory a kontingenty pracovních sil, pro které by se pracovní povolení vydávalo automaticky.

Uzavření smlouvy podporují v Rakousku zejména hospodářské kruhy, reprezentované velmi vlivnou a významnou Hospodářskou komorou. Již dnes v Rakousku chybějí v mnoha oborech pracovní síly a nepříznivě se promítá i demografický vývoj.

Ustanovení o omezení volného pohybu služeb má ochránit Rakousko od obcházení výše popsaného mechanismu zaměstnávání »cizinců« z nových zemí. Přechodné období totiž nepostihuje samostatně výdělečně činné osoby (Selbständige) a Rakousko a také Německo měly obavy, že by místní firmy, hledající pracovní síly z různých důvodů v ČR, obcházely zákon.

Na rozdíl od ustanovení, která se vztahují k zaměstnávání pracovních sil, se omezení přístupu na rakouský trh týká »jen« vybraných sektorů. Jsou to stavebnictví a příbuzné obory, zahradnické služby, čištění a úklid,sociální a bezpečnostní služby. Znamená to, že podnik se sídlem v Česku, který patří do uvedené branže, nemůže do Rakouska pro realizaci své dodávky či služby vyslat své pracovníky z ČR.

V ostatních odvětvích není český podnik omezen a může nasadit své zaměstnance. Jak již bylo výše uvedeno, toto omezení se netýká samostatně činných osob, tedy »řemeslných« prací. Pro ně platí evropské právo, podle kterého musejí např. prokázat způsobilost k vykonávání určité činnosti.

Pro omezení volného pohybu služeb platí stejný model a filozofie přechodného období jako pro zaměstnávání pracovních sil z nových zemí, tj. 2+3+2. Klíčovou otázkou pro posouzení, zda česká firma může nebo nemůže vyslat své pracovníky k realizaci dodávky v Rakousku, je zařazení činnosti firmy podle evropských norem, tzv. EU-NACE.

To, zda činnost je správně zařazena, může v počátečním období po vstupu vyvolávat spory. V Rakousku totiž probíhají nezbytné legislativní kroky nutné k uvedení přechodného období do života. Přístupová smlouva byla ratifikována v Rakousku 3. 12. 2003 (18. 12. 2003 ratifikaci schválila horní komora parlamentu).

Indikativní seznam oboru omezených přechodným obdobím je uveden v tabulce. Přechodné období dává formálně České republice stejné právo zavést reciproční opatření. Ve skutečnosti pracovní síly,které přicházejí v Rakousku k nám, zpravidla doprovázejí investice rakouských společností a o ty máme mimořádný zájem, protože přinášejí know-how, pracovní příležitosti a odvádějí u nás daně. Takže tento instrument pro vyjednávání je pro nás těžko použitelný.

Co vyplývá z výše uvedeného? Téma má za cíl upozornit podnikatele na rizika, kterých je třeba se vyvarovat, a na úskalí, která budou ve vztahu k Rakousku brzdit rozvoj hospodářské spolupráce. Ekonomické zájmy si vždy dosud našly cestu k řešení, i když byla a je mnohdy komplikovaná. Vezmeme-li vše zlepší stránky,  jsme po 1. květnu 2004 dál v porovnání s předcházejícím stavem. Navíc každé přechodné období jednou skončí.

Pavel Hořák je obchodní rada ZÚ ČR v Rakousku

Jan Hitzger je 1. tajemník v Rakousku