Milan Urban: České firmy se v unii neztratily

Na hospodářském růstu se významně podílí český export. To je zpráva, která stojí za zaznamenání. Pro zemi, která se nemůže spoléhat na těžbu a prodej surovin, protože jich má poskrovnu, a jejíž trh je pro výrobce příliš malým odbytištěm, je úspěch zboží na zahraničních trzích alfou a omegou ekonomické prosperity. Kondice českého hospodářství tedy závisí na tom, co můžeme nabídnout světu. A jaká je realita?

EU znamená trhy
I když je ještě brzy na definitivní soudy, výsledky zahraničního obchodu ukazují, že českým firmám se na náročném evropském trhu daří. Po vstupu do Evropské unie růst zahraničně obchodní výměny znatelně zrychlil, což lze částečně připsat i odstranění některých administrativních překážek.
Naše členství v Evropské unii tedy přináší velice hmatatelné výsledky. Vždyť snadnější přístup na obrovský evropský jednotný trh s více než 400 milióny osob představuje sám o sobě mohutný rozvojový impuls.
To, že český export dosahuje nejlepších výsledků za poslední desetiletí, jasně naznačuje, že se nenaplnily obavy z negativních dopadů vstupu do unie. Právě naopak, statistiky jsou pro české vývozce velmi příznivé.
Srpnový schodek byl nejnižší za posledních devět let, když skončil s výsledkem 2,4 miliardy korun. Meziročně dovoz stoupl v korunovém vyjádření o 22 procent, vývoz se zvýšil o 29 procent. V dolarovém vyjádření jsou údaje o růstu našeho zahraničního obchodu ještě impozantnější. Dovoz vzrostl o 36,9 procenta a vývoz o 43,9 procenta.

Jsme konkurenceschopní
Nejde však jen o čísla, která vypadají pěkně na pohled. Více těší fakt, že růst exportu je dlouhodobě stabilní, což znamená, že české výrobky jsou čím dál tím více konkurenceschopné. Na náročném trhu Evropské unie přitom těží především z výborného poměru mezi kvalitou a cenou. Řečeno jinak, české firmy nabízejí kvalitní zboží za přijatelnou cenu.
Přebytek 17 miliard korun, o které je náš vývoz do EU větší než dovoz, naznačuje, že do České republiky se dovážejí především suroviny, zatímco technologicky náročné výrobky vyvážejí české firmy na vyspělé trhy, kde jsou konkurenceschopné.
Pochopitelně, úspěchům českých exportérů vydatně napomáhá i oživení evropské ekonomiky. A nejen to. Veškeré faktory ovlivňující vývoj českého exportu jsou příznivé. Přispívá k tomu i rychlý růst celosvětového obchodu. Stále silná asijská poptávka spolu s konjunkturním oživením v EU dávají našemu exportu, především strojírenskému, pro zbytek letošního roku velmi dobré vyhlídky.
Dá se očekávat, že nejen srpnový, ale i celkový letošní schodek obchodní bilance bude nejnižší za posledních deset let. Střízlivý odhad je těsně pod hranicí padesáti miliard a to možná jde dokonce o konzervativní predikci.
Zdrojem rozšiřování exportu byly v posledních letech prakticky výhradně přímé zahraniční investice. Potvrzují to i proměny struktury vývozu, když dlouhodobě nejrychleji roste export telekomunikačních zařízení, elektrických a optických přístrojů, komponentů pro automobilový průmysl.

Podpora má smysl
Vývoz tedy mimořádně dynamicky roste právě v odvětvích, kam směřuje především zahraniční kapitál. Příznivý reálný vývoj potvrzuje správnost vládní politiky podpory přílivu zahraničního kapitálu.
Krátkodobé vyhlídky jsou pro české exportéry velmi příznivé. Zda se naplní, závisí nejen (i když především) na kvalitě nabízeného zboží, ale i na tom, zda se bude dařit obchodním partnerům, a jaké budou ceny dovážených surovin.
Vysoké ceny primárních surovin, především stále rostoucí ceny ropy, obchodní bilanci značně zatěžují. Cílem našich firem by ale mělo být uspět nejen v době konjunktury evropské a celosvětové ekonomiky, ale i v době, kdy se daří hůře. Jde o to, vydobýt si na zahraničních trzích takové postavení, že nás z něj jednou nevytlačí ani nákladově levní výrobci z třetích zemí, především z Asie.


Autor je ministrem průmyslu a obchodu (ČSSD)