Nová Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Číně, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se zabývá otázkou, jak zmírnit hluboký obchodní deficit, který Česko s nejlidnatější zemí světa má. Vývoz do Číny představuje totiž jen 0,4 procenta celkového objemu českého exportu. Naproti tomu dovoz čínského zboží tvoří přibližně pět procent celkového dovozu do ČR. Podobně je na tom celá Evropská unie, jejíž vývozy do Číny jsou dvacetkrát nižší, než činí dovozy.
V případě Česka je obchodní deficit enormní. Předloni dosáhl 2,4 miliardy dolarů, za leden až říjen loňského roku to bylo už 2,6 miliardy. S žádnou jinou zemí nemá Česká republika takový deficit. Navíc se zřejmě dále bude prohlubovat, neboť nebude jednoduché zastavit trend posledních let, kdy se dovoz z Číny zvýšil pětadvacetkrát, zatímco vývoz do Číny stoupl jen 2,6krát.
investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Šen-tchou.
Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech podobně jako v případě ukončení clearingové relace s jinými teritorii významně klesly jak dodávky investičních celků, tak i kusové dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro čínské odběratele příliš drahé. Po politických změnách v Evropě a zlepšení vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role České republiky jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná.
V roce 1993 došlo k mimořádnému oživení českého exportu, hlavně díky rapidnímu zvýšení vývozu hutnických výrobků, nákladních a osobních automobilů. O rok později však vývoz těchto komodit opět výrazně poklesl a obchodní bilance se stala z českého pohledu pasívní. Přes stálý růst českého exportu se od té doby nic nezměnilo. Dovoz čínského zboží totiž roste mnohem dynamičtěji a deficit obchodní bilance na české straně se trvale zvyšuje.
Pokud jde o komoditní strukturu českého vývozu do ČLR, nejdůležitější položky pocházejí ze strojírenského odvětví. Celková hodnota vývozu v roce 2003 přesáhla dva milióny dolarů.
Pokud jde o komoditní strukturu českých dovozů z ČLR, je přes obecné mínění o dominanci textilu a obuvi skutečností, že dovoz textilu tvořil v roce 2004 pouze kolem pěti procent (obuv dvě procenta) celkových dovozů do Česka. Převažoval totiž dovoz počítačových a elektrotechnických komponentů (52,2 procenta). Velká část těchto výrobků je po zpracování dále vyvážena na vyspělé trhy, především do zemí Evropské unie, což určitým způsobem zmírňuje jinak hrozivé údaje o obchodním deficitu s ČLR.Strategie upozorňuje na skutečnost, že při pasívním pokračování v dosavadním vývoji nelze ve střednědobém výhledu do roku 2006 očekávat výrazné změny v obchodně ekonomických vztazích s ČLR. Pokud nebudou přijata účinná opatření, bude pokračovat dosavadní trend, tj. růst vzájemné obchodní výměny při stále se prohlubující negativní bilanci pro ČR. Nepříznivé vyhlídky se mohou ještě zhoršit po ukončení dodávek pro třetí a čtvrtý blok elektrárny Šen-tchou a v případě poklesu objemu dosavadní nosné položky českého vývozu do ČLR – automobilů Škoda z důvodu očekávání místní produkce a možného přehřátí tohoto odvětví v Číně.
V nadcházejícím období dvou, maximálně pěti let lze předpokládat, že dojde k zásadnímu rozdělení sféry vlivu velkých světových firem v rozhodujících segmentech čínského trhu. Pokud se nepodaří v uvedeném období českým podnikům v Číně etablovat, bude jejich šance na pozdější přímý vstup na tento vysoce perspektivní trh výrazně nižší.
S upevňující se pozicí Číny jako regionální i světové velmoci, s jejím celkovým rozvojem a se zvyšujícím se sebevědomím Číňanů, je možné do budoucna očekávat ještě tvrdší prosazování jejich vlastních zájmů a menší ochotu k ústupkům než doposud.
Proto čínská vláda v 10. pětiletém plánu (2001 až 2005) stanovila jako prioritu hospodářský a sociální rozvoj méně rozvinutých částí země. Odhaduje se, že rozvoj těchto oblastí bude významně podporovat i v dalším období. České firmy tak budou mít příležitost zúčastnit se rekonstrukcí a modernizace provozů v průmyslově vyspělých oblastech i nových investic v průmyslově méně rozvinutých regionech.
K prioritním regionům lze jmenovitě zařadit provincii Sichuan, Chongqing (samostatný správní celek podléhající přímo centrální vládě od r. 1999) v centrální Číně, provincii Qinghai a Xinjiang – Uygurskou autonomní oblast v západní Číně a provincie Liaoning, Jilin a Heilongjian na severu země.
Pokud se jedná o Zvláštní administrativní zóny Hongkong a Macao, spočívá jejich význam pro česko-čínské obchodní vztahy především v roli prostředníka usnadňujícího českým firmám přístup na trhy jižní Číny, zvláště provincii Guandong/Kanton a oblast delty Perlové řeky. Vzhledem k přesunu výrobních kapacit z Hongkongu do přilehlých čínských oblastí (Šenzhen) hledají hongkongské firmy, které jsou vesměs velmi zkušené v oblastiobchodu, nové partnery a náplně činnosti. V současné době je tedy vhodný čas k navazování nových kontaktů v tomto regionu. Hongkong (a v menší míře i Macao) jsou svou kapitálovou kapacitou pro Česko zajímavé i jako potenciální zdroj přímých zahraničních investic.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
