České firmy měly v dobách bývalého Československa v Číně skvělý zvuk. Vyvážely tam tisíce automobilů Tatra 815 a LIAZ, textilní a obráběcí stroje, stavěly pivovary a tovární komplexy.

 

Na šance na návrat a cestu, jakou by se české firmy měly do nejlidnatější země světa vydat, jsme se při kulatém stolu, který zorganizovaly Prague Business Club a Hospodářské noviny, zeptali generálního ředitele společnosti Technoexport Josefa Cílka, generálního ředitele společnosti Škodaexport Jaroslava Hubáčka a ředitele marketingu společnosti Škoda Praha Petra Jaciny.

 

hn: Jak se dostat do Číny? Mohli byste se s potenciálními zájemci podělit o své zkušenosti?

 

Josef Cílek

Čína je obrovská země, kde jsem pracoval v 80. letech, je to obrovský kontinent s mnoha národnostmi, mnoha jazyky a všechno tam trvá daleko déle než kdekoli jinde. Nikdo tam nic neuspěchá. Mají pocit, že jsou ve světě někdo, takže ani velký elán nepřiměje partnera k urychlení práce či rozhodnutí. To za prvé.

Za druhé. Funguje tam centralizace, i když reformy a privatizace postupují. Ono je také rozdíl privatizovat průmysl v takové zemi, jako je Čína, a v některé evropské zemi. Je také třeba mít na paměti některá čínská specifika. Například když jsme tam jezdili, museli jsme si s sebou vzít Číňana-tlumočníka, aby se pekingský Číňan domluvil s kantonským Číňanem.

Samozřejmě, do 80. let české firmy pracovaly s čínskými na úplně jiné ekonomické bázi a obchody se odvíjely od clearingových platebních dohod. Díky tomu se dařilo prodávat desetitisíce Tater 815, LIAZ 706, tisíce textilních strojů, investiční celky, gumárny, pivovary. Nyní jsou v Číně Japonci, Američané, Francouzi, Němci, Angličané, kteří jsou zatraceně silní. Mají tam své kanceláře často o deseti patnácti lidech a k tomu tam sedí deset Číňanů. Takže konkurenční podmínky jsou jiné. Do Číny jezdí předsedové vlád nebo vysocí vládní činitelé vyspělých zemí a vozí tam solidní financování projektů, což se u nás nestává. V takové konkurenci se dost těžko prosazuje.

 

Jaroslav Hubáček

Škodaexport se do Číny dostal v 70. letech a jsme jednou ze společností, která se podílela na dodávkách zařízení pro elektrárnu Šen-tchou. Jako země jsme si vytvořili tradici, ale Čína se po vstupu do Světové obchodní organizace otevřela světu. Přestože Šen-tchou se jmenuje Stavba česko-čínského přátelství, což připomíná socialistické časy, dnes musíte čelit tvrdé konkurenci a tomu, že Čína je velmoc a je nesmírně háklivá na projevy vůči své suverenitě.

Předpokladem úspěšného podnikání je samozřejmě být konkurenceschopný a potom mít dobře koordinovanou zahraniční exportní politiku. Tedy zkoordinovat to, co prosazuje ministerstvo průmyslu a obchodu na podporu celkem nadějných obchodních případů a co může být zkomplikováno zbytečně ideologickým přístupem MZV. Jde především o možnost pokračování výstavby elektrárny Šen-tchou.

 

Peter Jacina

Naše společnost Škoda Praha má v Číně pochopitelně také hodně zkušeností, protože projekt Šen-tchou realizuje konsorcium firem, včetně naší. Trochu bych se chtěl připojit ke kritice rozporu mezi politikou MPO a MZV. Na jedné straně MPO podporuje český export do Číny, organizuje tam výstavy, pořádá mise, na druhé straně MZV rozvojem styků s Tchaj-wanem tyto aktivity vlastně podráží.

 

hn: V jakých odvětvích vidíte šance pro české firmy do budoucna?

 

Jaroslav Hubáček

V Číně roste potřeba energetických kapacit kolem 20 tisíc MW ročně. To je nejvyšší dynamika na světě. Pro srovnání, Česko má nainstalováno asi 1300 MW. Roste i poptávka po různých primárních zdrojích, které se používají pro výrobu elektřiny, jako je nafta, voda, uhlí. My z Česka víceméně můžeme konkurovat jejich elektrárnám, což je příklad zmiňovaného projektu Šen-tchou. Pořád ovšem existuje omezení na dovoz menších jednotek než 600 MW. Čína tuto bariéru uplatňuje nehledě na přistoupení ke Světové obchodní organizaci a závazku postupně celní bariéry odbourávat. Třeba se v této oblasti vytvoří prostor.

Příležitostí do budoucna, a my se o to pokoušíme, jsou dodávky do třetích zemí. Připravujeme s čínským partnerem projekt, kde by licenčně vyráběl část elektrárny. Právě ve spojování s čínskými firmami ve třetích zemích se zvýší onkurenceschopnost českých firem.

 

Peter Jacina

Do budoucna může vést k úspěchu spojování levné pracovní síly v Číně a zahraničního know-how. Myslím si, že v Číně mají naději na úspěch jen skutečně jen špičkové a unikátní výrobky, třeba jako je radiolokátor Vera. Takových unikátních výrobků, o které by byl v Číně eminentní zájem, je však v tuzemsku chronický nedostatek.

 

Josef Cílek

Kontakty s čínskými firmami jsme měli již dříve. Nyní se ale na nás dívají jako na východoevropskou zemi, která není tak vyspělá jako Spojené státy a Německo, Francie, Británie. I kdybychom měli úplně stejný výrobek jako Němci nebo Američané, u českého předpokládají slevu.

Za druhé tam vyrostla v posledních letech nová technická i netechnická inteligence, která mnohdy vystudovala na amerických a západoevropských univerzitách. To už nejsou lidé oblečení do zelených nebo šedivých uniforem, to jsou manažeři západního stylu, kteří s vámi jednají jako když přijedete do Anglie nebo Ameriky. Jazykově jsou výborně vybaveni, zvlášť ti, kteří studovali v zahraničí. S tím jsme se v minulosti málokdy setkali. Dnes už je to časté.

Za třetí budeme muset hledat možnosti, co z Číny dovážet, aby se trochu vykompenzoval tlak na obchodní bilanci. A za poslední, a to není to nic nového, s Číňany jsme spolupracovali už dříve na třetích trzích. Čínské firmy působily v arabských zemích, v Iráku na výstavbě rafinérií, v Sýrii, a byly to kvalitní firmy, s nimiž jsme byli spokojeni. Byly cenově konkurenceschopné proti ostatním a spolupráce byla velmi dobrá.

 

hn: Jaké máte zkušenosti s čínským zákazníkem či obchodním partnerem?

 

Jaroslav Hubáček

S čínským zákazníkem se nám kupodivu dlouhodobě vyplatila upřímnost. Nevyplatí se podvádět, obcházet nebo skrývat problémy. Při dodávce velkých investičních celků se musí počítat se spoustou problémů, jako je zpožďování dodávek a harmonogramů výstavby. Vše je třeba otevřeně se zákazníkem řešit, nic neskrývat. Zákazník má přitom právo proti vám použít penalizaci.V našem případě k tomu nikdy nedošlo, protože vztahy se zákazníkem byly korektní a otevřené.

 

Peter Jacina

Čínské specifikum je v kopírování, které probíhá už drahná léta i v jiných státech jihovýchodní Asie. Faktem je, že dnes Číňané dokáží dělat prakticky všechno. Pokud chcete vstoupit na tamní trh, musíte mít proto pořád trošku technologický náskok. Netýká se to pochopitelně jenom strojírenských výrobků nebo investičních celků.

 

Josef Cílek

Pamatuji si, když jsme předávali dokumentaci na bezvřetenové dopřádací stroje, předávala se postupně, nejprve jednodušší části strojů. Předávání probíhalo po dobu dvou až tří let. Totéž bylo u

Tater 815, náběh výroby byl dokonce pětiletý. Než došlo k předání kompletní dokumentace, v Číně už jezdily okopírované Tatry. Je proto potřeba být při kooperaci s čínskými firmami opatrný.

 

hn: Není cestou k proniknutí na čínský trh spojení sil dohromady a vytvoření konsorcia, vývozní aliance nebo dokonce podniku zahraničního obchodu (PZO), což by snáze dostalo české firmy na tak vzdálený a náročný trh?

 

Jaroslav Hubáček

Myslím, že řada podniků se o spolupráci pokouší. V podmínkách trhu je totiž vždycky možné, aby se firmy spojily, ale pro to musí být dobré důvody. Náš podnik je typický dodavatel investičních celků na klíč, takže nemáme zájem o společnou investici, nicméně rádi spolupracujeme. V současné době se realizuje projekt Šen-tchou, a to formou konsorcia společností Škodaexport, Škoda Praha, Škoda Energo a SES Tlmače. Je tomu tak proto, že v minulosti se spolupráce těchto společností na podobném projektu osvědčila. Vytváření jakékoliv organizace sloučením několika stávajících by nemělo být dirigováno shora.

 

Peter Jacina

Spojování společností nebo vytváření PZO není řešením enormního zvýšení českého vývozu do Číny a zmírnění velké pasivní bilance. Pochopitelně účelově se mohou vytvářet konsorcia či aliance pro jednotlivé případy. Zakládat však nějaký byrokratický podnik, který by měl zajišťovat vývoz do Číny, není

účelné. Spíš bych to viděl tak, že při nynější technické úrovni českých výrobců se prostor v Číně zužuje, Čína je napřed. A při nákladech, které oni mají zejména na pracovní sílu, je problematické jim konkurovat. Číňané jsou dokonce konkurenceschopní i v oblasti energetických celků. Známe případy, že už dnes vyvážejí do Turecka nebo Vietnamu. Cestu bych spíše viděl v propojení na čínské výrobce, na čínské projekční ústavy.

 

Josef Cílek

Rozhodně není krok číslo jedna vytvořit pro Čínu PZO. Krokem číslo jedna je, že tam firma musí jít, mít své lidi, kancelář. Žádná organizace to za nás neudělá. Zastoupení pak musí být propojovaná s místním průmyslem, s místními subjekty a musí se nabízet kvalita.

Čínské firmy českým již konkurují i v tradičních komoditách. Přestože Technoexport má zkušenosti v oblasti cukrovarů, pivovarů a dalších komplexů, Číňané už dnes umí postavit z našich komodit všechno. Například řepný, třtinový pivovar či cukrovar nebo chemickou fabriku od rafinérie počínaje. Nakoupí licence, nakoupí procesy, většinou z Japonska nebo z Ameriky, ostatní zvládnou sami. Stavební část na Šen-tchou dělala čínská firma. Bez propojení na tamní průmysl není proto možné dosáhnout nižších nákladů a cen.

 

hn: Jaká jsou vaše přání ve vztahu k čínskému trhu?

 

Jaroslav Hubáček

Přeji si samozřejmě, aby nám vyšel kontrakt Šen-tchou 5 a 6. A za druhé si přeji lepší koordinaci zahraniční a obchodní politiky.

 

Peter Jacina

Já bych si také přál větší podporu oficiálních míst ve všech směrech, hlavně v Číně. Mám na mysli zahraniční politiku, definovat skutečně, že jde o jednotnou Čínu, obecně to prohlásit, učinit eventuálně politická gesta. A na druhé straně, pořád existuje prostor i pro normální podporu vývozu ze strany institucí, jako je mít větší počet lidí v zahraničí a koordinovat činnost představitelů MZV, MPO, CzechTrade a českých center.

 

Josef Cílek

Utrácíme příliš státních prostředků tím, že tříštíme zájmy na těch trzích. Máme mnoho subjektů, které takzvaně pomáhají malým, středním, možná i velkým exportérům – ministerstvo, různé agentury polostátní, státní, soukromé. Podle mého názoru utrácí vláda nesmírné prostředky, které kdyby se zkoncentrovaly, kdyby se daly jedním směrem, obchod by byl daleko větší.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam