Může být jednatel zaměstnán?

Názor, že funkci statutárního orgánu či jeho člena nelze vykonávat na základě pracovní smlouvy, je již zažitý.
Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, se řídí podle obchodního zákoníku, přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud není uzavřena písemná smlouva o výkonu funkce jednatele, která musí být schválena valnou hromadou.

Nejvyšší soud rozhodl
Mnohem zajímavější a interpretačně převratné je však rozhodnutí Nejvyššího soudu dovozující, že jakákoliv pracovní smlouva uzavřená s jednatelem či členem představenstva na vedoucí pozici (například pozici ředitele, finančního ředitele) je neplatná. Vzhledem k tomu, že uzavírání pracovních smluv s jednateli společností je obecnou praxí, přináší toto rozhodnutí značnou právní nejistotu mnoha firmám a jejich statutárním orgánům.
Nejvyšší soud opakovaně rozhodl, že pokud se pracovní poměr překrývá s výkonem funkce statutárního orgánu, je pracovní poměr neplatný.
Závěr je logický a správný. Jedna a tatáž osoba by neměla obchodně vést společnost z titulu například jednatele (jehož práva, povinnosti a odpovědnost upravuje obchodní zákoník) a zároveň z titulu ředitele (jehož práva, povinnosti a odpovědnost upravuje zákoník práce).
Pokud je tedy osoba pověřená obchodním vedením současně statutárním orgánem či jeho členem, mělo by být obchodní vedení považováno za součást výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena.
Taková osoba může mít uzavřený pracovní poměr pouze na činnost, která je odlišná od činnosti jednatele a s obchodním vedením společnosti v širším smyslu nesouvisí. Například se může jednat o činnost správce sítě a podobně.

Důsledky neplatnosti
V případě sporu o platnost pracovní smlouvy (a uvědomme si, že tuto strukturu může mít zájem za určitých okolností napadnout společnost, jindy naopak jednatel-zaměstnanec) má prohlášení pracovní smlouvy za neplatnou právní a daňové důsledky.
Zmiňme například, že pro pracovní poměr, který nevznikl, neplatí ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob. Také povinnosti k náhradě škody jsou odlišné v případě zaměstnance (kde tato náhrada je dle ustanovení zákoníku práce omezená), a jednatele (kde žádné finanční omezení výše náhrady škody neexistuje).
Negativní daňové dopady se týkají pouze akciových společností, kde odměna členů představenstva není (na rozdíl od mzdy) daňovým nákladem společnosti a není z ní odváděno pojistné na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti.
Je otázkou, jak řešit vzniklý konflikt. Taktika "jedná se o obecnou praxi, proto dále ponecháme stávající situaci", se může prokázat jako dlouhodobě fungující, ale také nemusí.
Vše závisí na interní situaci ve společnosti a osobnostech zúčastněných stran. Zároveň v této fázi zatím spíše teoreticky mohou uvedenou záležitost u akciových společností prověřovat i finanční úřady z titulu daňové neuznatelnosti odměn členů představenstva. Bylo by proto v každé společnosti vhodné posoudit z výše uvedených hledisek, nakolik se může stát výkon vedoucí funkce jednatele upravený pracovní smlouvou problematický.

Iveta Hodková je advokátkou ve firmě Alfery & Partner