Myšlení a emoce zdánlivě svádějí v naší psychice neúnavný boj. Kdo je vlastně úspěšnější v zaměstnání? Ten, který se vždy rozhoduje pragmaticky, či ten, jenž do toho jde "srdcem"?

Dnešní téma představuje smysl a funkci dvou principů, jimiž vnímáme svět, pragmatický rozumový přístup a přístup emocionální, neboli citový. Co to znamená být emocionálně plochý? A kdy jsou emoce nepřiměřené? Je možné být rozumný a citlivý zároveň?
Myšlení umožňuje vybrat optimální variantu řešení konkrétní situace. Například při koupi vozů do firmy zjistíte, že nejlevnější verze jsou v bílé barvě. Je vám jasné, že barva nemá vliv na kvalitu jízdy, a tak koupíte právě bílá auta. Jste pak velmi překvapeni, když zaměstnanci na chodbách reptají, že v tak příšerných autech vůbec nereprezentují firmu, a nemohou tedy dělat dobré obchody.
Logická rozhodnutí totiž fungují v situacích s jasně vymezenými kritérii. Psychika ovšem nepracuje jen s měřitelnými fakty. Věci a situace se vám líbí nebo nelíbí z mnoha nelogických osobních důvodů. Nevěříte? Tak proč máte rádi právě určitou muziku, film či knihy? Myslíte si, že si jejich tvůrci sedli a řekli, že například po tomto akordu logicky následuje tento, protože to ukazuje faktorová analýza? Zde prostě logika selhává.
Ještě častěji pak vidíme selhávání logického přístupu v komunikaci mezi lidmi. Typickou chybou u pragmatických manažerů je například to, že se drží hesla "chvála je zbytečná". Pokud totiž někdo udělá něco správně, pak podle nich jen splnil úkol, a není tedy nutné mu to říkat nebo ho oceňovat. Teprve ve chvíli, kdy něco podřízený nesplní, stojí manažer na stráži a trefnou nekompromisní kritikou to komentuje. Zdá se vám to logické? Bohužel výsledek je ten, že manažer se svými lidmi mluví právě jen, když je kritizuje. Podřízení jsou pak demotivováni a na pracovišti vládne nepříjemná atmosféra.

Pocity, nálady a vášně
Smutek, strach, vztek, radost, důvěra, znechucení, očekávání (těšení se) a překvapení představuje osmero základních emocí. V osmdesátých letech je takto popsal americký vědec Robert Plutchik. Z těchto emocí je podle něj namíchán koktejl dennodenního prožívání. Lidstvo je během svého vývoje přirozeně využívá při rozhodování. Cítíte vztek? Pak mozek velí udeř. Cítíte strach? Než se nadějete, už utíkáte zšeřelou ulicí jak o závod.
Emoce v běžných situacích ztratily tuto svou prvotní přímočarou funkci. Jinak by asi v kancelářích přibylo rozbitých nosů a po chodbách bychom potkávali strachy prchající kolegy. Emocím ovšem zůstala jejich schopnost motivovat.
Strach dává mnohem rychlejší signál blížícího se rizika než dlouhá analýza a nutí vás nedělat ukvapená rozhodnutí. Zdravý vztek vás vede k většímu pracovnímu nasazení. Sebelepší logický argument nenastartuje tak velký výkon, jako když se vám podaří u někoho vzbudit nadšení.
Pokud tuto sílu emocí umíte dobře využívat, pak za sebou možná máte podobný zážitek jako můj kolega. Rozumově chápal, že potřebuje rozvinout znalost jazyka, ale několik let se mu nedařilo posunout své znalosti ani o píď. Pak však potkal učitelku, která ho dokázala pro angličtinu nadchnout (v tom není dvojsmysl), a začal dělat velmi výrazné pokroky.
Další příkladem významu emocí je vliv na kvalitu spolupráce týmu. "Vyladěný" tým často prožívá společné emoce, společnou radost při úspěchu i smutek nad ztrátami. Prožitek důvěry v týmu vám dovolí rozvinout kreativitu, protože víte, že vás tým podpoří a nevysměje se vašim nápadům. Emoce zkrátka dodávají energii.
Pro porozumění emocím je důležité uvědomit si, že se projevují v určité intenzitě. Podle toho je lze rozlišit na pocity, nálady a emoční ladění. Krátké emoce - pocity jsou vyvolány konkrétním podnětem a vedou nás k okamžité reakci. Tak například: sáhnete do kapsy a leknete se, že jste ztratili peněženku. To vás vede k ověření skutečnosti a začnete si prohledávat ostatní kapsy.
Časově delšími emocemi jsou nálady. Jsou prostě dny, kdy od rána víte, že to bude špatné. Takové nálady bývají například signálem propukající nemoci nebo dlouhodobé nespokojenosti. Nálady například výrazně ovlivňují aktuální výkon.
Časově nejdelší podobou emocí je jakési emoční ladění. V něm se míchá temperament a postoj k životu. Jistě ve svém okolí znáte trvale "přednaštvané" typy, posmutnělé pesimisty i optimisty "na zabití". Hlouběji se tématu ladění budeme věnovat v některém z dalších dílů našeho seriálu. Ladění ovšem v každém případě předurčuje životní spokojenost.

Suchaři a citlivky
Představil jsem dva přístupy ke světu - rozumový a citový. Kdy je ovšem problém s upřednostňováním rozumu respektive citu natolik závažný, že byste jej měli řešit? Ukažme si dva krajní typy, člověka s nedostatkem prožívání emocí a člověka vláčeného emocemi.
V prvním případě se daného jedince city příliš nedotýkají a je zastáncem teze, že emoce jsou hloupost, protože se nedají logicky vysvětlit. S velkou pravděpodobností mu hrozí zvýšený výskyt nedorozumění. To platí zejména ve vztazích k jiným lidem. Častěji bude ve vztazích tápat a v komunikaci se občas pohybovat jako slon v porcelánu. Pokud se nesoustředí na rozvoj empatie - tedy schopnost vnímat emoce ostatních a reagovat podle nich - může se dostat do izolace.
Problémy s nedostatkem empatie mohou souviset s výchovou či negativními mi zážitky. Pokud se s takovou poruchou nedokážete vyrovnat, pak je vhodné se poradit s psychologem, který vám může pomoci vaše vlastní emoce zpřístupnit, a tím rozvinout i schopnost vnímat emoce u ostatních.
Naproti nedostatku prožívání emocí stojí jejich přehnaný nebo nesprávný vliv na naše chování. Pokud jste typem člověka, který má potíže s emocemi, můžete se například setkat s následujícími signály. Jde například o obavy při jednání s autoritou nebo strach z telefonování na úřady. V tomto případě může pomoci například kurs asertivity.
Za závažnější už třeba můžeme považovat nepřiměřeně silné emoce, pokud je prožíváte často a i při nevýznamných situacích. Rozpláčí vás například sentimentální reklamy v televizi? Taková přecitlivělost může mít hlubší kořeny a je vhodné kontaktovat psychologa, který se pokusí tuto citlivost rozklíčovat a eventuálně posílit vaši odolnost.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist