"Životní pojištění a penzijní připojištění zaujímají stále výraznější pozici na našem trhu. Zatímco kapacita jeho retailové části spočívá zejména ve zvýšeném využití stávajícími klienty, poptávka po těchto produktech v korporátním segmentu je stále vysoká. Firmy si již plně uvědomují ekonomické i personalistické výhody tohoto typu zaměstnaneckých benefitů," říká Ivo Foltýn, náměstek pro životní pojištění České pojišťovny a předseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny.
Zaměstnanecké výhody a náš vstup do EU
Odvětví zaměstnaneckých benefitů fungujících na bázi pojištění či spoření se v České republice intenzivně rozvíjí již několik let a vstup do EU na jeho rozvoj neměl zásadní vliv. Český pojistný trh se už před naším přičleněním k eurozóně dostal na velmi vysokou úroveň. Výrazným impulzem bylo zavedení daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří svým pracovníkům přispívají na penzijní připojištění nebo životní pojištění. Další podstatnou příčinou byla sílící konkurence, která donutila poskytovatele finančních služeb nabízet řadu nových a vyspělých produktů, zcela srovnatelných s nabídkou v západoevropských zemích. Z tohoto důvodu se u nás také objevily sofistikované formy pojištění a připojištění určené firmám a jejich zaměstnancům.
Naše členství v EU nepochybně přineslo klientům i zaměstnavatelům řadu výhod. Oblast ochrany spotřebitelů a regulace pojišťoven či penzijních fondů je díky harmonizaci legislativy na úrovni vyspělých zemí. Zároveň se otevírají možnosti pro přenositelnost nároků v rámci zemí unie, což rozhodně přispěje ke zvýšení klientského komfortu.
Přestože podle Foltýna dnes za Evropskou unií nezaostáváme z pohledu produktové nabídky, evidentní rezervy máme v míře využívání pojistných produktů, zaměstnanecké benefity nevyjímaje. Jinými slovy, lidé u nás volí nižší pojistné či výši částky, kterou si sami spoří. Například roční výdaje jednotlivce na životní pojištění jsou u nás téměř dvacetkrát nižší, nežli je tomu ve Velké Británii.
Celkově v zakládajících zemích EU svým zaměstnancům přispívá tím či oním způsobem většina firem. V Čechách to zůstává doménou firem, které o své pracovníky nadstandardně pečují, a také poznávacím znamením perspektivního zaměstnavatele.
O historii a rostoucím vlivu zaměstnaneckých výhod hovoří například skutečnost, že zatímco těsně před velkou krizí v USA byl podíl zaměstnaneckých výhod na celkových příjmech zaměstnanců ve výši tří procent, v roce 2001 to bylo již 39 procent.
Trendy v penzijním připojištění
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je daňově uznatelným nákladem od roku 2000. Během uplynulých pěti let se do systému penzijního připojištění úspěšně zapojily tisíce firem a organizací. Příspěvek zaměstnavatele dnes získává celkem 673 tisíc lidí, což představuje 23 procent z celkového počtu téměř tří milionů klientů penzijních fondů. Míra zapojení práceschopného obyvatelstva ČR přitom přesahuje 60 procent. Trvale rostoucí trend má stejně tak korunová výše zaměstnavatelského příspěvku, který dnes činí 422 Kč a převyšuje úroveň vlastního průměrného příspěvku klienta.
"Penetrace penzijního připojištění mezi zaměstnavateli je dnes na velmi vysoké úrovni. Přestože většina velkých a významných firem svým lidem na penzi přispívá, nabízený benefit zatím všichni tito zaměstnanci nevyužívají. Tato situace se ale zvolna mění v souvislosti s rostoucí popularizací výhodného spoření a se vzrůstající informovaností obyvatelstva o problémech a nedostatcích stávajícího důchodového systému," dodává Ivo Foltýn.
Další potenciál představují střední a menší firmy působící především v regionech. Právě v tomto segmentu dnes penzijní fondy evidují masové akvizice. Poptávka již přitom není pouze po tomto finančním produktu, ale po celém balíku služeb. Ten zpravidla standardně obsahuje nejen komplexní servis související s penzijním připojištěním, ale zahrnuje také další produkty, jako například životní pojištění.
Životní pojištění je celkem oblíbené
Životní pojištění, na jehož placení se podílí zaměstnavatel, u nás zažívá v posledních letech skutečný boom. Zatímco v roce 2001 pojišťovny pečovaly zhruba o 60 tisíc klientů-zaměstnanců, v posledním roce, za který známe oficiální údaje (2003), to bylo již 281 tisíc pojištěnců, jimž hradil pojistné či jeho část zaměstnavatel. Produkty se rychle přizpůsobily potřebám firem. Ze široké škály pojištění si zaměstnavatel zpravidla může zvolit od jednoduchých univerzálních pojištění pro řadový personál až po komplexní manažerská pojištění určená klíčovým zaměstnancům. Pojištění se také přizpůsobila požadavkům současného životního stylu. Jsou flexibilnější a umožňují s pojistkou dlouhodobě pracovat. V nabídce se rovněž již neobjevují pouze kapitálová pojištění, ale i nové druhy investičních pojištění s možností volby investičních profilů. Samozřejmostí je široká škála volitelných připojištění.
Existují v podstatě dva způsoby, jakými firmy uzavírají skupinová pojištění. Prvním je rámcová smlouva s pojišťovnou definující pravidla uzavírání individuálních pojistných smluv se zaměstnanci. V poslední době se začíná prosazovat i druhá cenově výhodná forma životního pojištění pro zaměstnavatele, kterou představuje tzv. kolektivní pojištění. V tomto případě zaměstnavatel uzavírá pouze jednu pojistnou smlouvu, v jejímž rámci mohou být kryta různá rizika.
Podpora benefitů ze strany státu
Rozvoj zaměstnaneckých výhod a rostoucí míra zapojení zaměstnavatelů logicky vedou k diskusím o využití a zlepšení podmínek takové formy péče o zaměstnance. Zájem o tuto oblast neprojevují pouze zaměstnavatelé a poskytovatelé finančních služeb. Do diskusí o úpravách podmínek nyní aktivně vstupují také státní úřady. Produkty penzijního připojištění a životního pojištění jsou nástrojem k vytváření dlouhodobých dobrovolných úspor, jejichž role v souvislosti s akutní potřebou penzijní reformy rychle poroste.
"Zaměstnanecké benefity totiž v současnosti představují nejjednodušší způsob, jak motivovat ekonomicky aktivní občany, zejména pak mladé lidi, k účasti v dobrovolném spoření na důchod. Proto Ministerstvo financí uvažuje o zvýšení stávajících limitů pro daňové odpočty u fyzických i právnických osob a dalších pozitivních změnách pravidel pro jejich čerpání. Jednalo by se zejména o provázanost výše příspěvku zaměstnavatele a vlastního příspěvku či pojistného klienta a integraci limitu pro životní pojištění a penzijní připojištění. Tyto navrhované změny, pokud budou zasazeny do celkového konceptu změny penzijního systému, lze jednoznačně uvítat," uzavírá náměstek pro životní pojištění České pojišťovny a předseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýn.
Zaměstnanecké výhody a náš vstup do EU
Odvětví zaměstnaneckých benefitů fungujících na bázi pojištění či spoření se v České republice intenzivně rozvíjí již několik let a vstup do EU na jeho rozvoj neměl zásadní vliv. Český pojistný trh se už před naším přičleněním k eurozóně dostal na velmi vysokou úroveň. Výrazným impulzem bylo zavedení daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří svým pracovníkům přispívají na penzijní připojištění nebo životní pojištění. Další podstatnou příčinou byla sílící konkurence, která donutila poskytovatele finančních služeb nabízet řadu nových a vyspělých produktů, zcela srovnatelných s nabídkou v západoevropských zemích. Z tohoto důvodu se u nás také objevily sofistikované formy pojištění a připojištění určené firmám a jejich zaměstnancům.
Naše členství v EU nepochybně přineslo klientům i zaměstnavatelům řadu výhod. Oblast ochrany spotřebitelů a regulace pojišťoven či penzijních fondů je díky harmonizaci legislativy na úrovni vyspělých zemí. Zároveň se otevírají možnosti pro přenositelnost nároků v rámci zemí unie, což rozhodně přispěje ke zvýšení klientského komfortu.
Přestože podle Foltýna dnes za Evropskou unií nezaostáváme z pohledu produktové nabídky, evidentní rezervy máme v míře využívání pojistných produktů, zaměstnanecké benefity nevyjímaje. Jinými slovy, lidé u nás volí nižší pojistné či výši částky, kterou si sami spoří. Například roční výdaje jednotlivce na životní pojištění jsou u nás téměř dvacetkrát nižší, nežli je tomu ve Velké Británii.
Celkově v zakládajících zemích EU svým zaměstnancům přispívá tím či oním způsobem většina firem. V Čechách to zůstává doménou firem, které o své pracovníky nadstandardně pečují, a také poznávacím znamením perspektivního zaměstnavatele.
O historii a rostoucím vlivu zaměstnaneckých výhod hovoří například skutečnost, že zatímco těsně před velkou krizí v USA byl podíl zaměstnaneckých výhod na celkových příjmech zaměstnanců ve výši tří procent, v roce 2001 to bylo již 39 procent.
Trendy v penzijním připojištění
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je daňově uznatelným nákladem od roku 2000. Během uplynulých pěti let se do systému penzijního připojištění úspěšně zapojily tisíce firem a organizací. Příspěvek zaměstnavatele dnes získává celkem 673 tisíc lidí, což představuje 23 procent z celkového počtu téměř tří milionů klientů penzijních fondů. Míra zapojení práceschopného obyvatelstva ČR přitom přesahuje 60 procent. Trvale rostoucí trend má stejně tak korunová výše zaměstnavatelského příspěvku, který dnes činí 422 Kč a převyšuje úroveň vlastního průměrného příspěvku klienta.
"Penetrace penzijního připojištění mezi zaměstnavateli je dnes na velmi vysoké úrovni. Přestože většina velkých a významných firem svým lidem na penzi přispívá, nabízený benefit zatím všichni tito zaměstnanci nevyužívají. Tato situace se ale zvolna mění v souvislosti s rostoucí popularizací výhodného spoření a se vzrůstající informovaností obyvatelstva o problémech a nedostatcích stávajícího důchodového systému," dodává Ivo Foltýn.
Další potenciál představují střední a menší firmy působící především v regionech. Právě v tomto segmentu dnes penzijní fondy evidují masové akvizice. Poptávka již přitom není pouze po tomto finančním produktu, ale po celém balíku služeb. Ten zpravidla standardně obsahuje nejen komplexní servis související s penzijním připojištěním, ale zahrnuje také další produkty, jako například životní pojištění.
Životní pojištění je celkem oblíbené
Životní pojištění, na jehož placení se podílí zaměstnavatel, u nás zažívá v posledních letech skutečný boom. Zatímco v roce 2001 pojišťovny pečovaly zhruba o 60 tisíc klientů-zaměstnanců, v posledním roce, za který známe oficiální údaje (2003), to bylo již 281 tisíc pojištěnců, jimž hradil pojistné či jeho část zaměstnavatel. Produkty se rychle přizpůsobily potřebám firem. Ze široké škály pojištění si zaměstnavatel zpravidla může zvolit od jednoduchých univerzálních pojištění pro řadový personál až po komplexní manažerská pojištění určená klíčovým zaměstnancům. Pojištění se také přizpůsobila požadavkům současného životního stylu. Jsou flexibilnější a umožňují s pojistkou dlouhodobě pracovat. V nabídce se rovněž již neobjevují pouze kapitálová pojištění, ale i nové druhy investičních pojištění s možností volby investičních profilů. Samozřejmostí je široká škála volitelných připojištění.
Existují v podstatě dva způsoby, jakými firmy uzavírají skupinová pojištění. Prvním je rámcová smlouva s pojišťovnou definující pravidla uzavírání individuálních pojistných smluv se zaměstnanci. V poslední době se začíná prosazovat i druhá cenově výhodná forma životního pojištění pro zaměstnavatele, kterou představuje tzv. kolektivní pojištění. V tomto případě zaměstnavatel uzavírá pouze jednu pojistnou smlouvu, v jejímž rámci mohou být kryta různá rizika.
Podpora benefitů ze strany státu
Rozvoj zaměstnaneckých výhod a rostoucí míra zapojení zaměstnavatelů logicky vedou k diskusím o využití a zlepšení podmínek takové formy péče o zaměstnance. Zájem o tuto oblast neprojevují pouze zaměstnavatelé a poskytovatelé finančních služeb. Do diskusí o úpravách podmínek nyní aktivně vstupují také státní úřady. Produkty penzijního připojištění a životního pojištění jsou nástrojem k vytváření dlouhodobých dobrovolných úspor, jejichž role v souvislosti s akutní potřebou penzijní reformy rychle poroste.
"Zaměstnanecké benefity totiž v současnosti představují nejjednodušší způsob, jak motivovat ekonomicky aktivní občany, zejména pak mladé lidi, k účasti v dobrovolném spoření na důchod. Proto Ministerstvo financí uvažuje o zvýšení stávajících limitů pro daňové odpočty u fyzických i právnických osob a dalších pozitivních změnách pravidel pro jejich čerpání. Jednalo by se zejména o provázanost výše příspěvku zaměstnavatele a vlastního příspěvku či pojistného klienta a integraci limitu pro životní pojištění a penzijní připojištění. Tyto navrhované změny, pokud budou zasazeny do celkového konceptu změny penzijního systému, lze jednoznačně uvítat," uzavírá náměstek pro životní pojištění České pojišťovny a předseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýn.
