Zahradil: Gross je člověk, o kterém už není nutné hovořit

iHNEd: Jak vnímáte velikonoční sjezd ČSSD, jeho závěry, respektive výkon Stanislava Grosse?
Stanislav Gross určitě prokázal, že pokud jde o jeho vlastní stranu, je zručný, možno snad i použít slovo manipulátor. Způsob, jakým se dokázal zbavit svého největšího konkurenta Zdeňka Škromacha, svědčí o tom, že sjezd měl zrežírovaný dobře. Obávám se ale, že to je jediná věc, na kterou se omezují schopnosti Stanislava Grosse. To, že takto navolené vedení Sociální demokracie nemůže vystupovat jako vedení důvěryhodné a že nemůže vést věrohodnou vládu České republiky, je po tomto víkendu úplně jasné.

iHNed: Co máte konkrétně na mysli?
Stanislav Gross je člověk, o kterém v tuto chvíli není už příliš nutné hovořit, protože i podle průzkumů veřejného mínění se ukazuje, že za poslední tři měsíce poztrácel veškerou důvěryhodnost. Zajímavou persónou je jeho nový první místopředseda, který je některými médii interpretován jako nová naděje sociální demokracie. Já myslím, že tomu tak není. Pan Sobotka má na své hlavě také určité hříchy. Až se dostaneme k záležitostem typu prohrané arbitráže za televizi Nova nebo záležitostem okolo Nomury, možná že bude muset pan Sobotka také leccos vysvětlovat. Pokud jde o ostatní politiky, kteří byli zvoleni do vedení, myslím si, že to je nepochybně druhá liga. Sjezd sociálních demokratů navíc nevyřešil hlavní problém, a to je setrvání Stanislava Grosse ve funkci předsedy vlády.

iHNed: Podle vás Stanislav Gross ve funkci premiéra v příštích dnech neobstojí?
Používat budoucího času není na místě, protože on už v této funkci neobstál. Pouze si prodloužil čas při výkonu funkce tím, že si to nechal potvrdit na sjezdu Sociální demokracie. O důvodech se můžeme dohadovat.
Určitě jsou pozoruhodné jeho poznámky o tom, že tato vláda musí co nejrychleji zprivatizovat Telecom, ještě dříve než by eventuelně došlo k vyslovování nedůvěry této vládě. To by naznačovalo, že hlavní důvody pro Stanislava Grosse k setrvávání v této vládě jsou ekonomické, lépe řečeno klientelistické. Ale rozhodně to není starost o blaho této země.

iHNed: Slibuje si ODS od pátečního hlasování o důvěře vládě její svržení? K tomu nemáte dostatečný počet poslaneckých mandátů.
To je pravda. V minulých dnech jsme vyhlásili jednoduché a razantní heslo: Kdo podporuje Grosse, je stejný jako on. Chceme vědět, kolik takových "stejných jako on" se v poslanecké sněmovně vyskytuje. Protože ten, kdo Stanislava Grosse nepodporuje, důvěru mu v hlasování vyslovit nemůže. Myslím si, že veřejnost má plné právo vědět, kdo v Poslanecké sněmovně s panem Grossem souhlasí a komu naopak jeho manýry vadí.

"Česko by mělo být s přijetím eura opatrné"

iHNed: Jste osobně zastáncem schválení euroústavy v České republice parlamentní cestou nebo v referendu?
Referendum by bylo legitimnější a podle mého názoru právně čistší. Je to přece jen výrazná změna našeho postavení v Evropské unii oproti stávajícímu stavu. A takovou změnu jsme v referendu o našem vstupu do Evropské unie neprojednávali a neschvalovali.

iHNed: Česká republika je označována za jeden z "rizikových" států, co se týče schválení euroústavy. Myslíte si, že si můžeme tuto nálepku dovolit?
Adjektivum "rizikový" nemohu přijmout. Samo o sobě naznačuje, že každý, kdo nesouhlasí nebo má nějaké výhrady vůči evropské ústavě, představuje pro evropskou integraci riziko. Euroústava je jednou z možných cest, jak se vydat dál. Ale jsou i jiné cesty a to právě ukáže proces ratifikace. Nepovažuji tedy Českou republiku za rizikovou zemi, všechny země mají právo se vyslovit k tomuto dokumentu tak, jak jejich obyvatelé uznají za vhodné. Koneckonců se to ukazuje v posledních týdnech třeba ve Francii, která je považována za součást nejvíce integračního, federalistického spolku zemí uvnitř Evropské unie. Podle průzkumu veřejného mínění i tam nabyli vrchu odpůrci euroústavy nad jejími příznivci.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že pro Evropskou unii by bylo nejlepší, kdyby tato smlouva vůbec nevstoupila v platnost a nechalo se to trochu odležet. Pár let bychom si prakticky vyzkoušeli, co to znamená být členy rozšířené Evropské unie a pak se k tomuto tématu můžeme vrátit a začít jednat o novém smluvním uspořádání. Paradoxní je, že evropská ústava byla připravena ještě před tím, než došlo k samotnému rozšíření.

iHNed: Bude ODS tedy ta strana která, předpokládáme-li že se uskuteční referendum, bude hlásat: Občané, nehlasujete pro přijetí euroústavy.
Takovýmto způsobem to určitě pojímat nebudeme. Když už tady máme referendum, tak nemůžeme dělat z lidí takové hlupáky, abychom jim říkali, co mají a nemají dělat. Referendum je přenesení určitého dílu zodpovědnosti na veřejnost. Stáli bychom o to, aby se veřejnost mohla seznámit s oběma typy argumentů, pro i proti přijetí ústavy. Ať to každý sám v sobě zváží a podle toho v referendu rozhodne. Domnívám se, že jako kampaň "ne" nemá smysl tak nemá smysl ani kampaň, která bude evropskou ústavu jednostranně propagovat.

iHNEd: Jaké vyvozujete konkrétní důsledky pro ČR z nedávného přijetí Paktu stability?
Bezprostřední důsledky pro celou Evropskou unii, tedy i pro Českou republiku jsou takové, že došlo k výraznému zpochybnění některých ekonomických parametrů, na kterých je postavena existence jednotné evropské měny. Ty země, které budou dodržovat fiskální disciplínu a budou se chovat zodpovědně vůči rozpočtu a veřejným schodkům, budou v nevýhodě oproti zemím, které se nebudou chovat tak zodpovědně. Za takových okolností vyvstává otázka pro Českou republiku, kdy a za jakých okolností se do eurozóny včlenit. To, co se stalo s Paktem stability by mělo naši ostražitost velmi zvýšit.

iHNed: Jako stínový ministr zahraničních věcí zajisté sledujete práci Cyrila Svobody. Kde vidíte jeho silné stránky a slabiny?
Pan ministr Svoboda je člověk, který prosazuje euroatlantickou orientaci České republiky, který má smysl pro transatlantické vztahy, pro úzké vztahy Evropské unie a Spojených států. Nebál se tlaku některých evropských zemí na změnu stanoviska České republiky, na příklad v případě záležitosti s Kubou a posunem vůči změkčení vztahů vůči režimu Fidela Castra. Na druhou stranu pan Svoboda podle mého názoru zejména v otázkách evropské politiky opakovaně selhal. Je to člověk, který nemá vlastí vizi evropské integrace a není schopen definovat, co je v našem zájmu, abychom v Evropské unii prosazovali.

iHNed: Má užší spolupráce v rámci Visegradské čtyřky pro Česko perspektivu?
Z vlastní zkušenosti z Evropského parlamentu mohu potvrdit, že je to velice obtížné. Tyto země se v mnoha ohledech, dokonce v některých klíčových tématech dost liší. Úplně jiná pozice vůči evropské integraci je na příklad pozice Maďarska, které úzce hraje v trojspolku s Německem a Rakouskem, úplně odlišná od naší je pozice Polska pokud jde o velikost a konstrukci budoucích evropských rozpočtů. Když sestoupíme na faktickou rovinu konkrétních problémů, zjistíme, že zájmy zemí Visegradské čtyřky jsou v mnoha ohledech odlišné.