Start mu dala manažerská škola

L'ubomír Páleník

Generální ředitel akciové společnosti Hartmann-Rico a regionální ředitel pro střední a východní Evropu 1/4ubomír Páleník (47) je rodák ze Zlatých Moravců na Slovensku. Vystudoval chemicko-technologickou fakultu Technické univerzity v Bratislavě a dodnes rád vzpomíná na vůni laboratoře. Pro většinu lidí je to možná chemický zápach, Páleník je tím fascinován. Chemie byla nejen jeho studijním oborem, ale doslova koníčkem. Po promoci přijal nabídku pracovat v Calexu ve Zlatých Moravcích. Nastoupil do tamní laboratoře a později se stal šéfem chemického výzkumu.

VÝZKUMNÝM PRACOVNÍKEM by asi zůstal, kdyby byl lépe ohodnocen. "Uživit rodinu z platu badatele z laboratoře se nedalo, ale protože jsem mluvil dobře anglicky, začal jsem s dráhou tlumočníka při dovozu technologií a později jako vedoucí týmu pro dovoz z Itálie," vzpomíná. Cesta od chemie do byznysu ale nebyla jednoduchá.

"Cítil jsem, že musím získat také teoretické znalosti v oblasti managementu," přiznává Páleník. Po listopadu 1989 přerušil na rok práci a dal se na dvousemestrální studium International School of Management ve Frenštátě pod Radhoštěm. Dnes to hodnotí jako jedno z nejlepších životních rozhodnutí. Ty, kdo by chtěli namítnout, že manažerská škola v městečku na severu Moravy těžko může mít nějakou úroveň, usadí argumentem, že rok 1990 a politické změny přilákaly do Československa řadu vynikajících lektorů. Ve frenštátské škole se Páleník učil od takových es, jako byli například viceprezident firmy Shell nebo viceprezident RCA ze Spojených států, o marketingu přednášel profesor Williams z Baťova kanadského impéria. Páleník ale sám přiznává, že měl štěstí, že chytil první vlnu; v dalších letech zájem přednášet v ČR postupně upadal.

V CALEXU postupoval od místa obchodního ředitele přes marketingového ředitele, kterým se stal po vstupu korejské nadnárodní společnosti Samsung. V roce 1995 následovalo stěhování do Prahy, postoupil na pozici generálního ředitele společnosti Samsung-Calex ČR.

Příchod slovenského ředitele do Prahy nebyl ničím mimořádným; v Česku zůstala po rozdělení federace spousta občanů Slovenské republiky. Také L. Páleník to prostě viděl jako šanci: "Firma potřebovala po rozdělení federace vytvořit českou pobočku. Stěhování do Prahy vůbec nelituji, Praha mi učarovala a získal jsem nesmírně cenné zkušenosti."

Další plány společnosti ale ztroskotaly na rozdílných názorech vedení, jakým směrem by se firma měla ubírat, což bylo příčinou, že Samsung z partnerství vycouval. Páleník nechtěl v Calexu dál pokračovat. Měl pocit, že bez nadnárodního partnera ztratila firma atraktivitu.

VÝZVA PŘIŠLA od firmy, která vznikla v roce 1991 vstupem společnosti Paul Hartmann AG do podniku Rico Veverská Bitýška. Hartmann AG, dnes 100% vlastník Hartmann-Rico, se zavázal, že během pěti let vloží do modernizace 800 mil. Kč a reinvestuje veškerý zisk. Po šestiletém působení se německý ředitel chystal k odchodu a Páleník s ním přes rok pracoval ve dvojici. Jako "stínový ředitel" nastoupil v roce 1996, o tři roky později se stal také předsedou představenstva firmy Hartmann-Rico v ČR a od 2002 zastává i funkci regionálního ředitele pro střední a východní Evropu.

Za Páleníkova působení společnost upevnila svoji pozici největšího výrobce a prodejce zdravotnických prostředků a hygienických potřeb v ČR. Loni dosáhla obratu 3,45 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 2,7 %. Vývoz činil 2,39 mld. Kč. Ředitel přesto hledá důvody, proč výsledky nejsou ještě lepší. "Negativně se projevila reforma zdravotnictví v Německu. Méně peněz znamená i méně zakázek od našeho největšího odběratele. Dalším problémem je špatná platební morálka českých a slovenských nemocnic a stále těžší boj s méně kvalitními, ale levnějšími asijskými produkty," soudí.

Platební nekázeň odběratelů ho zlobí nejvíc. Podle jeho zkušeností například v Německu téměř neznají pojem "nedobytná pohledávka". Naproti tomu v Česku je faktura, která má splatnost 60 dní, zaplacena za půl roku, na Slovensku před zdravotnickou reformou to bylo dokonce dvanáct měsíců. Páleník říká, že dochází k "balkanizaci" českého zdravotnictví.

Peníze firma potřebuje, chce investovat: jen v letošním roce to má být 211 mil. Kč. Část této sumy dostane závod v Mostě na rozvoj výroby obinadel, další velkou investicí je nákup nového stroje ITB na výrobu produktů pro operační krytí pro závod ve Veverské Bitýšce.

VYNIKAJÍCÍ KOMUNIKÁTOR, jak sám říká, není. Spolupracovníci si prý myslí, že se chová někdy příliš autoritativně. "Často nemám dost trpělivosti na dlouhé diskuse," svěřuje se Páleník. Naštěstí na rozhodování není sám. Firma převzala německý styl řízení a rozhodnutí jsou většinou konsenzem názorů týmu, což jsou dva členové představenstva a exekutivní tým dvanácti vrcholových manažerů.

Aleš Kratochvíl, vedoucí finančního oddělení Hartmann-Rico ve Veverské Bitýšce, šéfa hodnotí takto: "Je to opravdu autoritativní člověk, ne v tom smyslu, že by fyzicky bouchal do stolu a křičel na své podřízené, ale stojí si za svým. Vyslechne diskusi, někdy i značně konfrontační, ale jakmile by její rámec začal přesahovat do obviňování typu "za to můžeš ty", okamžitě debatu utne a nakonec je stejně po jeho. Co se týče řízení, vyhovuje mu zřejmě německý model: žádné dlouhé řeči, dělej pořádně, co je tvou povinností a nes si za to odpovědnost."

I ti, co si občas postěžují, že je moc honí, nakonec uznávají, že stejně náročný je i na sebe. Trochu ubrat plyn by mu podle nich neškodilo. Lubomír Páleník má tendenci k perfekcionalismu a totéž prý vyžaduje po lidech ve firmě. Dokonce tomu odpovídají i jeho cíle. Pokud jde o práci, nechce nic menšího, než aby Hartmann-Rico byla nejlepší firmou ve svém oboru na světě.

Sám si stěžuje, jaké je to hrozné, žít s takovou povahou: "Jsem štván vlastní nespokojeností a perfekcionalismem, i když si stokrát mohu říkat, že dokonalý je jen bůh."