Není všechno zlato...

Investoři se o zlato zajímají jednak díky nízkému (nulovému) stupni korelace ceny zlata s ostatními třídami aktiv, ale také pro určitý "zažitý reflex", který je podpořen důvěrou ve stálost reálné hodnoty. V posledních letech se o zlatu jako o investici začalo opět více mluvit, především kvůli jeho neustále rostoucí ceně. Za poslední čtyři roky vzrostla cena zlata v dolaru o 60 %, tedy o 12,5 % ročně, což je více než dlouhodobé zhodnocení akciových trhů. S tím, jak cena zlata stoupá, začíná se k této komoditě přiklánět větší počet investorů.

DOLAR TLAČÍ NA CENU ZLATA

Najít důvody, proč cena zlata v posledních letech prudce roste, není příliš složité, stačí jen srovnat růst ceny zlata s vývojem dolaru vůči ostatním světovým měnám, především potom vůči euru a jihoafrickému randu. Jihoafrická republika je největším producentem zlata na světě.

Z grafu 1, kde srovnáváme vývoj ceny zlata a kurzu USD/EUR na desetiletém horizontu, vyplývá, že mezi dolarem a zlatem je negativní korelace. Kurz ceny zlata se totiž vyvíjí zcela v protikladu s vývojem americké měny.

Graf 1

Jestliže dolar oslabuje, roste cena zlata a naopak. Příčinou není nic jiného než oceňování zlata na světových trzích právě v americkém dolaru. Největší naleziště zlata se ale nenachází na severoamerickém kontinentu, ale v Jihoafrické republice. Jestliže tedy oslabuje dolar vůči jihoafrickému randu, jako tomu bylo v posledních třech letech, kdy dolar znehodnotil vůči randu o více než 50 %, dostávají se těžební společnosti do obrovských nesnází. Jejich příjmy za vytěžené zlato jsou po přepočtení do randu stále nižší, zatímco jejich výdaje související s těžbou jsou minimálně stejné nebo rostou. Jedinou cestou, jak se mohou těžební společnosti vyhnout existenčním problémům, je zvýšení ceny této drahé suroviny, což částečně tlumí vliv posilování jihoafrické měny.

Tab.1

Banky jako skladiště

Pohyb dolaru ale není jediným vlivem, který působí na cenu zlata. Ta je primárně vytvářena na základě střetu nabídky a poptávky na trhu, kde hrají jednu z rozhodujících úloh světové centrální banky, které jsou největším "skladištěm" tohoto cenného kovu. Většina bank drží část svých rezerv právě ve zlatě. Podíl zlata na celkové hodnotě rezerv bank se ale dosti liší a proměňuje v čase. Největší podíl zlata v rezervách mají evropské centrální banky, a to v průměru mezi 40-50 % z celkového objemu rezerv (viz tabulka 2).

Tab.2

Naopak nejmenší podíl zlata v rezervách mají asijské centrální banky v čele s Čínou a Japonskem, kde podíl dosahuje méně než 2 %. Změny podílů v rezervách bank ovlivňují nabídkovou i poptávkovou stranu a tím i cenu. Trendem posledních let je výprodej zlatých rezerv u evropských centrálních bank. Jednou z příčin je vznik Evropské centrální banky a společné měny euro, což vytvořilo prostředí, ve kterém jednotlivé evropské banky nemusejí disponovat takovými objemy zlatých rezerv jako v minulosti. Navíc se stále zvyšuje tlak ze strany vlád, které požadují, aby banky odprodaly zlaté rezervy a pomohly tak k financování deficitů rozpočtů. Banky vede k odprodejům zlatých rezerv i skutečnost, že fyzická držba zlata s sebou nese vysoké finanční náklady, přičemž zlato negeneruje v porovnání s jinými finančními aktivy žádný příjem v podobě úroků.

Trh se zlatem ale není odprodeji evropských centrálních bank nijak vážně ohrožen, protože odprodej zlata probíhá "řízeně". Evropská centrální banka zprostředkovala smlouvu, která omezuje celkovou roční výši výprodejů. Tímto způsobem je bráněno kolapsu na trhu se zlatem.

Graf 2

Ne všechny centrální banky se ale zlata zbavují, zatímco v Evropě probíhá výprodej, asijské banky nakupují. Důvodů je hned několik. Jednak mají asijské banky velmi nízký podíl zlata vůči celkovému objemu rezerv, ale "strašákem" je i oslabující dolar, ve kterém mají asijské centrální banky převážnou část svých rezerv. Banky proto zvažují, zda není vhodné část rezerv překlopit do zlata. V případě, že by se asijské centrální banky rozhodly přiblížit svým podílem zlata na celkových rezervách Evropě, musely by nakoupit takové množství zlata, které by odpovídalo celosvětové produkci za několik let. Takový scénář by mohl vyhnat cenu do závratných výšek. I evropské banky se však nechtějí všeho zlata zbavit, protože je stále považováno za krajní rezervu a pojistku pro případ krizí. Tuto funkci v minulosti již několikrát zlato splnilo.

ZLATO JAKO ALTERNATIVA NEBO BEZPEČNÝ PŘÍSTAV

Z historického pohledu se funkce zlata jako investičního aktiva proměňují. Názorným příkladem může být doporučený podíl zlata v portfoliu. Zatímco před několika desetiletími se pohyboval doporučený podíl zlata v portfoliu mezi 10 - 30 % hodnoty portfolia, současný podíl zlata v portfoliích je nižší než 1 %. Tento odklon od zlata se také dosti výrazně projevil na jeho ceně. V sedmdesátých letech cena zlata prudce stoupala, stejně jako stoupal počet optimistů, kteří zlato doporučovali do portfolií. Růst ceny zlata se zastavil až v roce 1980, kdy cena krátkodobě dosáhla maximální hranice 850 amerických dolarů za troyskou unci (31,1035 gramu).

V období let 1980-2001 zlato pokleslo v americkém dolaru o 60 %. Od roku 2001 začala cena zlata opět stoupat a trend se drží doposud. Aktuálně dosahuje cena zlata 430 dolarů za unci. Začínají se ozývat i optimistické hlasy, které předpokládají, že cena zlata může v období následujících dvou let překonat hodnotu 600 dolarů za unci. Jak ale napovídá graf 2, zlato je opravdu specifickou třídou aktiv, která nemá jasný dlouhodobý trend. Z grafu je možné vysledovat, že zatímco akciové trhy jsou na dlouhodobé periodě jednoznačně rostoucí, zlato má na stejné periodě plochou křivku. Americký akciový index zhodnotil v dolaru za posledních patnáct let o 460 %, zlato za stejné období jen o 15 %. Nespornou výhodou zlata, ale stále zůstává nulová korelace s akciovými i dluhopisovými trhy.

DŮLEŽITÝ MĚNOVÝ ASPEKT

Až doposud jsme analyzovali vývoj ceny zlata v americkém dolaru. Je ale jasné, že se dopouštíme výrazného zkreslení, protože z pohledu domácího investora je mnohem důležitější výkonnost měřená v koruně a pro eurové investory zase v euru. Potom se ale dostáváme ke zcela odlišným výsledkům.

Kdo sleduje vývoj na měnových trzích, dobře ví, co máme na mysli. Jednoznačně znázorňuje měnové vlivy graf 3, kde jsme srovnali vývoj ceny zlata ve vybraných měnách na pětileté periodě. Zatímco v americkém dolaru se cena zlata za posledních pět let zvýšila o 50 %, v eurovém vyjádření to již bylo jen pouhých 10 %. Nejhůře dopadli korunoví investoři, kteří při investici do zlatých cihel za posledních pět let prodělali 6,7 %.

Posilování evropské měny i koruny jde totiž přesně proti růstu ceny zlata v dolaru. V loňském roce se výsledek nijak výrazně nezměnil, v dolarovém vyjádření vzrostla cena zlata o 4,4 %, v eurovém vyjádření poklesla o 3 % a v koruně cena zlata dokonce o 9,2 %. Jestliže tedy čteme o šestnáctiletém historickém maximu ceny zlata, je nutné to chápat ve správném kontextu.

Vývoj ceny zlata

JE LIBO ZLATÉ CIHLY

Prakticky může být pro české investory samotná investice do zlata poněkud složitá. Přímý nákup zlata nelze na našem území jednoduše uskutečnit. Komerční banky ani Česká národní banka zlato jako investiční aktivum investorům neprodávají. Alternativou, kterou nabízí ČNB, je nákup zlatých pamětních mincí, které jsou pravidelně vydávány. To už ale míříme jiným směrem, protože nákupem těchto mincí kupujeme spolu se zlatem zároveň i historickou a uměleckou hodnotu mince, která se promítá do tržní ceny. Navíc se do ceny promítá i daň z přidané hodnoty.

Výhodnější je nákup zlatých mincí, které jsou stále v oběhu a prodávají se za kurz ceny zlata. Nejdostupnější jsou jihoafrický Krugerrand, australský Nugget, vídeňský Philharmoniker, Britannia, kanadský Maple Leaf, americký Eagle a čínský Panda. Lze nalézt i specializované společnosti, které jsou schopné zprostředkovat nákup zlatých cihel, problém je ale v tom, že se v ceně cihel promítnou i vedlejší náklady a opět také daň z přidané hodnoty. Tržní cena takového zlata opět nebude odpovídat ceně zlata kotované na burze, ale bude daleko vyšší.

Dále lze investovat do cenných papírů, které jsou na zlato navázány. Jednak jsou to investiční certifikáty, vydávané světovými bankami, které se odvíjejí od ceny zlata. Například na Boerse Stuttgart je k dispozici více než 30 různých certifikátů jejichž podkladovým aktivem je zlato. Dále jsou to indexové akcie (Exchange Traded Funds), mezi které patří Central Gold - Trust, Gold Bullion Securities nebo streetTRACKS Gold Trust. V neposlední řadě je také možné investovat do fondů zaměřených na akcie těžebních společností, které jsou na zlato úzce provázány.

K akciím těžebních společností je ale nutné podotknout, že v posledním období dochází k určité disharmonii neboli rozkolejení s vývojem ceny zlata. Jestliže můžeme o této kategorii standardně hovořit jako o aktivu, které z velké míry kopíruje cenu zlata (při vyšším faktoru beta), v poslední době tomu tak není. Důvodem jsou již zmíněné existenční problémy těžebních společností zapříčiněné posilováním národních měn vůči dolaru. Jestliže cena zlata vzrostla v loňském roce o 4,4 %, akcie těžebních společností zaznamenaly pokles ve výši 6,9 %. U nás je zatím distribuován pouze jeden fond tohoto typu Capital Invest Gold Stock.

O zlatu sice můžeme říct, že dokáže dlouhodobě udržovat hodnotu investice, ale při pohledu na graf 2 je patrné, že to nestačí. Navíc je zlato velmi silně volatilní, což jsou spolu s jeho vysokou závislostí na pohybu amerického dolaru hlavní dvě nevýhody. Z těchto výše zmíněných příčin nelze zlato ve velké míře doporučit do portfolia. Jedná se do jisté míry o "spekulativní investici", která by v portfoliu neměla přesáhnout 5 %.


Převzato z časopisu FONDSHOP