Škrtání dotací chudým regionům narazilo na velký odpor

Většina nových členských zemí EU odmítá návrh na podstatné seškrtání dotací určených zaostávajícím zemím a regionům v EU v letech 2007 až 2013. Návrh předsedajícího Lucemburska se líbil jen několika bohatým státům, které chtějí na odvodech do EU v příštím rozpočtovém období šetřit.


Návrh ruší dosud platný strop pro příjmy zemí z regionálních fondů EU ve výši čtyř procent hrubého národního důchodu. Nadále na něj mají mít nárok jen nejchudší země, jejichž HND na hlavu nepřesahuje 40 procent průměru EU, tedy Rumunsko a Bulharsko a Lotyšsko. Limit pro ostatní se snižuje v závislosti na jejich relativním bohatství - pro Polsko na 3,8 procenta, pro Slovensko na 3,7, pro Maďarsko na 3,6, a pro ČR dokonce jen na 3,5 procenta HND.


Zástupci chudších zemí EU chtějí, aby se šetření promítlo i do dalších oblastí, ne jen do podpory regionů. Visegrádská čtyřka předložila společné stanovisko, které limit čtyř procent HND pro příjmy z bruselských fondů označuje za "základní podmínku dohody o rozpočtovém rámci". Výhrady proti návrhu vyjádřil i předseda EK Barroso. Označil ho za neúplný, protože se týká jen jedné kapitoly výdajové části rozpočtu. V rozpočtovém výhledu všechno se vším souvisí a nelze podle něj dělat škrty v jedné části bez ohledu na ostatní. Chybou podle něj je také to, že neupravuje příjmovou stránku rozpočtu.


Na aplikaci lucemburských škrtů v regionálních dotacích by EU uspořila podle předběžných výpočtů asi 15 procent rozpočtu. To je pro některé bohaté země pořád ještě málo - Nizozemsko, Rakousko a Dánsko proto požadovaly, aby klesly dotace pro starší členské státy. To se nelíbilo Španělsku, Portugalsku či Řecku, na něž návrh pamatuje docela velkoryse, i když jsou relativně bohatší než nové země.