Co máte vědět o KŽP II: podíl na zisku

Nízká výše TÚM (technické úrokové míry) ale znamená nízkou garantovanou pojistnou částku (PČ) a jedinou možností, jak udělat nabídku z tohoto pohledu atraktivnější, je modelovat podíl na zisku a díky němu zvýšit sumu plnění při dožití.

Podíl na zisku (profitsharing, bonus)

Idea podílu na zisku je jednoduchá - pokud pojišťovna hospodaří lépe, než očekávala při stanovení pojistného, o část zisku se rozdělí se svými klienty. Důvody vyššího zisku mohou být v zásadě tři: vyšší zhodnocení než očekávané, nižší náklady než kalkulované a lepší škodní průběh (méně úmrtí, než odpovídá použitým úmrtnostním tabulkám).

Pokud se pojišťovna rozhodne poskytovat podíl na zisku ze všech těchto důvodů, může postupovat následovně: na konci roku při účetní uzávěrce se určitá část (např. 50 %) hospodářského výsledku pojišťovny rozdělí zpět klientům, většinou ve formě navýšení pojistné částky. Tento systém je skutečně v některých zemích používán, ne však v České republice. Pokud prozkoumáme české pojistné podmínky, nalezneme dvě formy formulace podílu na zisku.

1. Neurčitá formulace typu "Podíl na zisku se vypočítává podle zásad a ve výši stanoveným pojistitelem ..." nebo "Pojištění se podílejí na případných přebytcích pojistného v závislosti na výdajích a příjmech pojistitele ..." a podobně. Obecná formulace nedává pojistníkovi možnost kdykoliv v průběhu pojištění zkontrolovat připsanou výši zhodnocení, zároveň tato formulace nesplňuje podmínku zákona o pojistné smlouvě na informování zájemce o způsobu výpočtu a rozdělení bonusu (§ 66, odstavec 2e).

2. Podíl na investičním výnosu. Pojistník se podílí na vyšším zhodnocení, než bylo kalkulováno při výpočtu pojistného, neparticipuje na výnosu z úspory nákladů nebo podúmrtnosti. Protože se jedná o jediný konkrétně popsaný způsob podílu na zisku v pojistných podmínkách v Česku, používaný hned několika významnými pojišťovnami, rozebereme jej podrobně v následující kapitole.

Podíl na investičním výnosu - čisté zhodnocení

Na základě dosaženého hrubého ročního výnosu na pojistné rezervě, vypočte pojišťovna čisté zhodnocení podílu na zisku pomocí tří parametrů:

- použité technické úrokové míry (TÚM),

- poplatku za správu matematické rezervy (PzS),

- koeficient výsledného dělení mezi pojistníka a pojišťovnu (koef)

a rovnice

čisté zhodnocení =

= (hrubé zhodnocení - TÚM - PzS) x koef

Rovnice říká následující: od celkového zhodnocení se odečte technická úroková míra (protože její výše je již zohledněna v garantované pojistné částce) a poplatek za správu rezervy. Výsledek se rozdělí např. v poměru 85 : 15 mezi pojistníka a pojišťovnu. Tomu odpovídá hodnota parametru koef 0,85 (tedy 85 %), dalším často používaným poměrem je 90 : 10. Hodnota TÚM se v současnosti u běžně placených KŽP pohybuje od 2 % do maximálních povolených 2,4 %. Velký rozptyl nalezneme u poplatku za správu rezervy - od 0 % do 2 %. Hodnota tohoto parametru je tedy nejdůležitější pro výši podílu na zisku (samozřejmě kromě skutečného dosaženého hrubého zhodnocení).

Na první pohled by se zdálo, že při výběru nejvýhodnějšího KŽP stačí zvolit produkt s nejmenším, nejlépe nulovým poplatkem za správu. Situace je ale trochu složitější. Pojišťovna, která si během trvání pojištění strhává tento poplatek, může nabídnout levnější cenu pojištění, tj. nižší pojistné. Své náklady si totiž uhradí nejen z pojistného, ale i z poplatku za správu. Velmi zhruba může rozhodování připomínat přísloví o vrabci v hrsti a holubovi na střeše: za stejné pojistné si pojistník buď může koupit pojištění s nižší pojistnou částkou, ale vyšším podílem na zisku (nízký nebo nulový poplatek), nebo pojištění s vyšší pojistnou částkou již od počátku, ale s nižším podílem na zisku v průběhu pojištění. A pro úplnost dodejme, že vyšší poplatek za správu rezervy automaticky neznamená levnější pojištění, záleží také na nákladech pojišťovny: při výběru je třeba porovnávat oba parametry - výši pojistného a poplatek.

Podíl na investičním výnosu - připsaná hodnota

Pokud známe čisté zhodnocení, vynásobíme jím hodnotu průměrné rezervy a získáme tak podíl na zisku. Pojišťovna s tímto podílem může naložit různě, třeba ho ihned vyplatit pojistníkovi. V naprosté většině případů se ale používá k navýšení pojistné ochrany. Pojišťovna vezme v úvahu výši podílu, zbývající dobu pojištění, aktuální věk klienta a navýší sjednanou pojistnou částku. Pojišťovna se k hodnotě podílu na zisku chová jako k jednorázovému pojistnému, za zvýhodněnou (netto) sazbu dopočítá odpovídající pojistnou částku.

Pokud bychom použili příklad vývoje rezervy z minulého dílu a předpokládali, že parametry produktu jsou TÚM 2,4 %, poplatek za správu 1,0 % a koeficient dělení 0,9, získali bychom následující čisté zhodnocení a podíl na zisku pro předpokládané hrubé zhodnocení ve čtvrtém sloupci tabulky číslo 1.

Ve třetím a čtvrtém roce je v našem příkladě připsaný podíl na zisku nulový. Přestože pojišťovna zhodnotila nad TÚM, není zhodnocení vyšší než TÚM + poplatek za správu a pojistník nemá právo na podíl na zisku.

Různé výklady modelovaného zhodnocení

Z uvedených informací je vidět, že podíl na zisku není jednoduchá záležitost a komplexně posoudit nabídku různých pojištění je obtížné. Proto bývá někdy doporučováno nechat si vyhotovit modelový vývoj se stejným zhodnocením (např. 5 %) pro různé produkty a na základě těchto hodnot se rozhodnout. Tento postup má smysl, pokud význam "zhodnocení" je v různých modelech stejný. To však nikdo nezaručí a často tomu tak není.

V "poctivých" modelech má parametr zhodnocení význam hrubého zhodnocení. Pokud prodejce zadá 5 %, odečte se od něj TÚM a poplatek za správu, výsledek je rozdělen v poměru koeficientu a do výpočtu vstupuje již pouze čisté zhodnocení, např. 1,4 % = (5 -2,4 -1) x 0,9. Jiné modely ale považují zadanou hodnotu za čisté zhodnocení a 5 % znamená v současné době nereálných 9 % hrubého výnosu, 5 % = (9 -2,4 -1) x 0,9.

Pokud shrneme informace uvedené v tomto článku, získáme pro podíl na zisku tři pravidla.

1) Systém podílu na zisku u KŽP není a nikdy nebude tak průhledný jako u investičního životního pojištění (kde se promítá do ceny podílové jednotky). Důvodem je jeho vazba na výši rezervy a vzorce pro navýšení pojistné částky.

2) V případě, že pojišťovna nepoužívá neurčitou formulaci podílu na zisku, je možná hrubá kontrola připsaného podílu na zisku, na žádost pojistníka je pojišťovna schopna přesně popsat výpočet, který vedl k připsané hodnotě podílu na zisku. Neurčitá formulace neumožňuje kontrolu připsaného podílu na zisku.

3) V modelových příkladech může mít parametr zhodnocení různý význam, někdy zahrnuje TÚM a poplatek za správu, jindy se jedná pouze o čistou hodnotu. Pokud se vývoje používají k porovnání nabídek, je třeba si být jist významem zadaného parametru zhodnocení.

Co zahraničí?

V západní Evropě si mnozí klienti jsou vědomi významu nákladů pro cenu pojištění a zejména z důvodu podílu na zisku si vybírají pojišťovnu i podle ukazatele "výše nákladů ku přijatému pojistnému". Pojišťovny se tímto číslem (jeho poklesem za poslední roky) rády chlubí ve svých výročních zprávách.

Nikde v cizině však nemá pojišťovna povinnost klientovi sdělovat rozklad pojistného u kapitálového pojištění na ryzí pojistné a nákladovou přirážku. Naopak často (např. Velká Británie, Austrálie) sděluje agent klientovi výši své provize. V některých zemích je to požadavek regulátora (státu), v jiných se jedná o dobrovolnou dohodu profesních asociací (vyspělost trhu). Díky této informaci si je klient více vědom svého práva požadovat po zprostředkovateli kvalitní službu na počátku, ale i během trvání pojištění. Ví, že agent je za svou práci ohodnocen danou sumou.

Vnitřní míra výnosnosti (IRR)

Vnitřní míra výnosnosti je někdy nepřesně označována jako efektivní úrok. Předpokládejme, že každý čtenář zná tento pojem, v dalším textu ho budeme označovat symbolem IRR. Uveďme nejčastější omyly a chyby:

- IRR u KŽP nelze vypočítat bez interních znalostí produktu

- je těžší vypočítat IRR u KŽP než u IŽP, protože KŽP je neprůhledný produkt

- IRR nelze vypočítat u čistě rizikového pojištění (není tam žádné spoření)

- k výpočtu mohu použít finanční tok bez započtení pravděpodobnosti úmrtí

Výpočet efektivního úroku u kapitálového pojištění je jednodušší než např. u investičního životního pojištění (IŽP). Jediná informace potřebná k výpočtu IRR je řada čísel, reprezentující určitý finanční tok. Zatímco finanční tok IŽP závisí na mnoha typech poplatků a srážek rizikového pojistného, u KŽP jsou náklady a rizikové pojistné započteny v sazbě a promítnuty do pojistné částky.

Finanční tok u běžně placené kapitálové smlouvy vypadá tak, že po celou dobu trvání platíme pojistné ve stanovené výši a na konci je nám vyplacena pojistná částka. S jednou důležitou změnou proti jiným finančním tokům: s určitou pravděpodobností je nám vyplacena určitá částka dříve (plnění v případě smrti) a od této doby již nic neplatíme (jsme mrtví, nemáme povinnost dále platit pojistné). Výše uvedený soubor počítá kromě rozdělení pojistného i vnitřní míry výnosnosti - bez vlivu daní a s vlivem daní. Pro náš příklad z pátého dílu je IRR bez daní rovna 1,0 procentu, se započtením zdanění pojistného plnění při dožití a daňových odpočtů (25% daň z příjmu) je IRR 3,1 %.

Všimněte si, že celkové zaplacené pojistné není 25 x 12 000 = 300 000, ale pouze 286 617 Kč. To je způsobeno tím, že část pojištěných se nedožije konce pojištění a zemře v jeho průběhu. V tom okamžiku je jim vyplacena pojistná částka. Zahrnutí výplaty pojistné částky v případě smrti do výpočtu umožňuje vypočítat IRR i pro rizikové pojištění.

Dalším dotazem také byl výpočet IRR pro vyšší zhodnocení, než je technická úroková míra. V našem příkladě byl podíl na zisku definován pomocí poplatku 1 % a koeficientu dělení 90 % (viz výše). S podílem na zisku pojišťovna z příkladu nakládá tak, že navyšuje za ryzí sazbu pojistnou částku - díky tomu (nákup za ryzí sazbu bez nákladů) stačí přičíst čistý podíl na zisku k IRR bez podílu na zisku. Získáme tak propočet v tabulce číslo 2.

V případě jiného systému podílu na zisku tento výpočet samozřejmě neplatí.



Názorná kalkulačka

Znovu upozorňujeme na kalkulačku, kterou autor umístil na serveru Peníze.cz na adrese: www.peníze.cz/out/news/KZProzklad.xls (najdete ji i na www.FinQ.cz) a která v excelu umožňuje po dosazení základních údajů rozložit celkové pojistné na tři části:

- pojistné na dožití,

- pojistné pro případ smrti

- nákladovou přirážku

Základní členění je na tzv. ryzí pojistné a zbytek tvoří tzv. nákladová přirážka. Ryzí pojistné lze dále dělit na část odpovídající pojistné částce (PČ) na dožití a PČ pro případ smrti. Toto dělení nelze tedy vykládat jako rozklad na spořicí a rizikovou složku.

FinQ