Má se lidem platit za účast v práci? Zkušenosti českých i zahraničních podniků ukazují, že se podobný postup vyplácí. Vysoká nemocnost totiž může výrobu velmi komplikovat - narušuje její plynulost a přesčasy jsou drahé, shodují se manažeři.
Prémie snižují nemocnost
Například výrobce obrazových rámů a lišt Lira Český Krumlov má s podobnými programy dobré zkušenosti. "Je to obrana proti špatným zákonům. Bohužel nemocnost je v Česku vyšší než na západě a každý člověk nám při vytížených výrobních kapacitách chybí. A toto je způsob, jak se tomu celkem účinně bránit," tvrdí šéf firmy František Jenerál.
Zatímco v Česku v roce 2003 jedna pracovní neschopnost průměrně trvala 31,6 dne, v roce 2004 se prodloužila na 36,4 dne. Rekord drží severní Morava s více než 42denní pracovní neschopností. Naopak nejkratší dobu, 33,44 dne, se marodilo v Praze. I když také zde vzrostla.
Díky už druhým rokem zavedené "docházkové" prémii se podařilo nemocnost snížit Strojosvitu Krnov. Při plném využití fondu pracovní doby dostávají lidé navíc 400 korun měsíčně. Dál se odměna krátí. Kdo chce, může si krátkodobé návštěvy u ošetřujícího lékaře napracovat, aby o odměnu nepřišel, vysvětlil spoluvlastník firmy David Kostruh.
Slezan Frýdek-Místek do svého programu ročně vkládá mimo kolektivní smlouvu sedm až osm miliónů korun. Absence tak třeba loni klesly pod šest procent. Kdo odpracuje všechny směny, získá měsíčně navíc 500 korun. I při jedné absenci o tyto peníze přijde. V dalším měsíci, pokud ho odpracuje celý, dostává stovku, další měsíc dvě stě, až se dostane opět k pětisetkorunové hranici. "Je to tvrdé, ale takový bonus si zaslouží jen ten, kdo skutečně pracuje," říká generální ředitel firmy Miroslav Halfar.
Prezident textilní asociace ATOK Jan Prokop chápe, že firmy tak řeší problémy, ale pokládá to za třetí, pro Česko typickou, cestu. "Logické by bylo, kdyby stát neumožňoval fingovaně marodit. Ale když to neřeší vláda či parlament, řeší to podniky," poznamenává.
Zájezdy i automobily
V okolních zemích je v průměru dvakrát méně nemocných zaměstnanců než Česku. A to i zásluhou nejrůznějších motivačních programů. A nemusí jít jenom o prémie.
Například v Německu se většinou nemusí k lékaři první dva dny, pak je třeba předložit neschopenku. I to však záleží na jednotlivých firmách. Vloni tak nebylo v Německu ani jeden den nemocných 44 procent pracujících. V roce 2003 to bylo ještě 40.
Podobný systém je i v Rakousku. Zde dosahuje nemocenská 12,5 dne ročně na jednoho zaměstnance. Právo zůstat bez neschopenky doma během prvních až tří dnů nabízí řada firem a je obvykle součástí kolektivních smluv. Přitom podniky mohou být dost velkorysé, protože málokterý zaměstnanec zůstane doma delší dobu, než skutečně musí. To dokazuje i namátkově prováděná interní kontrola v Erste Bank. "Nezjistila, že by někteří zaměstnanci opakovaně "onemocněli" v pátek či pondělí, nebo měli často po sobě třídenní nemocenské, kdy není potřeba předložit potvrzení lékaře," uvedla Hana Cygoňková, mluvčí Erste Bank.
A jak je tedy v Erste nemocenská regulovaná? Pokud je zaměstnanec nemocen maximálně tři dny, nepotřebuje předložit potvrzení od lékaře. Zaměstnavatel si ho ovšem může ze zákona zpětně vyžádat, když má podezření, že tuto možnost zneužívá.
Ve Velké Británii například při vyjednávání o mzdách pro rok 2004 vedení společnosti British Airways slíbilo vyplatit tisíc liber těm zaměstnancům, kteří nebudou během dvou let nemocní více než 16 pracovních dnů. Aerolinky totiž bojovaly s vysokou - sedmnáctidenní nemocností, kdy britský průměr je pouze sedm pracovních dnů.
Ještě v loni se například u britské pošty hlásilo denně deset tisíc nemocných lidí. To koncern Royal Mail stálo ročně půl miliardy eur. Firma se proti tomu snažila něco udělat a vymyslela loterii. Kdo nebude ani jeden den nemocný, může se účastnit slosování o ceny - 34 aut Ford Focus a 68 zájezdů. V průměru byli zaměstnanci firmy nemocní sedm dní v roce.
Prémie snižují nemocnost
Například výrobce obrazových rámů a lišt Lira Český Krumlov má s podobnými programy dobré zkušenosti. "Je to obrana proti špatným zákonům. Bohužel nemocnost je v Česku vyšší než na západě a každý člověk nám při vytížených výrobních kapacitách chybí. A toto je způsob, jak se tomu celkem účinně bránit," tvrdí šéf firmy František Jenerál.
Zatímco v Česku v roce 2003 jedna pracovní neschopnost průměrně trvala 31,6 dne, v roce 2004 se prodloužila na 36,4 dne. Rekord drží severní Morava s více než 42denní pracovní neschopností. Naopak nejkratší dobu, 33,44 dne, se marodilo v Praze. I když také zde vzrostla.
Díky už druhým rokem zavedené "docházkové" prémii se podařilo nemocnost snížit Strojosvitu Krnov. Při plném využití fondu pracovní doby dostávají lidé navíc 400 korun měsíčně. Dál se odměna krátí. Kdo chce, může si krátkodobé návštěvy u ošetřujícího lékaře napracovat, aby o odměnu nepřišel, vysvětlil spoluvlastník firmy David Kostruh.
Slezan Frýdek-Místek do svého programu ročně vkládá mimo kolektivní smlouvu sedm až osm miliónů korun. Absence tak třeba loni klesly pod šest procent. Kdo odpracuje všechny směny, získá měsíčně navíc 500 korun. I při jedné absenci o tyto peníze přijde. V dalším měsíci, pokud ho odpracuje celý, dostává stovku, další měsíc dvě stě, až se dostane opět k pětisetkorunové hranici. "Je to tvrdé, ale takový bonus si zaslouží jen ten, kdo skutečně pracuje," říká generální ředitel firmy Miroslav Halfar.
Prezident textilní asociace ATOK Jan Prokop chápe, že firmy tak řeší problémy, ale pokládá to za třetí, pro Česko typickou, cestu. "Logické by bylo, kdyby stát neumožňoval fingovaně marodit. Ale když to neřeší vláda či parlament, řeší to podniky," poznamenává.
Zájezdy i automobily
V okolních zemích je v průměru dvakrát méně nemocných zaměstnanců než Česku. A to i zásluhou nejrůznějších motivačních programů. A nemusí jít jenom o prémie.
Například v Německu se většinou nemusí k lékaři první dva dny, pak je třeba předložit neschopenku. I to však záleží na jednotlivých firmách. Vloni tak nebylo v Německu ani jeden den nemocných 44 procent pracujících. V roce 2003 to bylo ještě 40.
Podobný systém je i v Rakousku. Zde dosahuje nemocenská 12,5 dne ročně na jednoho zaměstnance. Právo zůstat bez neschopenky doma během prvních až tří dnů nabízí řada firem a je obvykle součástí kolektivních smluv. Přitom podniky mohou být dost velkorysé, protože málokterý zaměstnanec zůstane doma delší dobu, než skutečně musí. To dokazuje i namátkově prováděná interní kontrola v Erste Bank. "Nezjistila, že by někteří zaměstnanci opakovaně "onemocněli" v pátek či pondělí, nebo měli často po sobě třídenní nemocenské, kdy není potřeba předložit potvrzení lékaře," uvedla Hana Cygoňková, mluvčí Erste Bank.
A jak je tedy v Erste nemocenská regulovaná? Pokud je zaměstnanec nemocen maximálně tři dny, nepotřebuje předložit potvrzení od lékaře. Zaměstnavatel si ho ovšem může ze zákona zpětně vyžádat, když má podezření, že tuto možnost zneužívá.
Ve Velké Británii například při vyjednávání o mzdách pro rok 2004 vedení společnosti British Airways slíbilo vyplatit tisíc liber těm zaměstnancům, kteří nebudou během dvou let nemocní více než 16 pracovních dnů. Aerolinky totiž bojovaly s vysokou - sedmnáctidenní nemocností, kdy britský průměr je pouze sedm pracovních dnů.
Ještě v loni se například u britské pošty hlásilo denně deset tisíc nemocných lidí. To koncern Royal Mail stálo ročně půl miliardy eur. Firma se proti tomu snažila něco udělat a vymyslela loterii. Kdo nebude ani jeden den nemocný, může se účastnit slosování o ceny - 34 aut Ford Focus a 68 zájezdů. V průměru byli zaměstnanci firmy nemocní sedm dní v roce.
