Zákony upravují také smlouvy brigádníků

Způsobilost fyzické osoby, a tedy žáků a studentů, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne patnácti let. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat (například v pracovní smlouvě) jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku.
Student si může sjednat například prázdninovou brigádu po patnáctém roce věku, má-li dokončenu povinnou školní docházku. Ve většině případů půjde tedy o studenty středních a vysokých škol. Pokud by chtěl o prázdninách "pracovat" žák základní školy, nemůže sjednat pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr), neboť zákoník práce v ustanovení paragrafu 11 tuto možnost před dokončením povinné školní docházky nepřipouští.
Splní-li student uvedené podmínky, může uzavřít s podnikatelem pracovní smlouvu. V ní by měl sjednat den nástupu do práce, druh práce a místo jejího výkonu. Chybí-li některá z těchto podstatných náležitostí, je pracovní smlouva neplatná. Jde-li o mladistvého zaměstnance, je zaměstnavatel povinen vyžádat si vyjádření zákonného zástupce.

Dva druhy dohod
Další z "právních" možností výkonu práce studenta u podnikatele, je dohoda o provedení práce. Uzavírání těchto dohod je výhodné i pro podnikatele, kteří tím řeší svou naléhavou výrobní potřebu. Není pravda, že student nemůže sjednat tuto dohodu se zaměstnavatelem, nemůže ji pouze uzavřít s agenturou práce za účelem dalšího přidělení k jinému zaměstnavateli.
Pracovní úkol sjednaný v dohodě má mít charakter ojedinělého úkolu. Nevymezuje se druhově, ale individuálně, například vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce a podobně. Podnikatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než sto hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témž kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
Často bývá využívána také dohoda o pracovní činnosti. Zákoník práce požaduje, aby tato dohoda byla sjednána písemně, jinak je neplatná. Podle ní může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže je tedy týdenní pracovní doba čtyřicet hodin, může rozsah dohody být do dvaceti hodin týdně. Přitom se jedná o týdenní průměr odpracovaných hodin za období, na které byla dohoda sjednána. Student tedy může pracovat například jeden týden čtyřicet hodin, druhý týden dvacet hodin, třetí týden deset hodin a podobně, ale celkový týdenní průměr nesmí být vyšší než dvacet hodin.

Odvody pojistného
Pro odvody pojistného je rozhodující, v jaké formě je "brigádnická" činnost vykonávána. Dohoda o provedení práce nezakládá povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení, naproti tomu pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti tuto povinnost zakládá.Tato činnost se například započítává i do doby rozhodující pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti.
V případě výkonu práce v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti není zaměstnanec plátcem pojistného v případě, že by šlo o příležitostné (nahodilé) zaměstnání ve smyslu zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. Jde o pracovní činnost (zaměstnání) na takzvanou nepravidelnou výpomoc, která neměla trvat ani netrvala déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích a jejímž obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, zejména v něm započitatelný měsíční příjem nedosahuje ani 400 korun za měsíc.

Odměna brigádníka
Odměna studenta-brigádníka je závislá na tom, zda pracovní činnost vykonává u zaměstnavatele podnikatelského či nepodnikatelského charakteru a zda jde o pracovní poměr nebo o některou z uvedených dohod.
Mzda u podnikatelského subjektu není limitována a záleží na jejím sjednání zejména v pracovní smlouvě. Vždy je výhodné, je-li tato smlouva sjednána písemně. U zaměstnavatelů nepodnikatelského charakteru je plat studenta-brigádníka závislý na zařazení druhu práce do pracovní třídy. Výše platu pak vyplývá z příslušných předpisů. Výše odměny za práci vykonávanou v dohodě o pracovní činnosti nebo v dohodě o provedení práce vyplývá ze vzájemné dohody obou účastníků tohoto vztahu - podnikatele a studenta (brigádníka) a je neomezená. Žádný kontrolní orgán nemůže výši sjednané odměny kontrolovat, neboť je výsledkem smluvní volnosti. Na dohody se nevztahuje nařízení vlády o minimální mzdě.

Zdaňování výdělku
Z daňového hlediska se student-brigádník dostává do pozice zaměstnance a má veškerá práva a povinnosti jako ostatní poplatníci této daně. To znamená, že například může předložit u zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani a prokázat tak rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně již při výpočtu měsíční zálohy na daň. Vztahují se na něj i příslušná ustanovení o daňovém osvobození nebo ustanovení, která vymezují příjmy, které nejsou u zaměstnance předmětem daně. Studentům zákon o daních z příjmů umožňuje využít odpočtu v roční výši 11 400 korun. Pokud se soustavně připravoval na budoucí povolání studiem celý rok, může ji využít celou, bez ohledu na to, že pracoval jen po část roku.

Autor je pracovníkem MPSV

Smlouvy, které lze uzavřít se studenty

• Pracovní smlouva
  Určuje se v ní den nástupu do práce, druh práce a místo jejího výkonu.
  Jde-li o mladistvého zaměstnance, musí si zaměstnavatel vyžádat vyjádření zákonného zástupce.
• Dohoda o provedení práce
  Sjednává se provedení ojedinělých úkolů.
  Student ji může uzavřít se zaměstnavatelem, nemůže ji uzavřít s agenturou práce.
  Je možné ji uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než sto hodin.
• Dohoda o pracovní činnosti
  Zaměstnanec může vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby.