Stav důchodového systému vzbuzuje ve společnosti neklid, nejistotu a obavy z budoucnosti. Občané oprávněně očekávají od zvolených politických reprezentantů řešení vzniklé situace. Nejedná se tedy o přání jedné politické strany, ale o nutnost zasáhnout do sice zaběhlého, ale neperspektivního systému.
Cíle navrhované reformy jsou stanoveny podle očekávání společnosti:
- stabilita státního důchodového účtu,
- slušné důchody,
- nízké pojistné (daně).
Návrh této podoby penzijní reformy (metodou komplementární konverze lineární) je koncipován jako nedílná součást celkové reformy veřejných financí. Je propojen zejména s reformou daňovou (zaváděním rovné daně) a sociální (zaváděním rovné dávky). Na její použití však nemá vliv, budou-li dvě zmíněné reformy probíhat postupně, nebo naráz. Pro úplnost ale jedna z variant počítá i s možností, že by institut rovné dávky zaveden nebyl.
Část první: starobní důchody
Předkládaný návrh řešení by měl v krátké době (zhruba 5 let) zajistit trvalou rovnováhu v systému doposud vyplácených. Během transformačního období se budou důchody ze státního průběžného systému vyplácet ve výši tzv. deponovaného důchodu.
Zdrojem přispořování k vypočítanému DD bude tzv. vratka pojistného vzniklá snížením sazby povinného pojistného na důchodové zabezpečení a k tomu část rovné dávky (v roce 2007 přibližně 1000 Kč měsíčně).
Den D pro navrhovanou důchodovou reformu by ideálně měl připadnout již na 1. 1. 2007, nejpozději 1. 1. 2008.
Cílovým stavem reformy je rovný důchod ve výši rovné dávky. Rovná dávka by měla odpovídat výši životního minima jednotlivce, z čehož by vyplývala i nízká pojistná sazba. (Je možná i rovná dávka odvozená od průměrné mzdy, to je ale méně vhodná varianta.) Přechod k novému systému je rozdělen do čtyř etap.
První etapa
Pro přechod k novému systému je nejdříve třeba umožnit starším ročníkům naspořit pomocí slevy na pojistném tu část důchodu, o kterou bude krácen jejich "státní" důchod z průběžného systému. Sleva bude vyjádřena v procentních bodech a bude proplácena formou "vratky pojistného". Na výplatní pásce bude uvedeno základní pojistné a z něj odečtena vratka podle ročníku narození. Za tímto účelem je třeba přeskupit podíly odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů tak, aby zaměstnanci platili svých 12,5 % pouze na důchodové pojištění a zaměstnavatelé hradili ostatní odvody, přičemž výše celkového zatížení se nezmění. Pro konkrétní postup se nabízí několik variant. Ve všech případech je třeba snížit pojistnou sazbu 60letým a starším o 12,5 procentního bodu (jako zaměstnanci nebudou platit žádné pojistné).
Varianty snižování pojistného starších ročníků
Varianta A: Lineární snižování konstantní s intervalem 0,5 procentního bodu. Od osob narozených v roce 1948 (o 12 procentního bodů) k mladším (až po 0,5 procentního bodu). Sleva bude konstantní podle ročníku narození -zvyšovat se bude až ve druhé etapě reformy při plošném snižování pojistného.
Varianta B: Lineární snižování rostoucí s intervalem 1 procentního bod. Od 60letých (o 11,5 procentního bodu) k mladším (až o 0,5 procentního bodu). Sleva bude s věkem narůstat.
Varianta C: Pro případ, že nebude zaveden institut rovné dávky, je třeba přizpůsobit i postup důchodové reformy. Protože se jedná a specifickou variantu, je popsána odděleně.
Různá reforma pro odlišné věkové skupiny
Osob, které již starobní důchod pobírají, se reforma týkat nebude. U osob starších než 40 až 50 let by měl být vstup do nového systému zásadně dobrovolný. U mladších může být "povinný" v tom smyslu, že se každému sníží pojistná sazba. Zda bude povinné i spoření tohoto pojistného (nebo jeho části) na stáří, nebo bude ponecháno na vůli každého jednotlivce, jak s ním naloží, je jiná otázka. Hranice mezi "povinným a dobrovolným" může být vedena kdekoli. Vždy je však třeba pamatovat na to, že čím nižší je hranice pro povinný vstup do nového systému, tím je reforma nákladnější. První etapa může být rozložena v čase nebo může být provedena najednou ke dni D. Záleží na tom, jaká rezerva bude na státním důchodovém účtu při zahájení reformy. Snižování pojistného může postupovat tak, aby na státním důchodovém účtu nevznikl žádný deficit.
Konkrétní příklady zpracované v tabulkách naleznete na konci článku.
Všem, kteří půjdou v průběhu první etapy do důchodu a vstoupili do nového systému, bude vyplácen deponovaný důchod. Druhou část jejich příjmu budou tvořit vlastní "úspory", ať již v podobě investic, nebo (při)pojištění.
Druhá etapa
Ve druhé etapě by mělo postupně docházet k plošnému snižování pojistného všem zaměstnancům, zaměstnavatelům a bez rozdílu věku postupně až o 12 procentních bodů. Z toho o 6,5 procentního bodu zaměstnancům a OSVČ a o 5,5 procentního bodu zaměstnavatelům a OSVČ. Plošné snižování pojistné sazby bude prováděno automaticky podle bilance důchodového účtu. Vždy, když se důchodový účet dostane do přebytku, sníží se v dalším roce sazba o 0,5 -1 procentní bod všem bez rozdílu.
Výsledným stavem by měl být pokles pojistných sazeb na úroveň 16 %, z čehož by 6 % platili zaměstnanci a 10 % zaměstnavatelé. OSVČ by musely odvádět celkové pojistné 16 % samy. Důchody by byly přiznávány a vypláceny jak podle nového (DD) tak podle starého systému.
Třetí etapa
Cílem třetí etapy je přiznání všech deponovaných důchodů, na které vznikl nárok před zahájením reformy. Pojistná sazba se bude flexibilně automaticky přizpůsobovat stavu důchodového účtu. Trendem bude další pokles. V této době by mělo již dojít ke spojení odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů na jeden odvod z celkové mzdy. Nově už budou přiznávány pouze deponované důchody. Čím dál větší podíl z nich budou tvořit ty, které budou přiznány ve výši rovné dávky. V roce, v němž bude přiznán poslední DD vyšší než rovná dávka, skončí třetí etapa reformy. (Teoreticky by k tomu mohlo dojít třeba až po padesáti letech od zahájení reformy. Třetí etapu lze nicméně ukončit dříve a ojedinělé případy vyššího DD řešit individuálně.) Skončením třetí etapy reformy skončí přiznávání důchodu -každý bude i po dosažení důchodového věku dostávat rovnou dávku stejně jako předtím. Přestane mít smysl pojem důchodového věku, každý bude moci odejít na odpočinek podle stavu vlastních finančních prostředků, svých potřeb a rozhodnutí. Nebudou ani předčasné, ani odložené důchody, pouze rovná dávka.
Čtvrtá etapa
Nakonec by mělo dojít ke spojení odvodů do jednoho sociálního pojistného, ze kterého budou financovány jak zbývající DD, tak rovná dávka všem ostatním.
Nově přiznávané důchody již nebudou, z důchodového účtu se bude proplácet jen stále klesající počet přiznaných DD ve výši rovné dávky. V den, kdy zemře poslední osoba s DD, reforma skončí.
Ohrožené skupiny
Aby tato reforma, tak jak se u reforem stává, neměla nepříjemné dopady na některé ohrožené skupiny, jako jsou invalidé a ženy na mateřské dovolené, kde jde o dlouhodobý výpadek příjmů, je třeba v jejich případě přijmout zvláštní opatření.
1. Noví invalidé a osoby na mateřské a rodičovské dovolené po 1. 1. 2008:
V případě plné invalidity bude spoření na stáří pojištěno v rámci invalidního pojištění. Za plně invalidní osobu bude příslušné procento vyměřovacího základu (valorizovaného o růst mezd) spořit pojišťovna. U osob na mateřské a rodičovské dovolené by měl část pojistného hradit druhý rodič a zbytek do výše odpovídající předcházejícímu příjmu stát. Rovnou dávku dostanou také jako ostatní.
2. Osoby, kterým vznikl nárok na invalidní důchod před zahájením reformy:
Invalidní důchod jim zůstane v původní výši (nemohou se zapojit do nového systému invalidních penzí, protože do něj jako invalidé nebudou moci vstoupit). Dostanou rovnou dávku a pokud pracují, bude se na ně vztahovat snížení pojistné sazby jako u ostatních.
Těmto skupinám je věnováno specifické řešení, popsané v původním seriálu na serveru www.peníze.cz (doporučujeme vyhledat podle jména autorky).
Finanční náklady reformy
- Reforma starobních důchodů bude stát tolik, kolik se rozhodneme, že si můžeme dovolit, což je zásadní výhodou. Lze totiž začít se zapojením menšího počtu ročníků a další přidávat až po vyrovnání bilance důchodového účtu. Nebo lze "nastřádat" prostředky (např. z privatizace) a zapojit více ročníků hned. Cena závisí samozřejmě na dalších faktorech: valorizaci důchodů, růstu HDP a mezd, parametrických změnách apod.
- Reforma invalidních důchodů nebude mít žádné náklady. Část pojistného na invaliditu se bude postupně přesouvat do zdravotních pojišťoven, čímž budou ve státním systému invalidní důchodci ubývat.
- Rovná dávka je součástí plánované celkové sociální a daňové reformy. Měla by být ve výši životního minima jednotlivce (letos 2360 Kč měsíčně).
Reálnost návrhu dokazuje i projekce výdajů státního důchodového účtu na starobní důchody v případě reformy a bez reformy. Znázornění je schematické (bez započítání růstu mezd, inflace, valorizace důchodů) jako prostý součet plných starobních důchodů vyplácených ze státního účtu. Plný starobní důchod je důchod plně vyplácený ze státního účtu podle starých pravidel. Nové důchody, které se postupně snižují, jsou na plné důchody přepočteny. V obou případech je zohledněno zvyšování důchodového věku až na 65 let pro muže i ženy.
Cílené snižování pojistného
Jde pouze o možnost, u které základním předpokladem přijetí je akceptování názoru, že v průběžném systému ekonomicky aktivní osoby financují důchody starší generaci a že tudíž "vkladem" do systému jsou nejen peníze, ale i děti. V takovém případě jsou bezdětné osoby "černými pasažéry" a rodiče pouze jednoho dítěte zčásti rovněž. Navíc výchova dětí je záležitost nákladná a rodiče dětí mají na vlastní spoření na stáří méně peněz než lidé bezdětní.
U příležitosti reformy penzí se naskýtá možnost řešit alespoň zčásti problém špatné "zaměstnatelnosti" matek s malými dětmi a invalidů, a to způsobem účinnějším, než jsou dnešní sankce a daňové úlevy. Firma, zaměstnávající více invalidů obvykle není příliš zisková a nižší pojistné by pro ni bylo lepším řešením než daňové slevy. Nižší pojistné zlevní cenu práce těchto lidí a můžou se tak zaměstnavateli, pro kterého jsou objektivně problematičtějšími zaměstnanci, spíš vyplatit.
V takovém případě by mohlo kromě výše uvedeného plošného snižování pojistných sazeb dojít i jejich cílenému snižování u vybraných skupin, a to kdykoli v průběhu druhé etapy.
Cílené snižování pojistného:
a) snižování pojistné sazby rodičům s dětmi (oběma rodičům),
b) snižování pojistné sazby zaměstnavatelům, u zaměstnanců, kteří jsou invalidní,
c) snižování pojistné sazby zaměstnavatelům u zaměstnanců, kteří pečují o dítě do 10 let (u jednoho z rodičů).
Cílový stav, pokud přijmeme metodu cíleného snižování pojistného:
Základní sazba 16 % vyměřovacího základu, minimální 0 %.
Snížení sazeb by analogicky platilo i u OSVČ. Podmínkou této slevy by byla řádná péče o dítě, příp. u dítěte již dospělého dítě řádně vychované (ke kontrole by stačil trestní rejstřík). V případě, že dítě žije pouze s jedním z rodičů, měl by druhý rodič na slevu nárok pouze pokud by řádně plnil své povinnosti.
Varianta bez rovné dávky
Pro případ politického sporu o nastolení principu rovné dávky můžeme celou reformu aplikovat i bez ní.
Pro důchodovou reformu bez rovné dávky je vhodná varianta B s následujícími odlišnostmi:
- Sleva na pojistném rostoucí s věkem by měla interval mezi jednotlivými ročníky pouze půl procentního bodu.
- První etapa reformy by skončila dnem prvního plošného snížení sazby pojistného. Vzhledem k vyššímu počátečnímu výpadku na straně příjmů státního účtu by musela být rozložena v čase.
- Bylo by více "dnů D": Pro každý ročník by byl dnem D ten, v němž by lidé v něm narození dostali možnost vstoupit do nového systému (posledním dnem D by byl právě den prvního plošného snížení pojistného).
- Vstup do nového systému by byl výhradně dobrovolný ("opt-out") -šlo by tedy o možnost vyvázat se ze starého systému.
- Možnost dobrovolného vstupu by neměly pouze osoby, kterým bude k poslednímu dni D méně než 18 let -pro ty by již byl automaticky platný pouze nový systém. Z toho plyne to, že de facto by druhá (jednotná pojistná sazba pro všechny) a třetí (nové důchody pouze ve výši rovné dávky) etapa reformy skončily přibližně ve stejnou dobu.
- Veškeré slevy pojistného včetně plošného snižování pojistné sazby by se týkaly výhradně osob, které vstoupily do nového systému.
- Reforma plných invalidních důchodů by proběhla stejným způsobem jako v případě reformy s rovnou dávkou -povinně pro všechny.
Nevýhodou dobrovolného vstupu do nového systému je to, že reforma je pro stát dražší. Jednak proto, že do nového systému budou vstupovat především lidé s vyššími příjmy (poměr výpadku pojistného je vyšší než poměr snížení výdajů na důchody, vzhledem k redukcím vyšších vyměřovacích základů). Za druhé proto, že sleva pojistného bude muset být celkově vyšší. Reforma také bude trvat déle, přičemž bude administrativně náročnější, a to nejen pro ČSSZ, ale především pro zaměstnavatele, kteří budou muset trvale rozlišovat zaměstnance v novém a starém systému.
Co je deponovaný důchod
Deponovaný důchod (DD) je důchod, který by člověk dostal, kdyby šel do starobního důchodu v den zahájení reformy ("den D"). Deponovaný důchod má následující charakteristiku:
- Jde o důchod ve výši všech nároků, vzniklých ke dni zahájení reformy podle současných pravidel se dvěma výjimkami:
a) budou započítány všechny doby, nikoli pouze celé roky (tedy roky + dny),
b) pro přiznání nároku nebude nutné splnit podmínku týkající se odpracovaných let už ke dni D.
- Bude vyplácen po dosažení důchodového věku po splnění podmínky odpracovaných let (25) nebo dosažení věku 65 let a splnění podmínky odpracovaných let (15).
- Předčasné a odložené důchody se budou z deponovaného důchodu vypočítávat podle současných pravidel .
- Minimální DD bude ve výši rovné dávky (výše životního minima jednotlivce).
- DD se bude valorizovat stejně jako dříve přiznané důchody.
- DD bude "státní -průběžná" část důchodu. K tomu bude mít každý to, co si sám naspoří.
