Užívání vozu se musí zdanit

Pro mnoho zaměstnanců může být zajímavým benefitem možnost užívání firemního vozu i pro soukromé účely.
Pracovníci ale musejí počítat s tím, že z této výhody budou platit daň z příjmů. Odvod se totiž nebude počítat jen z hrubé mzdy.
K ní se bude muset pro účely daně přičíst jedno procento ze vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém služební vůz soukromě užíval.
Minimálně však tato částka ke zdanění musí činit alespoň jeden tisíc korun.
Kolik se nejvýše k platu za využívání firemního vozu připočítává, není stanoveno.
V minulosti ale tomu tak bylo. Ještě vloni byla cena osobního vozu omezena 900 tisíci korunami. Tento limit neplatil jen pro účely odpisů, ale také pro zaměstnance.
Od 1. ledna 2005 se původní limit 900 tisíc korun vstupní ceny pro osobní automobily zvýšil na 1,5 miliónu korun a s touto změnou padlo i omezení pro dodaňování jednoho procenta. A tak se ono procento musí počítat ze skutečné ceny vozu.
Přesto může být užívání služebního vozu k soukromým účelům výhodné. Sociální a zdravotní pojištění se totiž z této výhody platit nemusí.
Kromě poskytování automobilu se může společnost se zaměstnancem dohodnout, kdo a v jaké výši bude hradit například benzín, který zaměstnanec soukromě projezdí.
Zde však již musí zaměstnanec počítat s tím, že mu vznikne nepeněžní příjem, který musí zdanit. Pro zaměstnavatele není hodnota těchto pohonných hmot daňově uznatelným nákladem.
Pravděpodobně by se také muselo z propláceného benzínu či nafty platit sociální a zdravotní pojištění. (les)