Půlstoletý režim nemocenské se přežil

Příjmová solidarita je příliš vysoká a systém nemá dostatečné vnitřní ani vnější mechanismy, které by bránily jeho zneužívání. Přes neustále se zlepšující zdravotní stav obyvatel stoupá průměrná délka nemoci. Vloni činila 35 dnů (téměř dvojnásobek stavu před 15 lety). Míra pracovní neschopnosti vzrostla za 15 let téměř o polovinu.
Dnes je systém velmi nákladný a nemotivuje ani zaměstnance, ani zaměstnavatele. Problémy souvisejí i s organizací a financováním zdravotnictví, se situací na trhu práce a se současným systémem sociálních dávek, na jehož změně Ministerstvo práce a sociálních věcí také pracuje. Nový zákon o nemocenském pojištění je jedním z opatření, která mají systém komplexně změnit tak, aby motivoval k práci a omezil zneužívání.
Návrh, který minulý týden schválila vláda, počítá s tím, že zaměstnavatelé budou poskytovat zaměstnancům během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti za pracovní dny náhradu mzdy. Ta nebude zdaněna a nebude se z ní ani platit pojistné. Tento fakt si někteří zaměstnavatelé neuvědomují, a i proto si možná myslí, že návrh je pro ně nevýhodný a kritizují ho.

Evropský princip
Nemocenské dávky, které bude poskytovat Česká správa sociálního zabezpečení (doposud to dělala jen u organizací s počtem pracovníků menším než 25), budou náležet od patnáctého dne trvání pracovní neschopnosti. Obdobný princip platí ve většině států Evropy a Česko tvoří v současné době výjimku. Placení náhrady mzdy znovu zavedly i postkomunistické státy, například Polsko (33 dnů), Slovensko (10 dnů) a Maďarsko (15 dnů). Výsledkem je snížení pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé v těchto státech na změně systému "vydělali" a došlo i ke snížení výdajů na nemocenské pojištění
Považuji tedy za správné, aby zaměstnavatelé byli zainteresováni na výši pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. V opačném případě bych takový návrh vládě nepředkládal. Navíc, často to jsou právě zaměstnavatelé, kteří v době nedostatku zakázek sami nabádají zaměstnance k pracovní neschopnosti, aby ušetřili mzdové výdaje.
Není přece správné nadále podporovat neomezenou solidaritu mezi zaměstnavateli s nízkou a vysokou nemocností. Nová právní úprava je pro zaměstnavatele spravedlivější a výrazně omezí zneužívání sociálního systému. Současně se zaměstnavatelům výrazně sníží odvodové zatížení, což považuji za vstřícný krok vlády směrem k zaměstnavatelům.

Zaměstnavatelé ušetří
Dokladem jsou jednoduché počty. K úhradě náhrady mzdy, kterou zaměstnavatelé vyplatí zaměstnancům ve výši zhruba devíti miliard korun, by postačilo snížit sazbu pojistného o jeden procentní bod - z 3,3 na 2,3 procenta. Vláda ale rozhodla o snížení sazby na 1,4 procenta. V důsledku takto nízké sazby se zaměstnavatelům sníží odvod pojistného o 18 miliard.
Zaměstnavatelé tedy dostanou navíc devět miliard. Pokud se sníží pracovní neschopnost, obdobně jako se snížila ve státech, které placení náhrady mzdy zavedly, budou úspory zaměstnavatelů ještě vyšší. Tvrzení, že nová úprava je pro zaměstnavatele nevýhodná, není pravdivé. Je samozřejmé, že pro podniky s vysokou nemocností bude nevýhodná, ale proto se tento systém zavádí. Zaměstnavatelům nový zákon umožňuje kontrolovat zaměstnance, zda se v době pracovní neschopnosti zdržují doma. Pokud tomu tak nebude, nemusí mu zaměstnavatel vyplatit za celou dobu trvání pracovní neschopnosti žádnou náhradu mzdy.
Často se kritizuje i nárůst administrativy. Ani to však není pravda. Administrativa spojená s agendou nemocenského se pro organizace s více než 25 pracovníky sníží, protože za ně - na rozdíl od současnosti - výplatu nemocenské od 15. dne nemoci plně převezme správa sociálního zabezpečení.
Jsem přesvědčen, že jen malá informovanost a možná i trochu strach z nového vedou k tomu, že řada firem vládní návrh odmítá. Nejde přitom o nic jiného než o návrat k osvědčeným tradicím českého sociálního systému a řešení, které s úspěchem používá většina vyspělých tržních ekonomik.
Autor je ministrem práce a sociálních věcí

Diskutujte na téma HN FÓRA "Mají nemocenskou první dva týdny hradit firmy?"