Fondy, jak je neznáme

Začněme suchými čísly. Na konci roku 2004 činily české investice do podílových fondů téměř 170 mld. Kč, z toho 60 mld. Kč do fondů zahraničních. Co do počtu fondů registrovaných v ČR, z celkového počtu 942 je okolo osmi set zahraničních. Polovina investic je ve fondech peněžního trhu, pětina v dluhopisových a o zbývajících 30 % se dělí fondy smíšené, akciové, zajištěné a fondy fondů.

FONDY, JAK JE U NÁS ZNÁME

Většinou probíhá investování do fondů tak, že střadatelé v rámci své banky přesunou část svých úspor z vkladů do podílových fondů nabízených touže bankou. Tento mechanismus potvrzuje i údaj o České spořitelně, která jako tradičního správce vkladů v rámci své skupiny spravuje ve fondech téměř 60 mld. Kč a na poli podílových fondů tak má u nás vůdčí postavení. Lze předpokládat, že výběr konkrétního fondu klientem probíhá do značné míry nekvalifikovaně, od dobré rady známých po doporučení nepříliš informované úřednice u příslušného okénka v bance.

Druhým menším kanálem distribuce podílových fondů jsou finanční poradci. Umístění části úspor do fondů nabízejí jako rozumnou alternativu mezi dalšími možnostmi investování. Při výběru a doporučení konkrétního fondu klientům jsou u nich v praxi zřejmě velké rozdíly. Každopádně aktivně nabízejí (podobně jako banky) jen velmi úzký výsek z fondů. Otazníkem zůstává, nakolik se ve svých doporučeních v rámci takového výseku řídí výhradně výší své provize a nakolik svá investiční doporučení zakládají na objektivním zhodnocení přínosu fondu pro individuální potřeby daného klienta.

Hlavním zdrojem provize finančních poradců z fondů je jejich podíl na vstupním poplatku klienta. Z nepravidelně zveřejňovaných informací o přítoku úspor do fondů se dá odhadnout, že ročně je u nás nyní investováno orientačně 40 mld. Kč (včetně přesunů klientů mezi fondy). Pokud budeme předpokládat, že přes poradce proběhne čtvrtina investic, průměrná odměna je 3 % z objemu a zanedbáme pravidelné roční poplatky poradcům a jejich podíl na poplatku za předčasný výstup z fondu, vychází nám 300 mil. Kč ročně příjem pro finanční poradce. I když jde jen o velmi hrubý odhad, podílové fondy každopádně hrají podstatný význam v obživě finančních poradců v ČR.

FAKTORY VÝBĚRU AKCENTOVANÉ NA VYSPĚLÝCH TRZÍCH

Ve vyspělých zemích je výrazně větší povědomí veřejnosti o investování a výběru podílového fondu je tam věnována mnohem větší pozornost. V nabídce přitom není necelá tisícovka fondů jako u nás, ale desítky tisíc fondů spravovaných stovkami správcovských společností. Při detailnějším zkoumání můžeme vidět podstatné rozdíly mezi evropskými a americkými fondy, jak co do právních zvyklostí jejich fungování, tak například i ve struktuře jejich poplatků.

Zřejmě rozhodujícím kritériem při výběru fondu zůstává jeho investiční strategie. Základními kritérii investiční strategie jsou zaměření na:

a) finanční nástroje (aktiva) určitého typu (státní pokladniční poukázky, dluhopisy, akcie nebo deriváty),

b) region případně odvětví,

c) zhodnocení fondu nebo na pravidelnou výplatu (dividendu) klientům,

d) menší a rizikovější emitenty nebo větší a stabilnější emitenty, do jejichž aktiv fond investuje.

Dalším kritériem v rozhodování je finanční historie fondu. Pokud se jedná o nově otevíraný fond, namísto jeho vlastních minulých výsledků lze analyzovat historii předchozího fondu s obdobným zaměřením od téže správcovské společnosti. Finanční historie se hodnotí oproti zvolenému indexu, který fond sám uvádí pro takovou referenci, a který odpovídá investiční strategii fondu. Význam tohoto kritéria nijak nesnižují povinně zveřejňovaná upozornění každého fondu, že budoucí výnosy nelze nijak garantovat na základě minulých výnosů. Zkušenější investoři přitom nehodnotí historickou finanční výkonnost jen pro jimi analyzovaný fond, ale pro všechny fondy spravované stejnou správcovskou společností, aby odlišili náhodný úspěch při správě jednoho fondu oproti systematicky kvalitním výsledkům manažerů nad všemi svěřenými fondy.

Třetím kritériem je značka. Tedy povědomí o správcovské společnosti, kdy přirozeně ze dvou jinak obdobných fondů zvolí investor raději ten, kde správcem je mnoho let fungující, velká a pozitivně vnímaná společnost. Vyspělejší investoři přitom jdou v této analýze ještě o krok dál a zvažují kvality konkrétního investičního manažera v rámci správcovské společnosti, který je pověřen vedením fondu. Často se jedná o profesionály známé svými názory z médií a lze u nich dohledat úspěšnost fondů, které řídili v minulosti.

Kritériem, které čím dál výrazněji ovlivňuje rozhodování investorů, jsou poplatky. Základními poplatky jsou jednorázový poplatek za vstup do fondu a pravidelný poplatek za správu fondu. Vedle nich však mohou být ještě další, jako například poplatek za výstup z fondu v pevné výši nebo ve výši klesající s dobou investice klienta ve fondu, správcovská odměna za překonání indexu podkladových aktiv, dodatečný marketingový poplatek, poplatek za zaslání dividendy atd. Zatímco u amerických fondů se dbá na otevřené informování klientů o poplatcích, v Evropě a zvláště pak u domácích fondů mohou být významné skryté poplatky. Jsou to poplatky placené fondy společnostem působícím v téže finanční skupině např. za každou transakci v portfoliu zprostředkovanou obchodníkem s cennými papíry nebo za vedení účtů fondu u depozitáře nebo odměny členům orgánů fondu.

Trendem posledních let především v USA je nárůst fondů s celkově nízkým zpoplatněním a zvláště pak fondů s minimálními nebo vůbec žádnými poplatky za vstup a výstup, které klientovi umožňují volně své investice přelévat mezi různými fondy.

ROSTOUCÍ SEGMENT FONDŮ BEZ PROVIZE FINANČNÍM PORADCŮM

S rostoucí konkurencí mezi fondy klesají poplatky, a tím i prostředky, ze kterých lze honorovat zprostředkovatele investic do fondů. V USA výrazně narůstá tržní podíl fondů s velmi nízkými poplatky za vstup a výstup (do 0,5 % z objemu). Zprostředkovatelé zde stále zůstávají ve hře, ale namísto jednorázové odměny za přivedení investora je jich odměna je rozložená do drobnějších ročních provizí za setrvání jejich klienta u fondu a je celkově nižší.

Celosvětově raketově roste podíl fondů bez distribuce přes banky a finanční poradce, do kterých klienti investují formou nákupu na burzách cenných papírů, tedy stejným mechanismem, jako si mohou koupit akcie veřejně obchodovatelných společností. V češtině zatím pro tyto fondy není ustálený výraz, a tak se setkáváme s výrazy Exchange Traded Fund, ETF, iShare nebo indexová akcie.

Při snaze o minimalizaci poplatků nabízejí ETF nejen levný způsob zainvestování a výstupu z fondu prodejem na burze, ale minimalizují i poplatky za správu fondu. Namísto aktivního řízení fondu drahými manažery analyzujícími vhodné investiční příležitosti a řídícími dostatečný podíl hotovosti pro nové investice, probíhají investice ETF podle přesného algoritmu. Tím algoritmem je index, lépe řečeno přesné kopírování složení vybraného indexu podle známého složení aktiv indexu. Správa fondu se tím redukuje na to, že když se jednou za delší dobu změní složení indexu, stejné úpravy je potřeba udělat v portfoliu ETF, a když se jednou za čas navyšuje nebo snižuje objem fondu, je třeba proporcionálně upravit pozice tak, aby nadále kopírovaly složení indexu.

Statistiky přitom ukazují, že jen velmi malá část aktivně řízených fondů (10 - 25 % podle různých pramenů) dokáže trvale překonávat index. Jinými slovy, dlouhodobě ETF většinou přinesou svým investorům vyšší zhodnocení a stojí je přitom na poplatcích mnohem méně. Zvláště u fondů zaměřených na velké společnosti platí, že všechny informace o těchto společnostech jsou promítány do ceny jejich akcií a dluhopisů, takže aktivně řízené fondy nenalézají nadstandardně dobré investiční příležitosti. Naopak u specificky zaměřených fondů na menší společnosti a nebo netradiční odvětví a regiony mohou specializovaní profesionální manažeři nalézat trhem nedoceněné příležitosti k investování a investorům se tak vyplatí zaplatit si tyto manažery formou vyššího poplatku za aktivní správu fondu.

Pravděpodobně světovou raritou je on-line obchodování s aktivně řízenými fondy, které nabízí XETRA - elektronický segment Deutsche Boerse ve Frankfurtu. Z pohledu poplatkové politiky se tedy jedná o fondy, kde se roční poplatek za správu pohybuje okolo obvyklých 2 %, neplatí se však žádný poplatek fondu za vstup a výstup. Tuta unikátní skupina fondů je označována jako XETRA Active Funds a nyní obsahuje 24 fondů. Můžeme mezi nimi nalézt regionálně zaměřené fondy (Rusko, Indie, Čína aj.), oborově zaměřené fondy (technologie, farmacie, internet, biotechnologie atd.), případně fondy zaměřené na malé nebo střední evropské nebo americké společnosti.

JAK MOHOU ČEŠTÍ KLIENTI INVESTOVAT DO FONDŮ BEZ POPLATKŮ

Investování do amerických ETF zprostředkovávají obchodníci s cennými papíry s přístupem na burzu AMEX. To jsou snad všichni čeští obchodníci, kteří mají v nabídce americké akcie. Německé ETF a XETRA Active Funds zatím nabízí jen několik českých obchodníků.

Prvním českým obchodníkem s členstvím na XETRA se stala Fio, burzovní společnost, a.s. a díky svému přímému přístupu na tuto burzu bez dalších prostředníků dokáže nabídnout mimořádně výhodné podmínky. Samozřejmě nabízí i americké ETF, a také přístup na českou burzu. Klienti mohou své nákupní a prodejní pokyny zadávat buď osobně v síti poboček Fio, nebo telefonicky nebo internetovou aplikací e-Broker, se kterou si Fio udržuje vůdčí pozici v on-line obchodování s akciemi.

Smluvní dokumentaci s obchodníkem mohou klienti sjednat buď osobně, nebo korespondenčně (s ověřením podpisu). Poté, co obchodníkovi přinesou nebo převedou své finanční prostředky je nákup fondu otázkou několika vteřin, stejně jako realizace pokynu při prodeji fondu. Poplatky obchodníků se obvykle pohybují okolo 0,1 % (tedy jednoho promile) z objemu investice a rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem fondů na burzách je zcela zanedbatelný.

Pro investování do ETF a XETRA Active Funds klienti potřebují dolary nebo eura. Většina obchodníků nabízí směnu z korun za běžných podmínek srovnatelných s bankami. (Fio nabízí i možnost půjčit si cizí měnu zástavou za koruny, čímž je zafixován směnný kurz a klienti jsou tak chráněni proti oslabení dolarů nebo eur proti české koruně.)

PŘÍKLAD

Řekněme, že klient se rozhodne část svých úspor vložit do akciového fondu zaměřeného na investice v Číně. Pokud v Číně nedojde k politickým otřesům nebo přehřátí ekonomického růstu, těžko lze na světě pro následující roky nalézt region s rychlejším růstem hodnoty akcií. Obvyklým způsobem klient investuje do některého z takových fondů distribuovaným prostřednictvím banky nebo finančního poradce. Pak musí počítat s cca 2% ročním poplatkem za správu fondu, cca 5% poplatkem za vstup do fondu a případně dalším poplatkem (např. 1,5 %), pokud bude z fondu chtít odejít před datem jeho ukončení.

Druhou alternativou je ETF se zaměřením na Čínu. Příkladem může být iShares China kopírující hlavní index čínského kapitálového trhu Xinhua 25. Ten je možný koupit na XETRA přes Fio, burzovní společnost, a.s. za poplatek 0,15% z objemu, za stejný poplatek kdykoliv prodat a roční poplatek za správu fondu je 0,74%.

Pokud klient považuje čínský trh za natolik rizikový, že se rozhodne pro aktivně řízený fond namísto fondu kopírujícího index, má ještě možnost využít nabídky XETRA Active Funds. Fond DWS China má 2% roční poplatek za správu a další drobný poplatek (0,78 % p.a.) pokud se manažerům fondu podaří překonat podkladový čínský index. Nemá žádný poplatek za výstup z fondu a běžně je v Německu distribuován se vstupním poplatkem 5 %. Pokud si ho však klient rozhodne zakoupit na burze XETRA, vstupní poplatek 5 % odpadá a platí se jen poplatek obchodníkovi s cennými papíry (tedy 0,15 % v případě Fio).

ZÁVĚR

Je nesporné, že tradiční způsob distribuce fondů u nás ještě pár let bude převažovat a finančním poradcům bude přinášet významnou část jejich příjmů. V delším časovém horizontu spíše převáží pro klienty efektivnější distribuce fondů přes kapitálové trhy a jejich příjmy z této činnosti mohou postupně klesat.

Již dnes jsou však ETF a XETRA Active Funds jednoduše vysvětlitelným investičním nástrojem v rukou těch poradců, kteří se rozhodnou jít cestou odměny za své služby od spokojených klientů namísto provize od fondů.

Pravděpodobně bude i u nás narůstat množství movitějších občanů, kterým přijde přirozené si za služby pro svůj prospěch platit a podezřelé, že by pro ně byly výhodné investice doporučované poradci placenými protistranou.

www.fio.cz