ANALÝZA: Poplatky v Česku: studie se liší

Klienty českých bank vyjde vedení bankovních účtů v průměru téměř na dvojnásobek toho, co platí zákazníci na Slovensku. Uvádí to nový průzkum společnosti Scott & Rose, který mají HN k dispozici.
Průzkum je založen na modelovém chování českých a slovenských klientů, které se liší jen málo. Například předpokládá, že devadesát procent českých klientů si nechává posílat výpis z účtu měsíčně, zatímco na Slovensku je to pouze čtyřicet procent.
"Na Slovensku je určitě daleko nižší kupní síla a nižší průměrná mzda než v Česku," říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Dodává, že podmínky v jednotlivých bankách by se měly srovnávat celkově. Třeba při spotřebitelském úvěru na úrocích lidé v Česku zaplatí méně než na Slovensku. Podle Gajduškové je velice důležité, jak se sestaví porovnávané balíčky. Scott & Rose vychází ze srovnání 30 balíčků hlavních českých bank a 38 produktů slovenských finančních domů.
Srovnáváním bankovních poplatků se zabývala i Česká obchodní inspekce, která vydala aktuální studii nákladů na účty v šesti zemích regionu střední Evropy. Částí studie je i porovnání nákladů na identický produkt České spořitelny a Slovenské sporitelny, který je založen na jednotném modelu chování. Vychází z něj, že při používání stejných služeb na obdobném účtu během roku za stejných podmínek zaplatí zákazník v Česku v přepočtu o 75 eur více.
Trh bankovních poplatků je složité zmapovat, jen v Česku je přes třicet bank, z nichž každá nabízí několik produktů. V poslední době se rozšířily takzvané balíčky, které za měsíční paušál nabízejí základní vedení účtu a několik dalších služeb. Jejich odlišná skladba komplikuje vzájemné porovnání.
Zohlednit chování zákazníků je velmi důležité. Například nedávná studie Capgemini uvádí, že s ohledem na místní chování klientů stojí roční vedení účtu na Slovensku 48 eur. Kdyby se od místních specifik odhlédlo, vzroste tento výdaj na 106 eur. V tom případě by byly slovenské banky ještě o 23 eur dražší než české.
Rozdíl je v úhlu pohledu - globální srovnání měří naprosto stejné spektrum služeb, zatímco místní cena odráží reálné chování zákazníků v jednotlivých zemích, například různě časté využívání šeků, kreditních karet a elektronického bankovnictví.
I z tohoto důvodu dochází Capgemini k odlišnému závěru o úrovni poplatků. Podle ní je Česko v globálním srovnáním v základních bankovních službách levnější než Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko. Roční náklady v tuzemsku jsou 83 eur proti průměru 108 eur ve sledovaných 19 zemích.
Dobrat se skutečných nákladů je pro klienta často velmi obtížné. Typickým příkladem je bezplatný výběr peněz z bankomatu nebo menší poplatky za výběry na přepážce. V mnoha zemích jsou zdarma nebo za minimum, ale banky si to kompenzují neúročením běžných účtů.
Zvolit si správný účet není jednoduché ani v Česku, neboť mezi nabídkami jsou až stokorunové rozdíly.