Čechy práce v Rakousku neláká

 V Maďarsku by se z celkových 19 procent vypravilo za zaměstnáním do Rakouska 12 procent. Zjistila to Společnost pro výzkum veřejného mínění Paula Lazarsfelda a ve Vídni o výsledcích zveřejnila studii.

Nejsilnějším motivem k odchodu za prací do zahraničí jsou finance; výdělky v Rakousku jsou ve většině případů minimálně dvakrát vyšší než v domácích podmínkách. Mezi další faktory patří očekávaná větší atraktivita zaměstnání, lepší pracovní podmínky a vyšší životní standard. Na druhou stranu nejčastějším důvodem, kvůli kterému se lidé brání větší migraci za prací, jsou úzké sociální vazby na rodinu a přátele, národní cítění či majetkové vztahy.

Rakousko od loňska uplatňuje sedmileté přechodné období omezení pracovního trhu vůči většině nových členských zemí Evropské unie. S Českem a Maďarska zatím uzavřelo smlouvu o zaměstnávání takzvaných pendlerů, tedy lidí, kteří denně dojíždějí za prací do druhého státu. Podle oficiálních údajů pracovalo v zemi v březnu legálně na 13.257 Čechů a Slováků a 14.370 Maďarů.

Z pohledu rakouského občana naopak představa zaměstnání v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku není vůbec zajímavá. Pouze jedno procento oslovených obyvatel Vídně, Dolních Rakous nebo Burgenlandu by o této možnosti vůbec uvažovalo. Přitom 30 procent Vídeňáků připustilo, že by si dovedli představit zaměstnání v cizině. Jejich cílové destinace jsou ovšem v Německu, v Británii nebo v USA.