Rozšíření unie hrálo v odmítnutí evropské ústavy francouzskými a nizozemskými voliči malou roli. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometer. Pouze šest procent Holanďanů, kteří hlasovali proti ústavě, uvedlo, že důvodem jejich odmítnutí dokumentu bylo rozšiřování EU. Pouhá tři procenta dotázaných si myslí, že zahájení rozhovorů s Tureckem by byl omyl. Ve Francii se tento poměr přesně opačný - 6 procent dotázaných považuje rozhovory s Tureckem za omyl a rozšiřování unie jako důvod odmítnutí ústavy uvedla 3 procenta lidí.
Průzkum Eurobarometer ukázal, že Holanďané odmítli ústavu zejména kvůli nedostatku informací (32 procent dotázaných). Devatenáct procent dotázaných se obávalo ztráty národní suverenity a třetím nejčastějším důvodem odmítnutí dokumentu by odpor proti současné nizozemské vládě (14 %). V otázce na důsledek jejich volby, si dvě třetiny Holanďanů myslí, že konečný výsledek referenda pomůže Nizozemsku při vyjednávání jeho zájmů v Evropské unii.
Ve Francii představovala hlavní důvod odmítnutí evropské ústavy obava z negativního vlivu na zaměstnanost. Vyslovilo se pro něj 31 procent dotázaných. Dále byli obyvatelé přesvědčeni o propadu francouzské ekonomiky po přijetí dokumentu (26 %). Ústava by podle nich zliberalizovala ekonomické podmínky v unii. Každý šestý Francouz z deseti dotázaných si myslí, že jeho "ne" přispěje k tomu, že Evropská unie se stane více "sociální".
Evropská ústava byla v obou zemích odmítnuta v lidových referendech na přelomu května a června. Ve Francii se proti dokumentu vyslovilo 55 procent voličů, v Nizozemsku o téměř 7 procent více.
