Absence v zaměstnání klesla

"Tento pokles může být způsoben častějším zaváděním motivačních programů pro zaměstnance," říká Martina Štěpinová z PwC. Programy jsou podle ní postavené na výkonnosti jednotlivců a odměňují ty, kteří (nepřímo také díky své nízké absenci) mají vyšší produktivitu práce.

Pomáhají i rozhovory
K dalším opatřením, která společnosti ke snížení absence využívají, patří podle studie, které se zúčastnilo 63 předních firem, například kontrolní návštěvy u nemocných zaměstnanců doma, rozhovory s pracovníky po jejich návratu do zaměstnání či různé formy bonusu za nízkou absenci.
"Časté absence řeší vedoucí pracovníci na individuálních pohovorech se zaměstnanci, kde se společně snaží najít řešení," potvrzuje mluvčí OKD Věra Breiová.
Příkladů z praxe je mnoho. Firmy uvádějí různé metody, od běžných preventivních zdravotních prohlídek po příplatky za docházku bez absencí. "Kdo odpracuje všechny směny, získá měsíčně navíc 500 korun. I při jedné absenci o tyto peníze přijde," říká generální ředitel Slezan Frýdek-Místek Miroslav Halfar. Jeho společnost do motivace ke snížení absence vkládá mimo kolektivní smlouvu sedm až osm miliónů korun ročně.
O tom, že se podobné investice vyplatí, svědčí například pokles absence v některých dceřiných společnostech Vítkovic Holding. "Během tří let se podařilo snížit míru absence na polovinu. V současnosti je to kolem šesti procent pracovní doby," uvádí mluvčí holdingu Eva Kijonková.
Roční míra absence v přepočtu na jeden plný pracovní úvazek činila loni v České republice 4,1 procenta z celkového reálného počtu pracovních dní, což bylo o pětinu procenta méně než obdobný ukazatel v Evropě.
"Stále jsme ale v mírném skluzu za Evropou, protože tento ukazatel za Českou republiku nezahrnuje zaměstnance na mateřské dovolené a dlouhodobě nemocné," upřesňuje Štěpinová.
Nejdelší absenci - v průměru přes třináct dní za rok - měli zaměstnanci v odvětví spotřebního a průmyslového zboží. Nadprůměrně dlouho chyběli pracovníci také v obchodě a automobilovém průmyslu. Nejméně naopak ve farmacii - méně než pět dní za rok. S absencí zápasí hlavně výrobní společnosti. "Jejich zaměstnancům se často vyplatí nechodit do práce, protože rozdíl mezi pobíranou mzdou a nemocenskou je relativně menší než třeba v nevýrobních podnicích," říká Martina Wolfová z PwC.

Fluktuací trpí obchodníci
Absence je nižší v malých společnostech, ve kterých je naopak vyšší míra fluktuace, neboli odchod zaměstnanců z firmy.
Tento ukazatel patří mezi nejčastěji sledované personální ukazatele, které se pravidelně reportují vrcholovému vedení. Je považován za jeden z ukazatelů úspěšnosti společnosti.
Snižování či řízení fluktuace je častou snahou firem. Cílem však podle PwC není dosáhnout "absolutní stabilitu" zaměstnanců, tedy nulovou fluktuaci. Jistá míra pohybu zaměstnanců se považuje dokonce za prospěšnou.
"S přílivem nových zaměstnanců firma obvykle získává také nové nápady, znalosti či zkušenosti," říká Štěpinová.
Průměrná fluktuace ve sledovaných společnostech za rok 2004 je 13 procent, evropský průměr za stejné období je téměř o tři procenta vyšší.
Nejvyšší fluktuací trpí obchodní sektor, kde se tento ukazatel loni vyšplhal na jedenadvacetiprocentní hranici. Celkový odliv zaměstnanců z odvětví tak nezachránila ani vysoká míra (19 procent) příchodu nových pracovníků.
Lepší je situace v automobilovém průmyslu, který sice opustilo také hodně lidí, ale tento úbytek byl převýšen vysokým počtem nových pracovníků v odvětví.
Naopak relativně málo lidí - desetina zaměstnanců - odešlo z chemického průmyslu. Nejnižší, devět procent, byla fluktuace v sektoru spotřebního a průmyslového zboží.

Nejvíc se odchází za lepším
Z letošního průzkumu je také patrné, že společnosti se stále častěji zajímají o důvody odchodu svých zaměstnanců. Zatímco v roce 2003 je nesledovala celá pětina respondentů, v roce 2004 to bylo již jen šest procent. Nejméně se důvody sledovaly v sektoru Obchod a distribuce, kde je pohyb zaměstnanců jeden z nejvyšších.
V celkovém pohledu se proti předloňsku důvody odchodu nijak výrazně nezměnily. "Nejčastěji zaměstnanci odcházejí z důvodu lepší pracovní nabídky. Ve velkých a výrobních společnostech je nejčastěji důvodem odchodu plánované snižování stavu zaměstnanců," upřesňuje Štěpinová. Neodpovídající pracovní výkon uvedla až na třetím místě. Jedním z nejméně zmiňovaných důvodů odchodu byly neshody na pracovišti.