Profesní úspěch vyžaduje slušné chování

Téměř každý měsíc se objeví nová publikace s tipy jak se oblékat, jak se chovat u stolu, jak si počínat v interkulturních vztazích. Podniky posílají své pracovníky na semináře o společenském chování, které se nyní tak hojně nabízejí. Business Schools všech typů začleňují do svých studijních plánů programy o etiketě. "Potřeba slušného chování je nesmírná," shodují se odborníci z teorie i z praxe managementu.
Proč? Je to snaha o více zdvořilosti po uvolněném chování v New Economy? Prožíváme hledání nových záchytných bodů v období globalizace, která všechno převálcovává? Nebo je to pozdní odpověď na nedostatky v chování generace 70. let? To vše jsou důležité důvody, proč je slušné chování tak aktuální.
Uvažováno ale ryze pragmaticky, etiketa je především ekonomická nutnost. Pro jednotlivce - chce-li postupovat ve své kariéře, dostat práci nebo si ji udržet. Pro podnik - chce-li se odlišit od konkurence a prodat víc svých výrobků.
Dokládá to nedávná anketa poradenské firmy Claus Goworr Consulting (CGC) mezi 600 vedoucími pracovníky. Podle ní 87 % manažerů vidí bezprostřední souvislost mezi osobním úspěchem a zdvořilým chováním. Téměř tři čtvrtiny jsou názoru, že chování ovlivňuje průběh jednání a obchodní výsledky.
"Přitom jde o víc než jen o vnější dojem," říká Claus Goworr, šéf CGC. "Podniky už netolerují, aby jednání ztroskotalo kvůli ,rambovskému' chování manažera nebo aby manažer svými hrubými způsoby narušoval ovzduší v podniku. Stojí to totiž peníze!"

Slušné chování je dnes moderní. Čím více se vyrovnává odborná kvalifikace uchazečů, tím více rozhoduje dobré chování a úhledný zevnějšek. Klackové jsou vyřazeni už v předpolí. Personalisté vědí, že kdo je při představovacím pohovoru ohleduplný, kultivovaný a otevřený, není ani na pracovišti egoista.

Graf č.1, 2

Personalisté denně zažívají, že kandidáti neovládají zdánlivě triviální věci. Přicházejí k pohovorům pozdě, špatně oblečení a rozvalují se na židli. Ale i uchazeči o místa na vyšších úrovních se zesměšňují. Především při stále častějších zkušebních večeřích se šéfy, k nimž jsou uchazeči zváni. Kandidáti se opírají o příbor, drží sklenice za kalich, snědí chléb z košíčku ještě předtím, než je servírován předkrm a proto vypadají ze hry. "Takové chyby se ale zdaleka nestávají jen začátečníkům," říká Anke Quittschau, trenérka etikety z Mnichova, která se často zúčastňuje takovýchto "tajných" pohovorů s uchazeči.
Velké nedostatky mají i skvěle vychovaní manažeři především při zdvořilostním a nezávazném povídání, tzv. smalltalk. Žádné verbální prohřešky už podniky nestrpí - z vypočítavosti. Osobní vztah k zákazníkovi, pěstovaný zdvořilým pracovníkem, je rozhodujícím faktorem úspěchu v globální konkurenci.
Především na mezinárodní úrovni musí být chování absolutně dokonalé. S hrůzou referují koučové etikety o pracovnících, kteří kvůli horku přijdou k pracovní večeři v arabském světě v bermudách. Jiní ignorují japonskou kulturu jídla a objeví se v zapraných ponožkách nebo zatuchlých a sešlapaných botách.
Kdo sedí vedle koho v taxi? Smím pozdravit manželku čínského obchodního partnera při večeři podáním ruky? Kdy je správný okamžik k předání navštívenky? Robert Gibson, poradce pro interkulturní spolupráci koncernu Siemens, pravidelně seznamuje pracovníky před cestou do ciziny s jemnými rozdíly mezi německou a zahraniční kulturou společenského styku. S jednoznačnými pravidly je však opatrný. Rady typu "jak na to" fungují jen jako záchranný kruh. V daném okamžiku zabrání společenskému utonutí, zachrání vás před zesměšněním, a proto jsou důležité. Ale plavcem se s nimi nestanete.
Rozhodující je pochopit a osvojit si princip, který je za tím: respekt a tolerance. Tyto hodnoty procházejí všemi prostředími a všemi národy.
Globální etiketu ovládá ten, kdo akceptuje jinakost toho druhého, nikdy ho nenechá ztratit tvář a snaží se neustále vytvářet příjemnou atmosféru. "Slušné chování je postoj," říká Moritz Knigge, personální expert a školitel etikety. "Kdo je zdvořilý, chová se tak i v soukromí."

Grosse-Halbuer, A., Sprothen, V., Mai, J.:Der feine Unterschied, Wirtschaftswoche č. 23/2005, s. 85 - 91; zkráceno

Rozhodující kompetencí manažera zítřka nejsou ani tak jeho odborné znalosti, ale spíše schopnost přizpůsobit se lidem jiných kultur, tvrdí studie "Podnik 2010", kterou vypracovala poradenská agentura Ernst & Young.

MODERNÍ ŘÍZENÍ