Zaměstnavatel dovolenou proplatit nesmí

Novela zákoníku práce platí od 1. listopadu 2004. Vyšla podle evropské směrnice, která říká, že zaměstnanec musí mít čtyři týdny v roce volno. Za tyto čtyři týdny nesmí dostat peněžní náhradu. Proplatit je možné pouze dovolenou, která tyto čtyři týdny přesahuje.
K nelegálnímu proplacení dochází často po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který o dovolenou nestojí a dá penězům přednost. "Zájem zaměstnance je logicky finanční a vyskytuje se především u zaměstnanců, kteří jsou sami nebo nemají koníčky a práce je jejich jediná realizace. Další důvod může být strach ze ztráty zaměstnání, kdy je zaměstnanec upozorněn, že na jeho místo stojí řada dalších zájemců," vysvětluje Zdeňka Kindlová z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zaměstnavatel nutí k práci
Časté jsou ovšem i důvody zaměstnavatele. "U zaměstnavatele je to otázka špatné organizace práce, když nedokáže činnosti a dovolené rozvrhnout. Podnikatelé také často minimalizují počet zaměstnanců na nejnižší únosnou mez. Náhlá nemoc pak způsobí, že pro udržení chodu podniku nemůže zaměstnanec dovolenou čerpat," popisuje motivaci zaměstnavatelů k nelegální činnosti Kindlová. Zákon se dá jednoduše obejít. "Jedním z možných způsobů je vypsat dovolenku, ačkoli zaměstnanec chodí do práce, a na konci měsíce mu přidat mimořádnou odměnu. Jinou, ještě obtížněji zjistitelnou formou je, že mu dá zaměstnavatel práci, aby ji udělal doma," vysvětluje Kindlová.
Na rozdíl od zaměstnance hrozí zaměstnavateli za porušení práva na dovolenou pokuta až dvě stě tisíc korun. "Riziko odhalení není velké. Kde není žalobce, není soudce," říká Kindlová. "Největší pravděpodobnost odhalení je, když se zaměstnanci při práci v rámci dovolené stane pracovní úraz," vysvětluje Kindlová. Prošetření úrazu je vzhledem k pojistným záležitostem tak podrobné, že se porušení zákona vždy projeví.
Jestliže k porušení zákoníku práce dochází proti vůli zaměstnance, jen těžko najde dovolání. "Pokud zaměstnavatel nutí zaměstnance k tomu, aby ve své dovolené nastoupil na pracoviště, může na něj zaměstnanec podat podnět na prošetření k oblastnímu inspektorátu práce," říká Jan Rosický z oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích.

Stěžovat si lze anonymně
"Pokud zaměstnanec nechce, aby se zaměstnavatel dozvěděl, kdo žádost podal, musí to zdůraznit. Vždy ale musí uvést své jméno a adresu. Bez těchto náležitostí nelze podnět prošetřit," dodává Rosický. Sám ale připouští, že vyšetření takového přestupku je prakticky nemožné.
"Jestliže bude vypsána dovolenka a zaměstnanec bude pracovat, těžko nalezneme dokladové materiály, které by to dosvědčovaly. K výslechům nepřistupujeme," vysvětluje Rosický.
Inspektoráty navíc nekontrolují zaměstnavatele náhodně, ale jen na základě podnětů k prošetření. Na dotaz, jaká je doba mezi podáním podnětu a jeho šetřením, Rosický připustil, že to může trvat i měsíce. Na inspektoráty práce totiž přešly několik let staré případy, které dřív nevyřešily úřady práce.
Zaměstnanec prakticky nemá možnost dosáhnout toho, aby kontrola přišla v předem domluvený čas a zjistila, že je o dovolené v práci. Náhodnou kontrolou dovolenek se inspektorát nezabývá a prošetřuje pouze údaje uvedené v podaných podnětech. Tam, kde existuje odborový svaz, se zaměstnanec může obrátit i na něj.