Věra Jourová: Peníze z Bruselu vyčerpáme včas

Po přečtení článků uveřejněných v deníku Hospodářské noviny (12. 8. 2005, „Peníze za rok 2004 bude těžké utratit“ a „Česko nezvládá čerpat včas peníze z Bruselu“) lze nabýt dojmu, že čerpání peněz z fondů Evropské unie je samá potíž a prostředky jsou ohroženy. Tomu tak ale v žádném případě není.

Jmenované články zdůrazňují převážně potíže, kterými je čerpání fondů z EU provázeno. Proč však nehovoří, a dovolím si říci, že zcela potlačují, pozitivní výsledky, kterých bylo dosaženo? Čerpání fondů se dotýká nejen úředníků, ale i tisíců lidí, kteří již dnes realizují kvalitně připravené projekty.

Pro ilustraci toho, že situace není nepříznivá, lze uvést dva argumenty: do konce roku 2006 se musí do projektů investovat cca 10,5 mld. korun. Přitom k dnešními datu je smlouvami garantováno cca 13 mld. korun. To znamená, že projekty v této výši se realizují a jejich nositelé připravují žádosti o platby. Předpokládáme, že k masivnímu proplácení dojde zejména po skončení stavební sezóny na podzim tohoto roku.

Uváděné články čerpají ze zprávy předložené do vlády ministrem pro místní rozvoj, Radko Martínkem. V ní je popsán stav z června 2005 a navrhují se zde včasná a konkrétní opatření, aby k potížím s čerpáním nedošlo. V žádném případě nekonstatuje, že jsou prostředky EU ohroženy. Právě včasným informováním vlády, důslednou koordinací a naplněním konkrétních opatření ke zrychlení čerpání lze problémům s vyčerpáním fondů předejít. Jedná se tedy o včasná preventivní opatření.

Zpráva, z níž čerpají články v Hospodářských novinách, vůbec nehovoří o velké oblasti projektů předložených do Fondu soudržnosti. Jedná se o velké projekty v oblasti životního prostředí a dopravy. Zde je situace mimořádně příznivá – dne 9. 8. 2005 bylo odsouhlaseno odeslání poslední velké dávky projektů do Evropské komise. Souhrn požadavků České republiky na tyto vysoce kvalitně připravené projekty několikanásobně přesahuje výši prostředků určených České republice pro roky 2004 - 2006 (cca 30 mld. Kč).

Zkušenosti z ČR se zahájením čerpání jsou velmi podobné situaci v ostatních členských zemích. Systémy, kterými mají protéct za krátké období tří let desítky miliard korun veřejných prostředků, jsou mimořádně složité tím, že musí splnit jak předpisy EU, tak i dané členské země. Při zavádění těchto systémů se navíc musí zcela novým činnostem učit a přizpůsobovat tisíce lidí. Nejenom ti, kteří programy řídí, ale i předkladatelé projektů. Nelze očekávat, že se celá mašinérie rozběhne od samého počátku jako dobře promazaný stroj. Přesto je dnes v systému přes 2000 projektů v procesu realizace a další tisíce procházejí schvalováním. Tento výsledek si rozhodně nezaslouží poplašné zprávy a předčasné negativní prognózy.

Ve zmíněném vydání Hospodářských novin jsou také popsány některé oblasti, v nichž se prostředky čerpají v menší míře. Jedním z opatření může být přesunutí prostředků do jiných oblastí, kde jsme zaznamenali větší zájem o podporu. Tam, kde přesuny učinit nelze, je třeba povzbudit zájem předkladatelů projektů, vytipovat si možné zájemce a posílit konzultační činnost a podporu pro vznik projektů. To platí především pro zmiňované prostředky určené na vzdělávání a sociální programy. Tato a mnohá další opatření se postupně realizují.

Mgr. Věra Jourová
náměstkyně ministra pro místní rozvoj
pověřená řízením sekce evropské integrace
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR