Důchodové systémy ve vybraných zemích

Systém důchodového zabezpečení v Polsku

Polský důchodový systém je založen na třech základních pilířích. První pilíř reformovaného důchodového systému je povinný; jedná se o příspěvkově určený průběžný systém s osobními fiktivními účty. Druhý pilíř je rovněž povinný, který je spravovaný penzijními fondy. Třetí pilíř plní úlohy dobrovolného zabezpečení na období důchodového věku a je rovněž spravován penzijními fondy.
Stát garantuje vyplácení minimální penze po dosažení věku 65 let u mužů (60 let u žen) za podmínky přispívání do důchodového systému po dobu minimálně 25 let u mužů a 20 let u žen. Všichni narození do 31. prosince 1948 povinně zůstávají v původním dávkově definovaném průběžně financovaném systému. Lidé narození v letech 1949 až 1968 měli možnost si zvolit, zda chtějí platit stanovenou část příspěvků do systému s fiktivními účty a zbytek odvádět na účet zvoleného penzijního fondu, anebo poukazovat celý svůj příspěvek na důchod do systému s fiktivními účty. Lidé narození v roce 1969 a později povinně přispívají do prvního i druhého pilíře.
Odvodová sazba je v porovnání s Českou republikou a Slovenskem poměrně na vysoké úrovni - 12,2 % z hrubé mzdy činí odvody na starobní důchod do průběžného pilíře, zatímco do fondového pilíře jsou odvody stanoveny ve výši 7,3 %. Na nestarobní důchody míří 13 %. Dohromady tvoří celkové odvody více než 32 % hrubé mzdy.
Z dosavadních výsledků realizované polské důchodové reformy lze vyvodit poměrně zajímavé závěry:
- vysoká koncentrace trhu v rámci II. pilíře - 64 % účastníků je ve čtyřech největších penzijních fondech (72 % v šesti největších); koncentrace trhu má pozitivní vliv na snížení administrativních nákladů, které se promítá do připisovaného zhodnocení občanů a následně do výše jejich důchodů;
- obliba kapitálové formy spoření - do systému dobrovolně vstoupilo 63 % ekonomicky aktivních osob ve věku 31 až 50 let; účast ve II. pilíři je povinná pro všechny osoby do 30 let věku, přičemž pro nově příchozí na trh práce je účast také povinná - pouze osoby ve věku 31 až 50 let si mohly vstup do systému dobrovolně zvolit;
- fondy s největším počtem účastníků neměly velký základní kapitál oproti fondům s menším počtem účastníků - lidé se nerozhodovali na základě velikosti fondu (správce).

Systém důchodového zabezpečení v Maďarsku

Maďarský důchodový systém je koncipován jako třípilířový. V Maďarsku vstoupil nový důchodový systém v platnost již v lednu 1998. Jeho základem se stal částečně zreformovaný, dávkově definovaný a průběžně financovaný systém, který tvoří první pilíř. Druhý pilíř je fondový, financovaný v rámci povinných odvodů a třetím pilířem je dobrovolné penzijní spoření uzákoněné již v roce 1993. Všichni, kdo vstoupili na trh práce před 1. červencem 1998, měli právo si zvolit, zda chtějí platit celý svůj povinný příspěvek do průběžně financovaného systému, anebo přejít do kombinovaného systému, tzn. odvádět část příspěvků na účet penzijního fondu a část do průběžně financovaného systému. Pro nově příchozí na trh práce byla druhá varianta povinná.
Celkové odvody do prvního pilíře činí 18,5 % (starobní a nestarobní důchody), zatímco do druhého, fondového pilíře míří 8 % z hrubých mezd.
Stejně jako u Polska, lze také u Maďarska vysledovat určité zajímavé charakteristiky:
- již od začátku reformy byl trh v rámci II. pilíře silně koncentrován - šest největších fondů mělo 83,0 % všech klientů (v roce 1998), přičemž koncentrace dále pokračovala a v roce 2001 mělo šest největších fondů 85,5 %;
- tři roky po reformě byl trh nasycen a rozdělen - cca 54 % aktivní populace (2,3 mil. osob) se zapojilo do II. pilíře, koncentrace trhu dále pokračovala pouze prostřednictvím fúzí dosavadních fondů; oficiální projekce sice počítaly se zapojením 1,3 až 1,5 mil. povinně pojištěných osob ve II. pilíři, skutečnost však byla o téměř milion osob vyšší;
- do PAYG se vrátila pouze zanedbatelná část účastníků starších 40 let, pro které bylo nevýhodné zůstávat ve II. pilíři.

Systém důchodového zabezpečení v Rusku

Ruská federace spustila v roce 2002 reformu důchodového systému. Obdobně jako u dalších zemích v regionu je nový důchodový model založený na třech základních pilířích. Od počátku roku 2002 se 2 až 6 % hrubých mezd (v závislosti na věku občanů) povinně odvádí do státního penzijního fondu, který investuje pouze do bezpečných finančních instrumentů; jedná se tak o skrytou formu průběžně financovaného systému.
V průběhu roku 2003 mohli zaměstnanci požádat státní penzijní fond o převedení prostředků buď do asset management společností, nebo nestátních penzijních fondů. Bohužel se však při spuštění reformy naplnila jedna z možných hrozeb zavedení druhého pilíře - o převod si zažádalo pouze 700 tisíc osob z celé Ruské federace (pro ilustraci - jen v ruské metropoli Moskvě žije nejméně 10 milionů osob).
Jak již bylo zmíněno, důvěra systému je snížena neustálými změnami legislativy. Podle posledního zveřejněného návrhu se plánuje zamezení účasti v reformovaném systému osobám s rokem narození 1966 a starší, přičemž zejména pro tyto osoby je navržen nový systém, který umožňuje dobrovolný odvod 4 % z čistých mezd do nestátních penzijních fondů. Stát tento krok podpoří daňovou úlevou a ročním příspěvkem 2 tis. rublů. Osoby s ročníkem narození 1967 a mladší odvádí povinně 4 % hrubých mezd do fondového pilíře.
Poměrně důležitý význam v nestabilním ruském prostředí mohou mít v budoucnu doplňkové formy spoření - zejména dobrovolné nestátní penzijní fondy. V Ruské federaci existuje zhruba 290 nestátních penzijních fondů, přičemž pro daný finanční segment je charakteristická vysoká koncentrace trhu - největších pět fondů kontroluje 70 % všech penzijních aktiv.

Systém důchodového zabezpečení v USA

Reforma důchodového systému patří k hlavním prioritám stávající politické garnitury. V současné době je státní důchodový systém průběžné financovaný se silným sektorem soukromých penzijních plánů, jež jsou koncipovány jako doplňky ke současnému průběžnému systému - z nich nejoblíbenější jsou následující:
- 401(k) plány - soukromé, dobrovolné a plně fondově financované, přičemž pokrývají asi 50 % amerických pracovníků, zpravidla jsou provozované zaměstnavateli;
- IRA - Individual Retirement Accounts - jedná se o tzv. osobní důchodové účty, které jsou využívané těmi občany, kteří se nezapojí do 401(k) plánů, přičemž hlavní výhodou je možnost daňových odpočtů.
Hlavní myšlenkou důchodové reformy je možnost vyvázání zhruba třetiny dosavadní příspěvkové sazby 12,4 %, to znamená zhruba 4 % ve prospěch kapitálového spoření. Vyšší výnos na kapitálových trzích má budoucím důchodcům zajistit vyšší důchod než dostávají dnes - stát zároveň sníží penze, které bude vyplácet z průběžného pilíře.

BANKOVNICTVÍ