Velké oči za tisíc korun

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce zvednout minimální mzdu. Od 1. ledna a 1. července 2006, ve finále o plnou tisícovku. To vše v naději na zvýšení zaměstnanosti a snížení státních výdajů na sociální dávky. Dvě až tři procenta z české populace v produktivním věku si mnou ruce a mohly by mít jasno, koho jít příští rok volit.

Firmy, za něž kope například Svaz průmyslu a dopravy, zato skřípou zuby a mluví o příliš vysoké finanční zátěži. Východisko z nouze mohou hledat v řešeních, o která stát nestojí. "Pokud bude tíha ležet pouze na zaměstnavatelích, zejména malých a středních, může dojít k tomu, že se dohodne se zaměstnancem a bude mu vyplácet celou mzdu "načerno"," zdůrazňuje sociolog Jiří Večerník z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA).

Rozměry celého problému minimální mzdy jsou však širší. Je vhodné, v dobách soupeření s levným zbožím z Asie, ještě více oslabovat už tak nízkou konkurenceschopnost tuzemských výrobců, která může vyústit v propouštění?

A má smysl vydávat ještě více peněz v odvětvích, v nichž se lidé s nejnižšími příjmy převážně pohybují? Nebylo by lépe posílit výdaje na vědu a vzdělávání, které by hospodářství posunuly kýženým směrem od průmyslu a manuální výroby ke znalostní ekonomice, jak si ostatně žádá Evropská unie?

VE STARÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU pracuje za minimální mzdu téměř každý sedmý člověk, což představuje zhruba 15 % všech zaměstnanců. V Česku je to mnohem méně, už zmíněná 2-3 %.

V praxi to znamená, že práci před životem na sociálních dávkách dává přednost jen zlomek výdělečně činných - na rozdíl od výše uvedeného srovnání s EU. V tzv. sociálních státech blahobytu se minimální mzda (pokud tam tento institut existuje) příliš neliší od průměrné mzdy v zemi. V Česku dosáhne po 1. červenci příštího roku minimální mzda zhruba polovinu průměrného příjmu.

Cílem Škromachova návrhu je, aby byly příjmy ze zaměstnání atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek. "Zvýšení by se mělo odehrát ve dvou vlnách. Nejprve o 6,6 procenta na 7660 korun, za půl roku poté o 6,2 procenta na 8135 korun," uvedla Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV. Pokud minimální mzda stoupne, postoupí její příjemce do vyšší příjmové kategorie a jeho nárok na sociální dávky se v lepším případě sníží, v horším o ně může přijít.

Na zvýšení mezd nedostanou podniky od státu nic. "Jediná možnost, jak si peníze opatřit, je vydělat je tržbami za prodej svých výrobků. Ty musejí být prodejné v konkurenci s jinými mnohdy dovezenými z laciných trhů ve východní Asii. Zvýšení mezd musí vždy předcházet zvyšování produktivity, aby se jejich nárůst nepromítl do cen prodávaných výrobků," tvrdí Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy.

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY by nemuselo mít dopad na podniky s vysokou úrovní produktivity práce. Hůře na to tom budou ty firmy, kterou mají produktivitu nižší nebo přímo nízkou. Jde zejména o malé a střední podniky, nebo o odvětví náročná na pracovní síly - jako třeba sektor družstevních podniků, textilní a oděvní průmysl, obchod, služby s vysokým podílem nižších mezd: pro ně bude zvýšení minimální mzdy zatěžkávací zkouškou jejich konkurenceschopnosti a někdy i omezování pracovních míst. To se může projevit, bohužel v regionech, které již nyní trpí velkým počtem lidí bez práce.

Za situace, kdy se podniky potýkají s rostoucí cenou vstupů zejména ropy a energie, to bude podle něj pro mnohé dosti složité. Zřejmě jim nezbude nic jiného než propouštět - což je v přímém protikladu s tím, oč Škromach usiluje. "Ohrožena bude zaměstnanost zejména v ekonomicky slabých regionech a v průmyslových oborech náročných na lidskou práci, jako třeba textilní průmysl," varuje Viktorie Plívová, místopředsedkyně Hospodářské komory.

STÍNOVÁ MINISTRYNĚ PRÁCE Alena Páralová (ODS) tvrdí rovnou: "Nezaměstnanost stoupne, protože zvýšené mzdy se promítnou do větších odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Na tyto mzdy zaměstnavatelé prostě mít nebudou." Návrh MPSV označila za předvolební záležitost ministra Škromacha.

Za nežádoucí pokládá dvouciferné zvýšení také hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek - nejen z hlediska nákladů podniků, ale i z hlediska příjmů státní kasy. "Pro řadu zaměstnanců navíc takové zvýšení nepřinese zlepšení ekonomické situace, jen se jím změní poměr mezi oficiálně a načerno vyplácenou částí mzdy," podotkl.

Minimální mzda rostla v posledních letech výrazně rychleji než průměrná mzda. Na předchozích zvýšeních minimální mzdy stát vydělal - hlavně díky tomu, že si tím vynutil zvýšení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. "Při zvýšení minimální mzdy ze současné úrovně však může převládnout proces zániku pracovních míst, a tím zvýšení výdajů ze státního rozpočtu na dávky v nezaměstnanosti," poznamenal Sobíšek.

Člen sněmovního výboru pro sociální politiku zdravotnictví Antonín Zralý (KSČM) má jasno: "Všechny kroky, které povedou k ekonomickému zlepšení většiny lidí, jsou vítány," poznamenal.

Místopředseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví za KDU-ČSL Josef Janeček poznamenal, že na jedné straně zvýšení mzdy bude motivovat k práci, ale na druhé straně může část lidí přijít o zaměstnání. Zpochybnil, že by se omezila praxe doplácení černých peněz, protože ty jsou v řádu vyšší než tisíc korun. Prezident Středního podnikatelského stavu Zdeněk Somr mluví o předvolebním populismu. "V době, kdy konkurence z Asie likviduje celá odvětví v EU, si my budeme ještě podrážet nohy zvyšováním nákladů," řekl.

EKONOM