Souhrnný deficit veřejných financí dvanácti zemí eurozóny se podle statistického Eurostat v roce 2004 snížil pod limit 3% HDP určených Paktem stability a růstu jako strop cenové stability. Veřejný dluh však narostl.
Deficit zemí eurozóny se snížil na 2,7% hrubého domácího produktu z 3% v roce 2003. K poklesu přispěl hlavně nižší deficit dvou největších ekonomik eurozóny, Německa a Francie. Poměr veřejného dluhu k HDP však vzrostl na 70,8% ze 70,4% v roce 2003 a opět tak překročil limit EU (60% HDP).
Kombinovaný rozpočtový deficit všech 25 zemí EU se snížil na 2,6% z 3% předloni. Zadlužení však stouplo na 63,4% z předchozích 63% HDP. Ze všech zemí Evropské unie si nejhůře vedlo Řecko, jehož deficit činil 6,6%. Za něj se zařadilo Maďarsko (5,4%), Malta (5,1%) a Kypr (4,1%). Naopak s přebytkem hospodařilo Dánsko, Finsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. Česká republika snížila deficit na tři procenta, veřejný dluh zůstal na úrovni 36,8 procenta HDP.
Nejméně zadluženými zeměmi jsou Estonsko, Lucembursko, Litva a Lotyšsko. Jejich veřejný dluh je nižší než 20% HDP. Naopak nejvyšší dluh mají Řecko a Itálie, a to 109,3%, resp. 106,5% HDP.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist