Analýza: Další růst úroků lze čekat v únoru

Další růst úroků lze čekat v únoru

Očekávání finančních trhů bylo více než patrné několik dní před zasedáním České národní banky.
Forwardové výnosové křivky den před čtvrtečním rozhodnutím ukazovaly minimálně 50procentní pravděpodobnost okamžitého zvýšení sazeb, případně téměř 100procentní očekávání zvýšení sazeb na listopadovém zasedání. Je přitom zajímavé, že prakticky všichni oslovení analytici očekávali ponechání sazeb na nezměněné úrovni.
Neochota bank a finančních institucí alokovat krátkodobé zdroje byla patrná i z nízkého objemu repooperací ČNB a především obrovským přebytkem volné likvidity na jednodenních periodách.
Že se rozhodnutí bankovní rady obešlo bez většího překvapení mezi obchodníky, dosvědčuje i vývoj devizového kursu. Ten sice bezprostředně po zveřejnění nové výše sazeb nepatrně posílil z 29,730 na 29,640, ale v odpoledních hodinách se opět vrátil na původní úroveň nad 29,700. Zůstává tedy na slabších úrovních ovlivněn především vývojem v regionu.

Bankovní rada nečekala

Nejvíce byly očekáváním růstu základních sazeb, a dokonce i vlastním potvrzení tohoto očekávání ovlivněny dlouhodobé úrokové sazby. Tedy i ceny dluhopisů se střední a dlouhou dobou splatnosti. Nejdelší, patnáctiletý dluhopis zvýšil svůj výnos za několik posledních dnů o tři desetiny procenta z 3,7 na rovné 4 procenta v ročním vyjádření. To vzhledem ke splatnosti znamenalo podstatný pokles ceny o celá čtyři procenta, z toho ve středu o jedno a ve čtvrtek dokonce o téměř dvě procenta!
Pro někoho může být přesto čtvrteční rozhodnutí bankovní rady překvapující a může znamenat obrat v dosavadní rétorice celé bankovní rady. Ještě přednedávnem podle prohlášení jejích členů o nízkoinflačním vývoji a optimálnosti nastavení úrokových sazeb byl horizont změny sazeb v nedohlednu a první možné zvýšení se očekávalo až ve druhé polovině roku 2006.
Toto očekávání bylo podpořeno i reálnými daty o růstu spotřebitelských cen na nižších úrovních očekávaných pásem. Poslední index spotřebitelských cen za září ve výši 2,2 procenta to potvrzuje. Během relativně krátké doby však i poslední komentáře centrálních bankéřů připouštěly rychlejší růst sazeb a finanční trhy to rychle započetly do reálných tržních sazeb.
Bankovní rada tak zřejmě nechtěla dále čekat na potvrzení silnějšího růstu ekonomiky, než očekávala (prognóza ČNB pro rok 2005 činí 4,1 procenta).
Již dnes lze ale předpokládat, že za celý rok 2005 uvidíme reálný růst HDP na úrovni 5%. V kombinaci se slabším kursem koruny (v inflačních prognózách bylo kalkulováno s 29 korunami za euro na konci roku 2005), zápornými reálnými úrokovými sazbami, reálným růstem mezd, vysokou nákladovou inflací a nižším nastavením sazeb než v EU by to mohlo znamenat ohrožení inflačních cílů v příštích letech.

Silný bude i příští rok

Příští zvýšení sazeb o 0,25 procenta je podle současných forwardových křivek trhy očekáváno již v únoru nebo březnu a další v letních měsících. Očekávání trhu jsou tedy jasná, na podzim 2006 bychom měli vidět krátkodobé sazby na úrovni 2,5 procenta.
Potvrzení či změna tohoto očekávání je možná více závislá na vnějších globálních faktorech, majících stále silnější vliv na vývoj tuzemské ekonomiky. A tedy takéna vývoj korunových úrokových sazeb.
Silnějšímu růstu ekonomiky v letošním roce by měl sekundovat i příští rok. Již dnes lze vidět revize očekávání směrem nahoru mezi 4,5 a 5 procenty. Potenciál je však mnohem větší a můžeme se dočkat ještě pozitivního překvapení s dopadem na nutnost silnějšího růstu sazeb. Autor je obchodníkem na finančních trzích, J&T BANKA