Škody mohou způsobit daňové náklady

Letní škody mohou mít za následek daňové náklady

Léto, respektive období dovolených je - z pohledu vzniku škod - jedním z nejrizikovějších období. Jednak opouštíme své kanceláře, které jsou pak mnohdy ponechány napospas zlodějům, jednak se na silnicích setkáváme s mimořádně silným provozem, což s sebou nese zvýšenou pravděpodobnost vzniku dopravních nehod.

Samozřejmě že nenechavci se mohou zaměřit nejen na váš majetek, určený k podnikání, ale i na ten ostatní. Mnozí z vás by určitě mohli psát dlouhé příběhy o opakovaně vyloupených chatách, umístěných v lesních zákoutích, kam od silnic není vidět. Nebo o vykradených bytech, kam se zloději snadno dostali z dobře přístupného balkónu. Předpokládám, že žádného podnikatele nenapadne uplatňovat jako daňový náklad škody způsobené na jiném majetku než podnikatelském.

Pro upřesnění je přece jen nutné zdůraznit, že další text je věnován výhradně škodám vzniklým na majetku, který slouží k podnikání a je (případně byl) zahrnut v majetku obchodním.

Pokud píšeme o škodě, rozsvítí se řadě poplatníků v hlavě výstražné červené světlo signalizující: pozor! nedaňový náklad. Ne ve všech případech však platí asociace: škoda = nedaňový náklad. Jak bude z dalšího patrné, škoda může být (a dokonce tomu tak ve většině případů je) nákladem daňovým.

Jak definuje škodu zákon? Škodu definuje zákon o daních z příjmů specifickým způsobem jako fyzické znehodnocení majetku ve vlastnictví (!!!) poplatníka, z objektivních či subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen(!!!). A právě pouze a jen škoda odpovídající této definici je nedaňovým nákladem. Co z toho plyne? Daňovým nákladem jsou všechny ostatní škody, tj. zejména opravitelné škody anebo škody způsobené na cizím majetku.

Daňovým nákladem ale mohou být v některých případech i škody naplňující výše uvedenou definici (tedy škody způsobené na vlastním majetku, v jejichž důsledku dojde k vyřazení majetku) za předpokladu, že:

a) škodu způsobil podle potvrzení policie neznámý pachatel nebo

b) škoda byla způsobena živelní pohromou (živelní pohroma je pro tento účel definována v § 24 odst. 10 zákona o daních z příjmů) anebo

c) se škodou souvisí příjem (zdanitelný), ovšem pouze do výše tohoto příjmu.

Že to není příliš jasné? Praktické daňové dopady různých škod proto bude nejlépe demonstrovat na konkrétních příkladech.

První příklad: Poplatník havaroval se svým osobním automobilem a vzniklou škodu si nechal opravit.

Oprava je vždy (nezáleží na její výši) daňovým nákladem, a to bez ohledu na případný související příjem. Pokud bude oprava částečně nebo zcela kompenzována (např. pojistným plněním) jedná se o zdanitelný příjem.

Druhý příklad: Poplatník havaroval se svým osobním automobilem. Vzhledem k rozsahu škody a celkovému stavu vozidla (vraku) se rozhodl jej neopravovat a vyřadit jej z obchodního majetku.

Jak je to v tomto případě?

Zůstatková cena je nedaňovým nákladem (jedná se o nedaňovou škodu). Pokud se škodou souvisí příjem, zůstatková cena je do výše tohoto zdanitelného příjmu daňovým nákladem.

Třetí příklad: Poplatníkovi byla během dovolené zcizena z kanceláře počítačová síť. V tomto případě se jedná se o škodu, která je nedaňovým nákladem. Pokud však škodu šetřila policie a podle jejího potvrzení ji způsobil neznámý pachatel, jedná se o náklad daňový. Když by policie pachatele zjistila, vzniká poplatníkovi sice pohledávka za pachatelem, avšak škoda jako taková je nedaňovým nákladem. Souvisí-li se škodou zdanitelný příjem, je tato daňovým nákladem do výše zdanitelného příjmu.

Čtvrtý příklad: Poplatník způsobil při neopatrné manipulaci s vysokozdvižným vozíkem škodu na cizím majetku.

Náhradu škody ukládá občanský i obchodní zákoník a v tomto případě se jedná o daňový náklad.

Pátý příklad: Poplatníkovi voda při povodni poničila zásoby takovým způsobem, že je musel jako zcela nepoužitelné vyřadit (některé byly "vyřazeny" samotnou vodou). Také v tomto případě se jedná se o daňový náklad.

Poslední příklad: Poplatníkovi poničila voda, která vnikla do skladu při silném dešti v důsledku špatného stavu střechy, uskladněné zboží. Některé bylo nutno vyřadit, jiné prodal poplatník s výraznou slevou.

Prodané zboží (bez ohledu na výši slevy a výši ztráty z jeho prodeje) je daňovým nákladem. Vyřazené zboží ale je nákladem nedaňovým. Souvisí-li s vyřazeným zbožím zdanitelný příjem, jedná se o daňový náklad do výše tohoto příjmu.

Hana Machová
daňová poradkyně