Sníží Britové svůj rozpočtový rabat?

Ministři zahraničí "pětadvacítky"  dnes poprvé od červnového fiaska debatují o budoucí finanční perspektivě Evropské unie pro období 2007-2013. Zatím není jasné, zda Britové přijdou se zcela novým návrhem, nebo zda použijí červnový lucemburský "balíček" jako základ a navrhnou v něm dílčí změny.

Podle agentury Reuters se britský návrh vyhýbá dvěma nejsložitějším otázkám – rozpočtové slevě VB a zemědělským výdajům Evropské unie. Podle diplomatů ovšem v takovém případě nemá návrh šanci na schválení. Britové by měli, pokud chtějí dohodu uzavřít do konce roku, přijít co nejrychleji s návrhem na snížení své slevy, soudí diplomaté.

Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová si vymohla pro svou zemi slevu v roce 1974. Ta se postupně vyšplhala na letošních 4,6 miliardy eur. Stávající premiér Tony Blair s tím odmítl v červnu cokoli dělat, pokud se EU nezaváže ke snížení zemědělských výdajů. Ty představují přes 40 procent rozpočtu, který letos činí 106,3 miliardy eur.

Pondělní debata ministrů zahraničí by se měla týkat výhradně výdajové stránky rozpočtu, a to jen o zásad a pravidel, nikoli o konkrétních čísel. Ta hodlá předsedající Británie předložit na příští schůzi 21. listopadu. Pokud by došlo k dohodě, mohli by se ministři znovu sejít v období před prosincovým summitem a na jednací stůl by tentokrát přišla příjmová stránka rozpočtu, včetně zmíněného britského rabatu.

Britové jsou ochotni jednat

Dalším „jablkem sváru“ je zemědělská výdajová politika unie. Zatímco Britové volají po její výrazné změně a snížení objemu unijních poskytovaných farmářům, zejména Francie, která je největším příjemcem těchto dotací v EU, se ostře staví proti a trvá na tom, aby zemědělská politika unie byla do roku 2013 neměnná.

Britská strana ovšem postupně začíná uznávat, že změna agrární politiky nelze učinit v krátkém období, a proto se začíná klonit k názoru, že revizi politiky lze v příštím období připravit, skutečné změny však mohou nastat až po roce 2013. Stejný názor zastávají i většina nových členských zemí EU, včetně České republiky.

Právě nováčci EU tlačí Blaira a jeho kabinet k brzkému uzavření dohody. Ti ji nutně potřebují, mají-li mít od roku 2007 užitek z evropských fondů určených pro chudší země a regiony.

Spekuluje se například, že by Blair mohl zmrazit rabat na určité úrovni a navrhnout, aby z jeho financování byly vyloučeny nové členské státy. Ve výdajové části by britský přínos podle stejných nejmenovaných zdrojů mohl spočívat v tom, že by se peníze určené ve strukturálních fondech na projekty v bohatších regionech (například v Praze) přesunuly zcela do kapitoly určené na financování konkurenceschopnosti (věda, výzkum, školství, inovace). Další nápady v podobném smyslu předložila minulý týden Evropská komise, Česku se ale vesměs nelíbí.

Poslední návrh lucemburského předsednictví, na které se členské země v červnu neshodly, předpokládal výši evropského rozpočtu na úrovni 1,06 % HDP (871,5 mld. eur), zmrazení britského rabatu na 5,5 mld. eur a zemědělské dotace ve výši zhruba 40 procent rozpočtu až do roku 2013, s tím, že by se v roce 2010 začalo jednat o změně agrární politiky.