České mozky a české peníze využívá už téměř půl století ruský ústav jaderných výzkumů v Dubně, asi 130 kilometrů od Moskvy. Ročně se ve výzkumném středisku, které se zaměřuje na základní studium hmoty, vystřídají až tři desítky vědců, aspirantů a studentů z České republiky. Na dlouhodobějších projektech zde pracuje asi tucet českých odborníků. Česká vláda přispívá každý rok na jejich práci 1,4 milionu dolarů. Podle náměstka ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) Cvetana Vylova je to možná málo, ale potenciál českých vědců je pro ústav nedocenitelný.
"Celkový roční rozpočet ústavu je 37 milionů dolarů, Česko přispívá 1,4 milionu. Při současných standardech je to málo, ale bylo rozhodnuto, že každá země přispívá, jak může. Češi ale jako cizinci zaujímají největší počet významných postů v ústavu, řídí laboratoře a oddělení," říká Vylov. V roce 1956 patřilo tehdejší Československo k jedenácti zemím, které institut založily. V současnosti v něm pracuje 5500 lidí z 18 zemí světa, především bývalých sovětských republik a socialistických satelitů.
Ústav je ve světě uznávaný především kvůli ojedinělému vybavení laboratoří, ve kterých se vědcům podařilo objevit několik nových chemických prvků. "Není ve světě školící centrum s takovým technickým vybavením jako u nás. Máme urychlovače částic i jaderný reaktor. Ve světě bývá v ústavech buď jedno, nebo druhé," řekl vědecký sekretář ústavu Vjačeslav Žabickij.
Institut v Dubně na břehu řeky Volhy, kde se mnohé ulice jmenují po významných fyzicích a chemicích, sdružuje osm laboratoří a univerzitní centrum. V roce 1994 vznikla ve městě i Univerzita Dubna připravující další odborníky.
"Víme, že budoucnost je v mládeži. V současné době máme 250 studentů, z toho 61 ze zahraničí, včetně České republiky," uvedl Žabickij. Někteří mladí vědci zůstanou a věnují se výzkumu v Dubně, jiní odcházejí na Západ.
"Dnes už se pracuje jinak, nejdůležitější je mobilita. Vědci mohou pracovat u sebe doma, protože internet umožní rychlou komunikaci. Tohle ještě před pár lety možné nebylo," upozornil Vylov. S nedostatkem mladých vědců a odlivem mozků se podle něj perou všechna vědecká střediska na světě. "Mladí lidé odcházejí tam, kde jim dobře platí. Tady zůstávají ne kvůli penězům, ale kvůli vědě," podotkl. Ústav v Dubně je multioborové pracoviště, kde se stejnou měrou věnují jaderným výzkumům, fyzice částic či studiu vysokých energií. Široká odbornost je dnes ve vědě žádanější než vyprofilovaný odborník na jeden obor, míní Vylov.
Mladý inženýr elektrotechniky Alexej Lebeděv pracuje v ústavu od roku 1988. "I mí rodiče tady pracovali. Je to zajímavá práce, ale jen z tabulkového platu bych nevyžil," říká. Odborníci v SÚJV mají ale možnost přivydělat si účastí na komerčních projektech ústavu, za které zákazníci z celého světa platí.
Komerčně úspěšným výrobkem je například speciální filtrační folie s neznatelnými otvory "vyvrtanými" proudem částic z jednoho z urychlovačů. Michail Itkis, ředitel laboratoře nukleárních reakcí, kde tato folie vzniká, ČTK řekl, že ústav může díky její výrobě počítat s milionovými příjmy ročně. Urychlovač, který je vyroben i z českých součástek, se stavěl dva roky a stál 2,5 milionu dolarů. Folie najde své uplatnění například ve zdravotnictví.
SÚJV vznikl před půl stoletím jako protipól Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u Ženevy. Vědci z obou institutů ale začali velice brzy spolupracovat. "Věda nezná politické hranice. Fyzici a chemici z východního bloku se za vědou na Západ dostali jedině přes Dubnu," řekl ČTK rodák z Pardubicka Ivo Zvára, ředitel oddělení jaderných výzkumů, který v Rusku s krátkými přestávkami pracuje už 45 let. "Nejprve jsem přijel na studia, pak dostal nabídku na dvouletý projekt. Ten jsem prodlužoval a prodlužoval, až jsem zůstal úplně," přiznal osmdesátiletý chemik, který v současné době shrnuje výsledky svých výzkumů do vědecké publikace. Píše ji v angličtině.
"Česky jsem samozřejmě nezapomněl, jednou za rok se do Prahy podívám. Ale tady mluvím rusky a s kolegy ze světa anglicky. Proto mám někdy mezery v českých odborných názvech," přiznal s úsměvem průkopník v oblasti plynové chemie.
Česká podpora ruského vědeckého zařízení je správná a nutná, míní poslanec a stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš. Tyto instituce mají mezinárodní význam i význam pro Českou republiku," řekl při návštěvě ústavu, kam zavítal v těchto dnech s delegací poslanců.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



