Podle evropského komisaře pro spravedlnost Franca Frattiniho by Evropská unie mohla pozastavit hlasovací právo těm členským zemím, o nichž by se zjistilo, že poskytly útočiště údajným tajným věznicím, v nichž prý americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zdržovala osoby podezřelé z terorismu. Prohlásil to v pondělí v Berlíně, kde se účastnil konference obranných odborníků EU v Berlíně.

"Byl bych nucen navrhnout Radě EU vážné důsledky, včetně pozastavení hlasovacího práva v radě," řekl Frattini o možnosti, že věznice CIA se nacházela v některé z členských zemí unie. Pozastavení hlasovacího práva by podle něho ospravedlnila Smlouva o EU, která unii zakládá na principu svobody, demokracie, úcty k lidským právům a vlády zákona.
Celou kauzu tajných věznic CIA v Evropě rozpoutal americký list The Washington Post. Podle něj má CIA v zemích střední a východní Evropy tajné věznice, v nichž zadržuje a vyslýchá osoby podezřelé z příslušnosti k teroristické organizace Al-Káida.

Podezřením se proto začala zabývat EU, která zahájila prověřování letů z USA do Evropy, kterými by mohli být převáženi zajatí teroristé. O vysvětlení byly požádány i Spojené státy. Podle poznatků Mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW) se tajné věznice nacházejí v Polsku a Rumunsku. Všechny postkomunistické země, včetně České republiky, ovšem postupně existenci tajných vězení CIA na svém území popřely.


V souvislosti s případnými důsledky pro vztahy mezi EU a USA komisař uvedl, že postoj unie bude záviset na tom, jak dlouho potrvá americká odpověď. Na jakékoliv porušení zákona bude EU podle Frattiniho reagovat požadavkem na tvrdé potrestání. Existence tajných věznic by také byla porušením Evropské dohody o lidských právech, která je závazná pro všechny členy EU.

Američané si na odpověď minulý týden vyžádali více času. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se ovšem podle svého vyjádření bude snažit otázky, týkající se tajných věznic, v nejbližších dnech vysvětlit.

"Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom tyto otázky plně zodpověděli", uvedl v pondělí ve Washingtonu mluvčí americké diplomacie Sean McCormack. Rozhovory však budou podle něj vedeny v širší souvislosti společného boje proti terorismu.

V něm podle McCormacka stojí všechny svobodné země, včetně evropských. Společně čelí otázce, jak zacházet se lidmi, kteří nerespektují žádné zákony, nenosí uniformy a nedrží se žádných předpisů. Pokud se otázka tajných věznic objeví v rámci nadcházejících jednání ve Washingtonu nebo v Evropě, je ministryně připravena jí čelit, dodal mluvčí.

Riceová bude 6.prosince hovořit s novým německým ministrem zahraniční Frankem-Walterem Steinmeierem, který se netají vůlí zeptat se ministryně na toto citlivé téma.

V rozhovoru pro vydání listu USA Today nepotvrdila, ani nevyvrátila existenci těchto věznic, ale obhajovala politiku zatýkání podezřelých osob ještě předtím, než se dopustí nějakého zločinu.

"Ještě nikdy v minulosti jsme nevedli takovou válku jako nyní. Nemůžeme protivníkům dovolit, aby spáchali zločiny, a teprve pak je zadržet. Protože pokud zločiny spáchají, bude to stát životy tisíce nevinných lidí," uvedla v rozhovoru Riceová.