Bakalářské a magisterské studium

České vysoké školství v současnosti na základě Boloňské deklarace přechází na třístupňový model studia. Jedná se o stupeň bakalářský, navazující magisterský a doktorandský. Tento model uplatňují téměř všechny vysoké školy, prakticky až na školy medicínského typu, kde takové dělení postrádá opodstatnění.

Důvod je jednoznačný - rozčlenit nabídku vysokoškolského studia tak, aby si uchazeči mohli vybrat buď studium zaměřené více na praxi (bakalářské) nebo aby si vybrali takové studium, které jim umožní pokračovat v magisterském, případně doktorandském programu a věnovat se příslušnému oboru na teoretické úrovni.

Magisterské studium

Magisterské studium je buď navazující (2 - 3 roky) a je možné v něm pokračovat po složení bakalářské zkoušky. Většinou se k němu hlásí uchazeči, kteří složili bakalářskou zkoušku ve stejném oboru. Na některých vysokých školách je toto rozdělení teprve v počáteční fázi. Trendem nastaveným ministerstvem školství je co nejvíce bakalářské studium univerzalizovat, aby se uchazeči mohli hlásit na co největší počet navazujících oborů. Tento plán je však zatím pouze na papíře.

Kromě toho ještě existuje pěti až šestileté jednolité magisterské studium. Tato forma byla v ČR dříve hojně rozšířena, ale dnes se týká v podstatě jen lékařských a právnických fakult, studia na VŠ s uměleckým zaměřením (VŠUP, AVU) a výjimečně i jinde.

Bakalářské studium

Jeho délka je zpravidla tři roky, u stavebních oborů čtyři. Bakalářské studium nabízí také většina soukromých vysokých škol, což je dáno tím, že bakalářský stupeň je více zaměřen na praxi. Podobně se to má i u některých veřejných vysokých škol. Např. u zemědělských či technických oborů je tento stupeň dělen na dva druhy. Prvním druhem je zaměření profesní. U těchto oborů se předpokládá, že absolvent se zapojí přímo do praxe. Studium je tomu také patřičně přizpůsobeno. Druhé je zaměření obecné, u něhož se naopak počítá s tím, že absolvent bude pokračovat v navazujícím magisterském studiu. Profesní obory také bývají často o něco delší a pro jejich absolventy je pokračování ve studiu podmíněno dodatečným doděláním některých zkoušek. Pro uchazeče z toho vyplývá, že si musejí dopředu ujasnit, co od studia na VŠ očekávají a přizpůsobit tomu výběr školy.

Obdobnou funkci jako profesně zaměřené bakalářské studium, tedy absolventy připravené pro praxi, mají plnit také vyšší odborné školy a proto se o nich v tomto srovnání zmíníme.

Vyšší odborné školy

Absolventi těchto škol (užívající titul diplomovaný specialista, DiS.) jsou většinou připravováni na konkrétní profesní pozici a jejich studium je s praxí přímo propojeno. Nejčastěji se jedná o práce v ekonomické a veřejnosprávní administrativě nebo v justici. Vzdělání na VOŠ využije ročně zhruba 11 500 studentů. Podmínkou ke studiu je maturita na jakékoliv střední škole a složení přijímacích zkoušek.

Studium je různě dlouhé, trvá 2 až 4 roky (nejčastěji tři). Studium je ještě více propojeno s praxí, než u profesních bakalářských programů. Harmonogram studia je stejný - semestrální výuka, přednášky, cvičení, zkoušky a zápočty. Mezi semestry jsou zkoušková období. Vyšších odborných škol je v ČR okolo 180 a nabízejí široké spektrum oborů; od ekonomie, práva, administrativy až po zdravotnictví, zemědělství nebo umění. Sítem přijímacího řízení projde zhruba 75 % všech uchazečů, hodnoty přijatých se podle oborů liší. U oborů pedagogických a uměleckých se pohybuje okolo 50 %, technické a stavební obory obsáhnou až 90 % zájemců. O málo vyšší procento uchazečů bývá přijímáno k dálkovému studiu, než k dennímu (81 % proti 75 %). U VOŠ je jistě otázkou také platba školného, jehož výše se ličí podle zřizovatele. Na veřejných a církevních VOŠ se platí mezi 3 až 5 tisíci korun za rok, na soukromých se částka na školné pohybuje mezi 15 a 25 tisíci Kč.

V otázce porovnání studia na VŠ a VOŠ se objevuje zajímavá možnost - už skoro 40 vyšších odborných škol je napojeno na vysoké školy, a pokud se studentům VOŠ podaří přijímačky na vysokoškolský obor, mohou jim být dosavadní vykonané zkoušky uznány (informace podají jednotlivé VŠ). Spolupráce mezi VOŠ a VŠ funguje i jinak. Přibližně 21 vyšších škol umožňuje v rámci spolupráce studovat nějaký bakalářský obor, který studenti navštěvují na partnerské VŠ.

Pokud se chcete dobře a kvalifikovaně rozhodnout o tom, na jakou školu se hlásit, měli byste si opatřit skutečně dobré informace. Jak probíhá studium zrovna na vámi vybrané škole, zjistíte nejlépe na jednotlivých stránkách škol. Chcete-li informace přehledně shromážděné na jednom místě, zkuste kompletní databázi VŠ a VOŠ.