Co mám studovat? K čemu mám předpoklady?

Alternativy dalšího studia po střední škole se stále rozšiřují a stejně tak se zvyšuje i podíl těch, kteří ukončují své středoškolské vzdělání maturitou. Většina z nich se nechce s úrovní dosaženého vzdělání spokojit - ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že drtivá velká většina maturantů si podává přihlášky na vysoké a vyšší odborné školy. Takový je trend a takové jsou nároky současné společnosti, která jednoznačně upřednostňuje jedince, jejichž vzdělání je ukončeno až na tzv. terciálním stupni vzdělávání. To znamená, že nějaký "titul" je pro uchazeče o zaměstnání velkou výhodou. Zdaleka ne všichni zájemci o studium na VŠ jsou úspěšní. Není to však způsobeno jen tím, že české vysoké školy nejsou schopny tolik zájemců přijmout. Dalším častým důvodem neúspěchu je jednoduše špatná volba...

U maturantů se předpokládá, že se o své budoucnosti rozhodují z velké části sami. K tomu je ale nutné mít potřebné informace nejen o školách a jejich studijních programech, nýbrž také o sobě samých.

Víte už, na jaké úrovni jsou vaše studijní předpoklady? Studium na střední škole jistě leccos napoví. Mezi studenty jsou vždycky lepší a horší, jenže dobrých nebo špatných výsledků lze dosáhnout velmi odlišnými cestami. Někdo nahrazuje nedostatek vloh vůlí a zodpovědností, někdo naopak své studijní předpoklady nevyužívá ani z desíti procent. Vědět, jak na tom po téhle stránce jsme, je před výběrem vysoké školy velikou výhodou a takřka nutností, protože špatný výběr VŠ z velké většiny končí buď nepřijetím nebo předčasným ukončením studia.

Co tedy studovat? Pro úspěch v přijímacím řízení a ve studiu vůbec je důležité, aby rozhodnutí o dalším studiu bylo uvážené a včasné. V ideálních případech by měli mít maturanti už při výběru střední školy rámcově jasno, zda (a kde) budou chtít ve studiu na vysoké škole pokračovat. Je pochopitelné, že tohoto ideálu dosáhne pouze malá část studentů. Ale právě už při vstupu na střední školu se "rozdávají karty" pro případné vysokoškolské studium. Možnosti mohou zůstat otevřené, ale mohou se také zúžit podle toho, jak velkou míru specializace a odbornosti střední škola poskytuje. Pokud chtějí například absolventi středních průmyslových škol studovat na vysoké škole, jejich šance bude nejvyšší na vysokých školách technického charakteru. Stejně tak absolventi obchodních akademií budou v drtivé většině upřednostňovat ekonomické obory před všemi ostatními. Nelze samozřejmě vyloučit výjimky, ale středoškolská příprava těchto absolventů je předurčuje pro rozšiřování vzdělání v jejich oboru.

Ve velmi odlišné situaci jsou ti studenti, jejichž střední škola klade důraz na všeobecné vzdělání (gymnázia), nebo tam, kde všeobecná složka převažuje nad vzděláním odborným (lycea). Školy zaměřující se na všeobecné vzdělání na jednu stranu představují pro uchazeče nejkvalitnější přípravu na další studium, na druhou stranu je nutné, aby student v průběhu studia zjistil, která profesní oblast ho zajímá, a také k čemu je nadán. Ne každý si to však dokáže během střední školy ujasnit a ještě na začátku maturitního ročníku mnozí netuší, zda se raději přihlásit na architekturu nebo na psychologii... Jak je vidět, výběr střední školy má skutečně velký vliv a možnosti dané studiem na střední škole je třeba respektovat.

Ucelená představa o studiu na VŠ však ještě neznamená výhru. Je špatné, když teprve přijímací zkoušky usvědčí uchazeče z nesprávného odhadu nebo nepřiměřených ambicí. Ani dlouhodobě solidní prospěch na střední škole nedává sám o sobě záruku, že přijímací zkoušky na vybranou školu dopadnou dobře. Dokonce ani v případě úspěchu u přijímaček ještě není vyhráno. Někdy může být špatná volba odhalena až během studia a jeho předčasné ukončení je zpravidla velmi nepříjemnou životní komplikací.

Všechna vyjmenovaná úskalí výběru VŠ jsou důkazem, že je dobré nenechávat nic náhodě. Velmi záhy může být pozdě, termín podání přihlášek na VŠ se rychle blíží (pro většinu uchazečů konec února). Možností jak si ujasnit své rozhodnutí existuje několik:

• pedagogové ze střední školy - nejbližší radu a pomoc může poskytnout třídní učitel. Předurčuje ho k tomu častý a dlouhodobý kontakt se studenty, často podrobná znalost jejich schopností a osobnostních charakteristik. Na všech školách také působí výchovní poradci. Jedná se o zkušené pedagogy, kteří mají s podobnou poradenskou činností širší zkušenosti, znají kvalitu jednotlivých středních škol a orientují se dobře v aktuální situaci, která na školách panuje. Jejich nevýhodou může být subjektivní názor a proto je dobré jej kombinovat s jinou formou diagnostiky.
• pedagogicko - psychologické poradny (PPP) - Jejich služby jsou široké a neorientují se pouze na řešení výchovných a vzdělávacích problémů. U řady lidí je tento předsudek zažitý, ale to je omyl. Pedagogicko - psychologické poradny mají v nabídce svých služeb také profesní konzultace, jejich pracovníci dokáží posoudit schopnosti a možnosti studenta a na základě těchto poznatků poskytnout kvalifikovanou prognózu a radu. Je dobré si zjistit, jestli PPP v místě bydliště takové služby poskytuje a na jaké úrovni. Často se jedná o skutečně zevrubné testování osobnostních charakteristik (inteligence, pozornosti, paměti atd.), které dokáže odhalit vlastní přednosti i nedostatky. Tato služba je sice placená, ale poplatek není nijak vysoký. Konkrétní informace musíte ověřit přímo v příslušné pedagogicko - psychologické poradně (přehledný seznam PPP).
• informační centra mládeže (ICM) - jejich nevýhodou je, že fungují pouze v některých městech, a že nabídka jejich služeb není jednotná. Jinak jsou ale dobrým informačním zdrojem o možnostech vzdělávání a často tam může zájemce absolvovat také podrobný diagnostický test. Například pražské ICM nabízí zájemcům celostní profesní diagnostiku formou dvou a půl hodinového testu, který zohledňuje širokou škálu faktorů týkajících se dalšího studia - jak vědomosti a znalosti, tak třeba i paměť, emoční inteligenci a řadu dalších. Na základě vyhodnocení jsou pak zájemcům nabízeny vhodné možnosti studia s konkrétními informacemi o školách.
• informační poradenská centra (IPS) - jsou při jednotlivých úřadech práce (seznam IPS) a je užitečné je navštívit, protože mohou poskytnout podrobné informace týkající se možností uplatnění v jednotlivých regionech. Bezplatné konzultace reflektují zejména dlouhodobý a aktuální stav nezaměstnanosti v daném regionu i v jednotlivých oborech. Je tak možné stanovit prognózu, ve kterých oborech je dobrá perspektiva a kde je do budoucna riziko nezaměstnanosti vyšší. Nezanedbatelnou službou je také nabídka rekvalifikačního vzdělávání pro ty, kteří se už k dalšímu studiu nedostanou a s jejichž kvalifikací je obtížné najít adekvátní zaměstnání.
• testy obecných studijních předpokladů (OSP) - nejjednodušší a přitom efektivní způsob, jak diagnostikovat vlastní schopnosti a předpoklady. Je možné pořídit testy zaměřené buď na jednotlivé osobnostní složky nebo komplexní testovací baterie (sady). Tyto testy nejsou zaměřeny na ověřování naučených vědomostí, ale právě na obecné dovednosti a schopnosti, které činí studium efektivnější (např. správně číst a porozumět textu, chápat souvislosti, pracovat s daty v tabulkách a grafech, vyhodnocovat je, patří sem i slovní zásoba a kvantitativní schopnosti). Stále více vysokých škol proto používá těchto testů v rámci přijímacího řízení. Testy OSP sledují celý souhrn těchto schopností a dovedností, ale ve výsledcích je možné také zjistit, ve které části je testovaný člověk ve srovnání s ostatními nadprůměrně úspěšný, nebo kde má naopak nedostatky. Tento výsledek může být jedním z indikátorů k určení správného typu dalšího studia nebo oborového zaměření vysoké (vyšší odborné) školy. Velmi efektivním způsobem, jak si na těchto testech své obecné studijní předpoklady ověřit, je on-line testování (demo verze zde). Pomocí internetového připojení můžete získat velmi rychlé, levné a přitom kvalifikované posouzení svých obecných studijních předpokladů a zároveň můžete své výsledky srovnat s ostatními. Kromě odhalení svých předností a nedostatků tak získáte velmi užitečnou informaci o tom, jak si v soutěži (podobné jako u přijímacích zkoušek) vlastně stojíte.