Banky letos opět mění své sazebníky

Začátek roku byl v minulých letech pro mnoho bank vždy obdobím, kdy přistupovaly ke změnám svých sazebníků. Zatímco bankovní domy se mohly těšit na zvýšené provozní zisky, klienti museli jen smutně přihlížet, jak se jim jednotlivé služby postupně zdražují. Na počátku tohoto roku banky zatím žádné drastické zdražení svým klientům nepřipravily. Některé poplatky dosud zvýšila Komerční banka. Od února 2006 budou mít nové sazebníky také ČSOB, HVB a Raiffeisenbank.

Nejvíce na bankovních poplatcích samozřejmě ušetří lidé, kteří je nemusí platit. Těch, kdo nepotřebují účet v bance, ale dnes již mnoho není. Naopak většina klientů bere bankovní konto jako naprostou samozřejmost, bez které si svůj život nedokážou představit. Pokud chtějí na poplatcích zaplatit co nejméně, musí velmi pečlivě vybírat typ účtu. Platí přitom, že nejlevnější konto nepřináší vždy největší úspory.

Při výběru bankovního účtu je totiž třeba posuzovat nejen poplatek za jeho vedení, ale celkové náklady na všechny služby a produkty, které jsou na konto napojeny a které klient chce využívat.

Nejdražší služby

S největšími poplatky jsou spojeny ty operace, kde se manipuluje s hotovými penězi a které jsou poskytovány na pobočce bankovního domu. Jednorázově tedy klienti ve většině bank zaplatí nejvíc za hotovostní výběry na přepážkách. Poplatek se u většiny bank pohybuje mezi 30 až 50 korunami.

Padesát korun zaplatili vloni klienti za výběr i v případě Komerční banky (KB). Letos jim ale banka tuto položku navýšila a stala se tak rázem nejdražším peněžním domem co do ceny za výběr na přepážce. Nyní její zákazníci zaplatí 60 korun. To platí pro výběry do deseti tisíc korun. Pro částku mezi deseti tisíci a stem tisíc korun je stanoven nižší poplatek (45 korun). Výběr nad sto tisíc korun už ale stojí v KB 110 korun (a více).

Z toho důvodu je zřejmé, že mít bankovní účet bez platební karty, která umožňuje získávat hotové peníze z bankomatů, je velmi drahá záležitost.

Stejně tak se příliš nevyplatí opomíjet služby přímého bankovnictví. Pokud klient potřebuje v měsíci provést několik platebních převodů, zcela jistě je pro něj výhodně využívat některou z aplikací elektronického bankovnictví. Zadávat platební příkazy na papíře a pobočce stojí nejen hodně času, ale i peněz. Kupříkladu jedna taková platba vyjde v ČSOB na 40 korun, v České spořitelně dokonce na 47 korun. Klienti ostatních bank zaplatí většinou okolo 20 korun.

Ani vklady nejsou zdarma

Nepříjemné rozčarování způsobuje mnoha lidem poplatek za hotovostní vklady na účet. Jinými slovy, některé banky trestají své klienty za to, že se rozhodnou si na svůj účet na pobočce něco uložit. Kupříkladu ČSOB klientovi strhne čtyři koruny, Česká spořitelna osm korun, HVB deset korun a Živnostenská banka dokonce 20 korun.

Smutnou samozřejmostí je také poplatek, který banka účtuje zákazníkovi v okamžiku, když mu na účet "dosedne" nějaká platba. Peněžní domy si téměř ve všech případech účtují pět až sedm korun.

Balíčková konta

Označit nějaký účet za nejvýhodnější je prakticky nemožné. Poplatkově výhodné konto je pro každého klienta jiné. Záleží na tom, o jakého klienta se jedná - tedy kolik transakcí (plateb) měsíčně zrealizuje, jakou používá platební kartu a jaké využívá další bankovní služby.

Lidé, kteří chtějí co nejvíce ušetřit na poplatcích, a přitom k danému účtu potřebují platební kartu či přímé bankovnictví, by se neměli poohlížet jen po nejlevnějších kontech podle poplatku za jejich vedení. Ve většině případů je pro ně výhodnější dát přednost balíčkovým účtům. Zde se platí jeden měsíční poplatek za souhrn služeb. Obvykle jde o kombinaci konta, některé aplikace přímého bankovnictví a platební karty.

Oproti variantě, kdy by klient využíval všechny služby samostatně, je možné ročně na poplatcích ušetřit až několik set korun. Balíčkové účty přitom nabízejí prakticky všechny banky. Lidé mají na výběr obvykle z několika možností.
Pro dosažení úspory nákladů spojených s využíváním konta v bance je nutné posuzovat sazebníky peněžních domů komplexně. Je běžné, že jestliže banka zvýhodňuje nějakou položku (službu) nižším poplatkem, je tato výhoda kompenzována nějakou nevýhodou - tedy zvýšenou cenou jiné služby. Rozhodující je ale vždy celkový poplatek, který klient za měsíc nebo za rok zaplatí. Rozdíly mezi bankami jsou velké.