Aktivity CIA v Evropě prošetří speciální výbor EP

Evropský parlament schválil vytvoření výboru pro vyšetření údajných aktivit americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Evropě, včetně zřizování tajných věznic či utajených přeletů letounů s vězni na palubě.

Předběžnou zprávu o svých zjištěních má výbor předložit EP do čtyř měsíců. Při vyšetřování mají europoslanci spolupracovat s Radou Evropy, institucí bdící nad dodržováním lidských práv v Evropě, která podezření vůči americkým tajným službám již začala zkoumat pod vedením švýcarského senátora Dicka Martyho.

Dočasný výbor bude mít 46 členů, které má EP zvolit ve čtvrtek. Má mj. shromáždit a analyzovat informace s cílem zjistit:

#149# zda CIA, jiní agenti USA či výzvědné služby třetích zemí unášely, "mimořádně přemisťovaly", zadržovaly na tajných místech, držely v izolaci, mučily podezřelé osoby, dopouštěly se krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení s vězni na území členských, přistupujících a kandidátských zemí EU anebo jejich území využívaly k výše uvedeným účelům, např. k přeletům;

#149# zda takové aktivity na území EU v rámci boje proti terorismu lze považovat např. za porušení Smlouvy o Evropské unii a dalších předpisů;

#149# zda se na protiprávním zbavení jednotlivců svobody, včetně únosů, vydávání (rozsudků), převážení, zadržování nebo mučení - buď aktivně nebo z nedbalosti - podíleli členské státy EU, veřejní činitelé, osoby s oficiálním statutem nebo orgány Evropské unie.

Parlamentní výbor má být ve spojení a "maximálně spolupracovat" s Radou Evropy a jejím generálním tajemníkem, parlamentním shromážděním, evropským komisařem pro lidská práva, komisařem OSN pro lidská práva a také s národními parlamenty.

Parlamentu má výbor do čtyř měsíců po započetí své práce předložit prozatímní zprávu s podrobným návrhem, jak bude ve své práci pokračovat.

Z nelegálního provozování utajených věznic v Evropě, údajně v Polsku a Rumunsku, obvinila CIA nevládní organizace Human Rights Watch počátkem loňského listopadu. Dotčené země podezření popřely, podobně jako šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová při prosincové návštěvě Evropy.

Mezi další rozhodnutí parlamentu ve středu patřilo zamítnutí kontroverzní směrnice, která by umožňovala využít lodním společnostem k vykládce a nakládce zboží vlastní posádku. Proti tomuto předpisu probíhaly v poslední době stávky v mnoha evropských přístavech.

Komisař pro dopravu Jacques Barrot po hlasování vyjádřil politování, že parlament nepřihlédl k pozměňovacím návrhům, které vycházely vstříc obavám ze sociálních dopadů. Z rozhodnutí sněmovny míní vyvodit důsledky, ale "nelze ztratit ze zřetele cíl pomoci evropským přístavům v růstu konkurenceschopnosti a vytváření pracovních příležitostí".