Jsme nejbohatší v regionu

Z analýzy Českého statistického úřadu jsme zjistili, že u nás postupně klesá míra úspor. Absolutně i reálně (po započtení inflace) sice roste, ale tempo zdaleka nedosahuje růstu příjmů. Hlavní příčinou je rychle rostoucí spotřeba.České domácnosti v průběhu posledních deseti let značně omezily svůj sklon spořit. Jestliže v roce 1995 byly ochotny odkládat přes 14,2 % svého hrubého disponibilního důchodu, v roce 2004 už jen 7,6 %.

Jaké závěry musíme vyvodit? Lidé podceňují vytváření rezerv, neberou v úvahu, kam se posouvá kupní síla. Neuvědomují si dostatečně, jak silně je zasáhne možná nepříznivá okolnost, byť třeba jen ztráta dobrého zaměstnání nebo vážnější nemoc. Nezvažují, nakolik drasticky je zasáhne pokles příjmů při odchodu do důchodu.

Zejména finanční poradci by tedy měli silněji zdůrazňovat, že je nezbytné alespoň mírně snížit (často neracionální) spotřebu ve prospěch vytváření dlouhodobého majetku. Krátce řečeno - že ani milión korun nejsou dnes žádné velké peníze!

JSME NEJBOHATŠÍ V REGIONU

Podle studie finanční skupiny UniCredit je finanční bohatství českých domácností mezi zeměmi střední a východní Evropy jasně nejvyšší a také letos poroste tempem 10,2 % (z 9,4 % růstu v roce 2004). Jeho zdrojem bude solidní růst mezd, štědrý sociální systém a cenový boom na pražské burze.

Růst vyniká zejména ve srovnání s původními státy EU, které od roku 2000 do roku 2004 zaznamenaly pouze dvouprocentní nárůst. Ze sledovaných států by však finanční bohatství v Česku mělo růst nejnižším tempem, a to ročně o 8 %. Naopak největší vzestup lze očekávat v Rumunsku (19 %) a Bulharsku (17 %).

Bohatství českých domácností již letos překročí hranici 67 % HDP ČR a na této hodnotě by mělo setrvat až do roku 2008. Zde je ovšem porovnání s celkovým podílem bohatství domácností na HDP s původní patnáctkou států EU výrazně odlišné, protože tam dosahuje 185 % HDP.

Na každého Čecha připadá finanční bohatství v hodnotě 5746 eur, což je o 29 % více než na obyvatele Maďarska, kterému připadá druhá příčka (4468 eur). Třetí místo obsadilo Chorvatsko s 4233 eur na hlavu.

SMĚRY TRENDŮ

Růst celkového finančního bohatství by měl dále posílit při změnách ve struktuře finančního majetku domácností, zejména hlavní trend: od vkladů k investicím.

Studie UniCredit očekává, že podílové fondy přitáhnou dalších 22 miliard korun celkově za druhou polovinu roku, což by znamenalo růst za celý rok ve výši 29 %. Pro rok 2006 se přepokládá růst 13,6 % - kvůli očekávané slabší výkonnosti akciového trhu.

Růst majetku jednotlivců investovaného v kotovaných cenných papírech se letos odhaduje na 34,4 % díky boomu na akciových trzích a rostoucímu počtu nově podepsaných smluv o zprostředkování. Podle studie lze i v příštím roce předpokládat přetrvávající zájem drobných investorů o nákup akcií, nárůst investic už ale nebude zdaleka tak silný jako v letošním roce.

Trvalou oblibu si udrží i dnes již klasické produkty podporované státem.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Penzijní připojištění zasáhlo významněji do struktury úspor domácností až po roce 2000. Od prosince 2001 do června 2004 stouply naspořené prostředky klientů penzijních fondů vč. státních příspěvků o 58,5 % na 98 mld. korun. Průměrná měsíční výše příspěvků účastníků je však stále nízká (byť v roce 2004 činila 431 Kč proti 340 korunám v roce 2001) a jejich podíl z průměrné mzdy dokonce klesá.

Přesto je zde v letech 2004 a 2005 tempo úspor druhé nejvyšší hned za podílovými fondy. Druhým překvapením - co se týká změn ve struktuře úspor českých domácností - je rychlost, s níž přibyly peníze do penzijních fondů ve srovnání s ostatními druhy spoření. V polovině roku 2005 stoupl jejich objem meziročně o 17,9 %, což bylo vyšší tempo než u oblíbeného stavebního spoření (+16,4 %). Přes poměrně nízký příliv je roční přírůstek stabilní (koncem června 2005 proti stejnému období předchozího roku již 17,6 mld. korun).

V roce 2004 získali klienti penzijních fondů v podobě daňových odpočtů 1,8 mld. korun. Lidé zde od začátku fungování penzijního připojištění do konce letošního prvního pololetí naspořili spolu s připsanými příspěvky od státu celkem 116 mld. korun (z toho samotné státní příspěvky dosahují v kumulovaném vyjádření 25 mld. korun).

Koncem roku 2004 spořilo prostřednictvím penzijního připojištění 29 % obyvatel ČR a 62,5 % ekonomicky činných, což značí vysoká poměrná čísla i ve srovnání s vyspělou Evropou. Na druhé straně však přetrvává stále nízké povědomí o roli, kterou může hrát v budoucnu - přestože příjmy lidí rostou, do penzijních fondů víc neukládají - měsíčně jen 2,2 % své průměrné hrubé mzdy, a tento poměr se dokonce rok od roku snižuje (v roce 1996 činil 3,2 %).

OBLIBA STÁLE ROSTE

Počet účastníků penzijního připojištění na konci třetího čtvrtletí roku 2005 vzrostl přes 3,2 miliónu osob, od začátku roku tedy o téměř čtvrt miliónu klientů. Dobrou zprávou je, že většině z nich je méně než 40 let.

Průměrný příspěvek účastníka ale zůstává i přes drobné zvýšení stále pod hranicí 400 Kč. Podíl klientů, kteří si ukládají alespoň 1500 Kč měsíčně a maximalizují svou daňovou úlevu, ale stále jde jen o 6,3 %. Příspěvek zaměstnavatele pobíralo 28 % klientů, tedy přes 900 tisíc osob (průměrný příspěvek zaměstnavatele za rok vzrostl o 9 % na 455 Kč).

Aktiva penzijních fondů na konci třetího čtvrtletí činily 118,9 mld. Kč, tedy o 26 % více než před rokem. Dluhopisy tvoří 70,5 % portfolií, peníze na účtech 9,2 % a pokladniční poukázky 7,7 %. O téměř tři procenta proti konci roku 2004 na 8,2 % vzrostl podíl akcií a podílových listů.

PRODUKT PŘED ROZCESTÍM

Je zřejmé, že produkt sám je jakýmsi hybridem, formálně samostatným, ale jinak vlastně klonem životního pojištění. Poněkud problematickým institutem je také jednorázové vyrovnání, které využívá přes 90 % účastníků a které vlastně "ruší" smysl tohoto "spoření na penzi".

Jedním ze záměrů Ministerstva financí je státní podporu poskytovat jen klientům, kteří budou produkt skutečně využívat v tomto smyslu, ale ve hře je i varianta určitého sjednocení všech státem podporovaných produktů - zatím se hovořilo o spojení odečitatelných položek penzijního připojištění a životního pojištění, zvažuje se ale i stavební spoření aj.

"Cílem je i posílit zapojení zaměstnavatelů tak, aby se z penzijního připojištění stal skutečný třetí pilíř penzijního systému, schopný významněji přispět k celkovému důchodu," zdůrazňuje například náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

ODDĚLIT MAJETEK, NEBO NE?

Značnou vadou na kráse je okolnost, že majetek penzijních fondů je sice investován poměrně průhledně, ale není oddělen od majetku zakladatelské společnosti, jako je to například u otevřených podílových fondů. Akcionáři zato musí ručit vlastním majetkem za případný záporný hospodářský výsledek fondů. I kvůli tomuto riziku nikdy nemohou portfolia řídit dlouhodobě efektivně, nehledě na to, že právě jednorázové vyrovnání dostatečně dlouhodobou strategii blokuje (riziko masivních odlivů aktiv).

Asociace penzijních fondů se dokonce shodla na tom, že by penzijní fondy chtěly přejít pod režim otevřených podílových fondů. O tom dokonce již informovala ministerstvo. Pak ale tyto plány opustila, údajně je zablokovaly dva největší fondy, tedy České pojišťovny a Credit Suisse. Jde pochopitelně o problém, kde "utopit" akviziční náklady. Hovoří se o tom, že v takovém režimu by své akviziční náklady dostaly zpět asi za osmdesát let... Pes je tedy zakopán v položce, nazvané "náklady příštích období".

ČEKÁNÍ NA PENZIJNÍ REFORMU

Je navíc zřejmé, že je problematické zavádět nyní nějaké dílčí úpravy, když by bylo jistě optimální "přizpůsobit" je až podle koncepce důchodové reformy. Ta je však v nedohlednu, i když některé výroky politiků nechávají ještě trochu naděje, že by se téma začalo diskutovat ještě do voleb v červnu příštího roku.

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Ve formě životního pojištění mají české domácnosti v průměru uloženu necelou desetinu svých úspor. Objem peněz v podobě tzv. technických rezerv pojišťoven, což jsou dosud naspořené prostředky klientů redukované o rizikovou složku, se za dobu od konce roku 2001 do poloviny roku 2004 zvýšil o 35 % na zhruba 132 mld. korun. I přes takovýto růst zůstává podíl životního pojištění v ČR, počítaný jako roční přijaté pojistné na HDP v běžných cenách, pouze 1,6 %, což je výrazně méně než v zemích EU.

Relativně příznivý je však tento poměr ve srovnání s ročním objemem peněz ukládaných českými domácnostmi na penzijní připojištění, kde činí jen 0,58 % HDP. Také produkt životního pojištění těžil ze zavedených výhod daňových odpočtů, na něž mají lidé při splnění určitých podmínek nárok (ročně naspořená částka a trvání smlouvy). Objem technických rezerv životních pojištění obyvatel rostl v období 2001-2004 zhruba 9% tempem.

STAGNACE POJIŠTĚNÍ 2005

Nečekaný pokles v první polovině letošního roku o 3,3 % meziročně byl způsoben především tím, že se vyčerpal potenciál jednorázových vkladů na životní pojistky. Ty nedosáhly ani tří čtvrtin objemu z poloviny roku 2004. Běžné úložky na účty životního pojištění si ale udržely pozitivní trend +10,8 %.

Celkový pokles životního pojištění v 1. pololetí však způsobil, že jeho podíl na celkových úsporách domácností klesl na 8,7 % a je téměř identický s podílem z konce roku 2001 (8,6 %). Průměrný roční přírůstek na životním pojištění za období prosinec 2001 až červen 2005 totiž činil 9,7 mld. Kč a byl tak nejmenší ve srovnání s ostatními spořicími a investičními produkty zaznamenávajícími meziročně pozitivní růsty.

3. ČTVRTLETÍ - JAK KDO

Pojistný trh se ve 3. čtvrtletí poněkud stabilizoval. Podle předběžných výsledků členů České asociace pojišťoven za toto období se celkové předepsané pojistné zvýšilo oproti stejnému období roku 2004 o 3,4 % a dosáhlo úrovně 87,3 mld. Kč. Lze proto očekávat, že na konci roku budou čísla ještě příznivější. V životním pojištění vzrostlo předepsané pojistné za období 1-9/2005 o 1,1 % na 32,7 mld. Kč, kdežto v 1. pololetí byl evidován pokles o 3,3 %. Přitom běžně placené pojistné, které je rozhodujícím nositelem rozvoje životního pojištění, vzrostlo o 9,9 %.

Jednorázově placené pojistné, které se započítává do předepsaného pojistného ihned na celé období platnosti pojistné smlouvy, zaznamenalo pokles o 16,4 %. U neživotního pojištění byl za období 1-9/2005 docílen meziroční růst o 4,9 % na 54,6 mld. Kč. K prvnímu a třetímu čtvrtletí roku asociace zpracovává pouze údaje o celkovém předepsaném pojistném svých členů, což neumožňuje hlubší analýzu zejména vývoje v jednotlivých pojistných odvětvích.

Jak ovšem ukazují výsledky pojišťovny Credit Suisse Life & Pensions, některým pojišťovnám se daří výrazně: CSL&P (od ledna opět Winterthur) dosáhla v předepsaném pojistném meziročního růstu 25,9 % a objem předepsaného pojistného představoval více než jednu miliardu Kč (stav k 30. září 2004 činil 0,852 miliardy Kč). Spolu s předepsaným pojistným rostl také objem aktiv pod správou pojišťovny - meziročně o 34,6 % na 3,899 miliardy Kč.

"Za nejdůležitější považuji, že pokračujeme v trendu výrazného růstu předepsaného pojistného. V uplynulých dvanácti měsících celý pojistný trh klesal. Dalším pozitivem je růst počtu i podílu smluv, na něž přispívají zaměstnavatelé. Příští rok již pod názvem Winterthur pojišťovna chceme přijít s novými produkty, které zájem klientů ještě posílí," nastínil generální ředitel Petr Žaluda.

ZÁVĚR

Roste popularita podílových fondů. K ilustraci použijme hodnocení studie UniCredit, která si všímá také individuálních investic: "Sečteno a podtrženo - největší přírůstky by letos měly směřovat do kotovaných cenných papírů (již zmiňovaný roční nárůst o 34,4 %), podílových fondů (28,9 %) a penzijních fondů (20,4 %).

Vývoj v ostatních státech regionu by měl být podobný, ovšem každý stát má svá specifika. Stejně tak není ani původní evropská patnáctka v tomto směru homogenním celkem. Zatímco například v Německu a Francii dominuje (cca 20% podíl na veškerém finančním majetku) spolu se základními finančními nástroji (především bankovními vklady), ve Velké Británii a Nizozemsku je více než 50 % úspor domácností uloženo v dlouhodobých produktech (zejména životním pojištění a penzijním připojištění). Španělsko pak v rámci původních členů EU představuje nejzajímavější případ - většina úspor leží v bankách na vkladech a míra uložení peněz v pojištění a penzijních fondech je nízká."

Zatím jsou tedy naše domácnosti úrovní hospodaření se svými úsporami velmi blízké Španělsku.