Penzijní a životní připojištění očima zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů a zákony o pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění mimořádně zvýhodňují příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Proto je takové plnění zaměstnavatele za zaměstnance velmi rozšířené.

O tom, že tento typ příspěvku na penzijní připojištění je velmi populární mezi zaměstnavateli, svědčí např. údaje, které zveřejnila ČTK. Podle nich přispívá na penzijní připojištění svým zaměstnancům více než 15 600 společností. Ze sta největších firem žebříčku ankety Top 100 jich je zapojeno do penzijního připojištění 80 procent. Tento fakt zase vyplývá z šetření Asociace penzijních fondů ČR. Z prvních 320 firem žebříčku přispívají zaměstnancům na penzijní připojištění více než dvě třetiny firem.

PŘÍSPĚVKY NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

U subjektů, na které se vztahuje vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, lze z tohoto fondu hradit za zaměstnance příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo jeho část (viz § 11 vyhlášky o FKSP).

DAŇOVÝ A ODVODOVÝ REŽIM PLNĚNÍ

Daňově účinným, tedy daňovým výdajem (tedy nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů na straně zaměstnavatele se rozumí především takový příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, který je poukázán na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance. Jedná se přitom o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období (kalendářní rok), nebo jeho část - viz § 24 odst. 2 písm. zj) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

POZOR NA LIMITY

V případě, kdy by se uvedený příspěvek pohyboval v rozmezí více než tří a pěti procent příslušných vyměřovacích základů, byl by na straně zaměstnance takový příjem od daně z příjmů fyzických osob stále osvobozen. Zaměstnavatelem by však byl placen ze sociálního fondu, zisku po jeho zdanění. V případě přesáhnutí limitu pěti procent vyměřovacích základů by byl na straně zaměstnance dílčím základem daně z příjmů fyzických osob, zatímco na straně zaměstnavatele by výdaj byl i nadále daňově neúčinný.

Dále je tento příspěvek poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do limitu 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti od daně z příjmů fyzických osob osvobozen - viz § 6 odst. 9 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento příspěvek má charakter věrnostního a stabilizačního plnění a je z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vyloučen - viz § 5 odst. 2 písm. c) bod 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 2 písm. c) bod 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍSPĚVKY NA ŽIVOTNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Zákon o daních z příjmů a zákony o pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění mimořádně zvýhodňují také pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance na soukromé životní pojištění. Proto je takové plnění zaměstnavatele za zaměstnance opět velmi rozšířené.

Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění hrazené pojišťovně za zaměstnance je do výše 8 000 Kč za jednoho zaměstnance za zdaňovací období (kalendářní rok), nebo jeho část daňově účinný. Je tedy daňovým výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů na straně zaměstnavatele; viz § 24 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Splněny přitom musejí být zákonné podmínky uvedené v tomto ustanovení: Smlouva o pojištění musí být uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, a ve smlouvě musí být sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnance.

JAKÉ JSOU PODMÍNKY

Částky na soukromé životní pojištění jsou na straně fyzické osoby, zaměstnance do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny; viz § 6 odst. 9 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Opět musejí být splněny obdobné podmínky jako zákonné podmínky pro daňovou účinnost na straně zaměstnavatele. Musí jít o částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití, nebo pro případ smrti, či dožití, nebo na důchodové pojištění, a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR. To vše za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsíců a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Tento příspěvek má charakter věrnostního a stabilizačního plnění a je z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vyloučen - viz § 5 odst. 2 písm. c) bod 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 2 písm. c) bod 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů).


PhDr. Vladimír Pelc
daňový specialista

Čtenáři mohou své dotazy k této tematice posílat na adresu: pelc.dr@seznam.cz



Příklad z podniku

Zaměstnavatel bude přispívat na penzijní připojištění z nákladů organizace zaměstnancům s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Příspěvek bude poskytován i ženám na mateřské dovolené, další mateřské dovolené a zaměstnancům v pracovní neschopnosti. Výše příspěvku je závislá na délce trvání pracovního poměru v akciové společnosti. Jak konkrétně zaměstnavatel zaměstnancům přispívá:

Doba zaměstnání a výše příspěvku měsíčně

do 9 let 300 Kč 25 až 29 let 500 Kč

10 až 14 let 350 Kč 30 až 34 let 550 Kč

15 až 19 let 400 Kč 35 až 39 let 600 Kč

20 až 24 let 450 Kč 40 až 44 let 650 Kč

Příspěvek zaměstnancům vystaveným pracovně riziku chemických karcinogenů a provozu ftalanhydrid se zvyšuje o dalších 100 Kč měsíčně.