Evropská komise došla v hodnocení dopadů otevření pracovních trhů EU k následujícím poznatkům a doporučením:
- Pohyb pracovníků z nových zemí do staré EU je velmi omezený a neovlivňuje obecně pracovní trh v unii. Pohyb opačným směrem je zanedbatelný.
- Počty občanů z nových států v bývalé patnáctce po rozšíření výrazněji nevzrostly s výjimkou Británie a zvláště Rakouska a Irska.
- Není žádná přímá souvislost mezi pohybem lidí z nových zemí a přechodným obdobím. Pohyb ovlivňuje více poptávka a nabídka než administrativní opatření. Přechodné období jen oddálí vznik přirozené rovnováhy.
- Míra zaměstnanosti občanů z nových zemí v západní Evropě je podobná jako u domácích občanů; v Irsku, ve Španělsku a v Británii je vyšší.
- Pohyb pracovníků z nových zemí měl pozitivní dopad na ekonomiky "patnáctky", prospěl celkové výkonnosti jejich pracovních trhů, hospodářskému růstu a veřejným financím.
- Navzdory obavám vyjadřovaným při rozšíření EU nevedla zásada volného pohybu pracovníků k narušení národních pracovních trhů.
- Migrace za prací nevedla k "odlivu mozků" z nových členských států. Z jejich občanů, kteří pracují ve "staré" EU, má 22 procent vyšší vzdělání, 57 procent střední a 21 procent nižší kvalifikaci.
Doporučení:
- EK věří, že zpráva poskytuje členským státům dostatek informací, aby přehodnotily své pozice, pokud jde o pokračování přechodného období.
- EK vyzývá členské státy, aby při rozhodování braly v úvahu nejen statistické údaje, ale také aby svým občanům pozitivně vyložily výhody volného pohybu lidí v EU.
- EK připomíná, že legálně zaměstnaní cizí pracovníci z EU musí mít naprosto stejné podmínky jako domácí.
- EK potvrzuje, že staré členské státy mají podle přístupové smlouvy právo prodloužit přechodné období o další tři roky a posléze případně ještě o dva roky. Tento záměr musí sdělit komisi do konce dubna. V opačném případě se má za to, že pracovní trhy otevřely.
