Zbytečně se připravujeme o výnosy

Napsalo se mnoho článků o tom, že Češi investují příliš konzervativně. Většina peněz leží v bankách na termínovaných účtech nebo vkladních knížkách. Když už se uloží peníze do podílových fondů, tak většinou do fondu peněžního trhu případně dluhopisového. V poslední době se začínají čím dál více rozmáhat zajištěné fondy, které si lidé kupují hlavně z důvodů bezpečnosti. Konzervativně zainvestované portfolio nás připravuje o výnosy, jakých bychom mohli dosáhnout při trochu odvážnější investici.

Investoři ve většině případů upřednostňují jistotu před možností dosáhnout vyššího zisku.

Zároveň by však byli rádi, kdyby se jim peníze rozmnožovaly, aby se zhodnotily. Většina klientů vydělává peníze v zaměstnání (případně podnikáním) a byli by rádi, aby jim jejich vlastní kapitál pomohl ve vydělávání. Aby se rozmnožil a nemuseli ho vydělat prací.

Zkusme se na rodinnou situaci podívat ze širšího pohledu než jenom z pohledu investičního portfolia a možnosti jeho kolísání.

ANI PŘÍJEM V ZAMĚSTNÁNÍ NENÍ JISTÝ

Většina klientů získává peníze ze zaměstnání. Mají více či méně fixní plat, ale u nikoho z nich není jasné, kolik si příští rok vydělá. Většinou plat obsahuje i odměny, které nejsou jisté. Možná budou, možná nebudou. Objem vydělaných peněz v příštím roce závisí na mnoha dalších faktorech, které ani nedokážeme ovlivnit. Můžeme být 2 týdny nemocní a už nám chybí bezmála polovina výplaty. Plat se nám může zvýšit, můžeme změnit práci...

To všechno nás může potkat v příštím roce. Kdybychom si chtěli plánovat příjmy v příštích pěti letech, dojdeme k jakési částce, ale ta bude velice nepřesná. Každý z čtenářů si může zkusit odhadnout vlastní příjem v příštím roce (pěti letech). Udělejte si reálný odhad, optimistickou variantu a pesimistickou variantu. O kolik se liší?

Přitom při investování bychom byli rádi, aby hodnota investice za několik let byla co nejpřesněji známa.

PŘÍKLAD

Klient má příjem 20 000 Kč měsíčně s možností odměn 10 % ze mzdy. Chce investovat 250 000 Kč. Za rok si v zaměstnání vydělá pravděpodobně 240 000 Kč, ale možná také bude mít příjem o 24 000 Kč vyšší. Pokud bude 2 týdny nemocný, bude jeho příjem z práce o 12 000 Kč nižší. Nejistota v příjmu se pohybuje v řádu několika málo desítek tisíc. Kdyby chtěl investovat svých 100000 Kč s podobnou mírou nejistoty, může si dovolit investovat s rizikem ztráty 10 % nebo 20 % z hodnoty investice.

Tento klient si může klidně dovolit balancovaný fond. V praxi nejčastěji takovýto klient volí jisté formy investice - zajištěný fond, fond peněžního trhu nebo dluhopisový fond.

ANI VÝDAJE NEUMÍME PŘESNĚ URČIT

Další oblastí, kde na nás mohou číhat překvapení je výdajová stránka našeho rozpočtu.

Ani zde nejsme schopni odhadnout, kolik peněz budeme potřebovat v příštím roce. Ve finančním plánování počítáme s nějakými "průměrnými" výdaji rodiny. Nikdo však nemůže předpovídat, kolik peněz bude muset utratit za opravy auta, jestli bude muset koupit novou pračku nebo nechat starou opravit, jestli bude mít dražší dovolenou než loni a podobně. Své by jistě věděli ti, kdo si koupili starší dům a chtějí si ho upravit dle svých představ. Vždycky se najde něco, co nečekali a náklady jsou nakonec vyšší.

I zde jsme zvyklí počítat s velkou mírou nejistoty a často musíme sáhnout do peněženky pro několik tisícovek.

Když investujeme naše vlastní peníze, chceme mít maximální jistotu. Požadujeme daleko větší jistotu, než na kolik jsme schopni plánovat naše výdaje.

ZBAVENÍ SE RIZIK JE DRAHÉ

Snížit rizika ve světě financí je samozřejmě možné. Jsme schopni najít takové investice, kde možnost prodělku je nulová (nebo alespoň minimální). Jsme schopni pokrýt nečekané výdaje např. pojištěním. Vždy nás to něco bude stát.

V případě pojištění je to jasné. Za to, že někdo na sebe vezme naše rizika, si nechá zaplatit. Zajištění rizik je nutné v případě událostí, které by pro nás měly katastrofální následky. O tom není v tomto článku sporu.

Co se většinou doporučuje, tak je nepojišťování malicherností nebo volba spolu-účasti. Právě přijetí rizika na sebe znamená finanční úsporu. Při přijetí spoluúčasti máme nižší pojistné. Na pojišťovnu necháváme veliké škody (které bývají méně pravděpodobné), sami budeme krýt škody menšího rozsahu, které jsou naopak častější. Proto volíme delší karenční dobu při pojištění denních dávek v případě nemoci nebo volíme spoluúčast u havarijního pojištění nebo pojištění nemovitosti.

Pojištění nepotřebujeme v případě, že máme dost vlastního majetku, z kterého jsme schopni škodu uhradit. Tento postup nazýváme "samopojištění". Náš vlastní majetek je naší pojistkou.

Proč je tento postup levnější? Pojišťovna vybere peníze od všech pojištěných a v případě škody škodu uhradí. Placené pojistné se snaží nastavit tak, aby vybrala pokud možno o něco více než kolik vyplatí na škodách.

Dále musí pokrýt svoje náklady s uzavřením smlouvy, reklamou, likvidací pojistných událostí a v neposlední řadě tvořit zisk. Toto všechno platíme. Pokud jsme schopni "pojistit se sami", tak naopak toto všechno ušetříme. Samozřejmě zde mluvíme zase o "průměrech". Někomu se to vyplatí více, někomu méně. Záleží na tom, jestli u nás škoda nastane nebo nikoli.

Stejně tak v oblasti investování je požadování jistoty drahé. Např. u zajištěných fondů máme garantováno, že dostaneme vyplacenu investovanou částku. Za tuto garanci ovšem draze platíme. A to v podobě nižšího připsaného výnosu na konci období, než kdybychom investovali do akciového fondu. Dlouhodobě a v průměru platí staré známé, že risk je zisk.

RIZIKO INVESTIC V KONTEXTU OSTATNÍCH RIZIK

I u investic můžeme volit takové, které jsou jisté a kde víme, že za rok neproděláme. Můžeme volit investici do fondů peněžního trhu a můžeme očekávat výsledek cca +2 % nebo o něco málo méně. Při investici 100000 Kč vyděláme cca 1000 Kč až 3000 Kč. Prodělat se "nemůže".

Také ale můžeme použít investici do rizikovějších instrumentů, které obsahují akciovou složku. Buď přímo akciový fond nebo smíšený fond. Kolik v tomto případě vyděláme za rok, je značně nejisté. Možná +10 %, možná také +50 % nebo také -30 %. Cokoli je možné. To pro našich investovaných 100 000 Kč znamená výsledek od -30 000 Kč až po +50 000 Kč. Tento rozptyl docela dobře koresponduje s nejistotou, s kterou jsme zvyklí běžně pracovat. I u příjmů a výdajů máme podobnou míru nejistoty, takže nejsme přílišní hazardéři. (Viz náš příklad).

PROPOČET, KOLIK JE MOŽNO INVESTOVAT DO AKCIÍ

Hlavní přínos rizikovější investice je v její dlouhodobosti. Například po 10 letech bude v akciové investici zisk cca o 100 000 Kč vyšší, než v investici konzervativní. (Pravděpodobně.)

V delším časovém horizontu se rozptyl výnosů investice do akcií postupně snižuje. Při investici na 5 nebo 10 let klesá riziko toho, že proděláme. Pravděpodobnost zisku roste. Kdo z nás si dokáže tipnout, jaký bude jeho příjem za 5 nebo 10 let? Když podstupujeme v případě vlastní výplaty vysoké riziko, proč ho nechceme připustit u investice?

Jestli chceme nechat naše peníze pracovat, musíme jim dát šanci. Konzervativní investice nám nic moc nevydělá. Agresivní investice má velikou šanci, že se výrazně rozmnoží.

ZÁVĚR

Při investování se často na peníze díváme tak, že je chceme především ochránit a nechceme připustit sebemenší riziko. Peníze jsme přeci vydělali, a tak je chceme rozmnožit, ale v žádném případě o ně nechceme přijít. Proto investujeme konzervativně.

Když se na investici podíváme v kontextu celých rodinných financí, vidíme srovnatelná rizika, která podstupujeme. Chtě nechtě se pouštíme do rizik, která pro nás znamenají zisk nebo ztrátu peněz v řádu desítek tisíc korun.

V běžném životě jsme zvyklí pracovat s velkou mírou nejistoty a při ukládání vlastních peněz bychom chtěli mít jistotu maximální.

Jestli chceme, aby nám peníze pomohly vydělávat další peníze, musíme připustit malou míru nejistoty. Tato míra nejistoty nám umožní investovat s vyšší mírou zisku.

Šidíme se, když nepřipustíme možnost ztráty.

Petr Syrový - Analytik