Evropská komise dnes navrhla vytvoření Evropského technologického institutu (EIT), který by se měl na starém kontinentu stát centrem vědy a výzkumu a měl by Evropské unii pomoci k pozici technologicky vyspělé velmoci. Zatím není zřejmé, kde by měla nová instituce sídlit, ale jedním z uchazečů je moravská metropole Brno. O tomto záměru dnes dokonce bude jednat česká vláda.

Myšlenka na vznik vědeckého centra se sice objevila již před delší dobou, ale předseda EK José Barroso dnes novinářům představil podrobnější plány. Evropští činitelé předpokládají, že legislativa, která vznik institutu umožní, by měla být přijata nejpozději v roce 2008. S rozjetím celé instituce se počítá nejpozději v roce 2010, kdy by měly do EIT začít proudit i finanční prostředky z evropského rozpočtu. Barroso počítá, že náklady dosáhnou mezi lety 2010 až 2013 asi dvou miliard eur ročně, tedy zhruba 60 miliard korun.

Přestože EIT by se měl stát vlajkovou lodí evropského výzkumu, EU nepočítá s vytvořením monstrózní byrokratické instituce. Institut je navržen jako malé centrum, které bude koordinovat práci špičkových středisek v celé Evropě. Jeho hlavním konkurentem by měl být Massachusettský technologický institut ve Spojených státech.

Vznik EIT je sice ještě daleko, ale už má řadu odpůrců, mezi nimi řadu špičkových vědců, kteří jej považují za zbytečnost a plýtvání penězi, které by mohly být vynaloženy na současný výzkum. Barroso se však opírá o podporu bohatých firem a podnikatelů. Svou podporu celému projektu již například vyslovil Bill Gates, vlastník giganta Microsoft. Na chodu EIT se ale chtějí například podílet i firmy Nokia či Pirelli.

Kritici se však objevují i v řadách novinářů, kteří se EU posmívají, že v poslední době trpí "vědeckou úchylkou", jak evropské zaujetí pro vědu nazval mimo jiné deník Financial Times. Evropští politici totiž v poslední době často mluví o potřebě podpory vědy a výzkumu. V investicích do vědy a výzkumu Evropská unie stále výrazně zaostává za Japonskem a Spojenými státy, kam také řada špičkových evropských vědců odchází.

Zatímco v EU dosahují investice asi 1,9 procenta HDP, v USA je to 2,8 procenta a v Japonsku tři procenta HDP. ČR s výdaji ve výši 1,4 procenta HDP zaostává i za průměrem EU, ale mezi deseti unijními nováčky je druhá nejlepší za Slovinskem.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace