Robert Břešťan, Marek Hudema: Růst ekonomiky na voliče moc nezabírá

Růst ekonomiky na voliče moc nezabírá

Premiér Jiří Paroubek se tři měsíce před volbami raduje ze šestiprocentního hospodářského růstu, nejvyššího v historii samostatné České republiky. Zda jeho nadšení budou v červnových volbách sdílet i voliči, není jisté. Zásadní bude, zda se ČSSD podaří rekordní růst voličům řádně "prodat".
"Výši hospodářského růstu považujeme za významné volební téma," říká Anna Veverková, členka volebního týmu ČSSD. Jak konkrétně s výší růstu sociální demokraté ve volbách naloží, však nechce prozradit.
Strategii popisuje obecně i ministr financí a místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka: "Hospodářský růst bude logickým tématem letošní volební kampaně. Stejně jako byl v roce 1998 na konci vlády ODS tématem hospodářský pokles a finanční krize."

Co zajímá voliče

Volby, které se v Česku dosud konaly, však naznačují, že voliči na makroekonomické výsledky příliš nehledí. "Růst HDP není téma, na němž by se daly vyhrávat volby. Pro voliče je to nesrozumitelné," myslí si sociolog Jan Herzmann, ředitel agentury Factum Invenio.
Sami sociální demokraté volby v roce 2002 vyhráli i s téměř desetiprocentní nezaměstnaností a s hospodářským růstem 1,5 procenta.
Výjimkou jsou podle Herzmanna jen předčasné volby v roce 1998. Ty přišly krátce po takzvaných úsporných balíčcích tehdejší Klausovy vlády.
"Pokud si ale uvědomíme, že se v té době ODS rozštěpila a významný podíl voličů jí přetáhla Unie svobody, tak ani onen pomyslný trest od voličů nebyl tak dramatický," dodává Herzmann. ČSSD tehdy ODS porazila o necelých pět procent.
Rekordní růst ekonomiky, který pohodlně překonává i průměr Evropské unie, se jako volební tahák přímo nabízí. "Optimismus je v politice nakažlivý a ekonomický růst je trumf, který každá vláda v kampani ráda využije," poznamenává ekonom Ondřej Schneider.
Přesto pro ČSSD nebude jednoduché přesvědčit voliče, že rostoucí ekonomika znamená i růst jejich životní úrovně. Mzdy totiž vzrostly nejméně za posledních pět let a nezaměstnanost poklesla za poslední rok jen nepatrně a drží se na sedmi procentech. "Z mezinárodních srovnání vychází, že růst HDP voliče příliš nepřesvědčuje, lepší je dívat se na pokles nezaměstnanosti a mzdy", říká ekonom Martin Gregor z Fakulty sociálních věd UK.
Podle studie amerických ekonomů Adiho Brendera a Allana Drazena, kteří srovnávali údaje v 74 zemích od šedesátých let do roku 2003, se rychlejší růst HDP neprojevuje tím, že by voliči znovuzvolili stávající vládu. Výjimkou jsou pouze země, které jsou na nižší ekonomické úrovni a kde demokracie nefunguje příliš dlouho. Navíc i lidé v těchto zemích spíše oceňují dlouhodobý ekonomický růst před "zlepšením čísel" ve volebním roce.

Raději bezpečnost

Ani dobře fungující ekonomika nezajišťuje politikům stoprocentní úspěch - například pobaltské země vykazují již léta nadprůměrný hospodářský růst, a přesto se tu mění vládní garnitura téměř v každých volbách. Stejný trend je ve "starých demokraciích". Tam se do sedmdesátých let hlasovalo hlavně podle toho, jaká byla inflace. Vyhrávali politici, kteří ji udrželi pod kontrolou. Pak se voliči soustředili spíše na již zmíněnou nezaměstnanost.
Navíc - jak ukazuje například výzkum dánských ekonomů Petera Nannesta a Martina Paldama - vývojem ekonomiky se dá vysvětlit pouze jedna třetina voličských preferencí. Voliči oceňují třeba i bezpečnost na ulicích či zkušenost politiků.