Jaká bude budoucnost Lisabonské strategie?

Ve čtvrtek 16.března se v Bruselu uskuteční již čtvrtý ročník konference "European Business Summit"(EBS), v rámci které bude zahájen dialog o využití znalostí k urychlení ekonomického růstu a vytváření nových pracovních příležitostí. Konference se zúčastní přední evropští politici i evropské špičky v oblasi vědy a výzkumu.

Představitelé jednotlivých členských zemí EU na fóru představí národní akční plány - dokumenty konkretizující cesty jednotlivých států k naplňování Lisabonské strategie, která by měla přispět k tomu, aby se evropská ekonomika stala do roku 2010 nejvýkonnější ekonomikou světa. ČR bude na konferenci reprezentovat náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku Radek Špicar.
"Česká republika ve svém akčním plánu rozvoje vychází ze Strategie hospodářského růstu, která si klade za cíl vybudovat z České republiky znalostně technologické centrum Evropy s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností," sdělil Špicar.

Prezentaci České republiky ve formě semináře, informačního stánku a vystoupení v hlavním programu konference připravila agentura CzechInvest pod záštitou Stálého zastoupení ČR při EU. "Chceme využít této jedinečné příležitosti a představit Českou republiku v novém světle, a to jak v rámci hlavního panelu společně s komisařem Potočnikem, tak při vlastním semináři," uvedl Tomáš Hruda, generální ředitel CzechInvestu. Česká republika má podle v oblasti výzkumu a inovací co nabídnout.

Evropští politici jsou skeptičtí

Ohledně tzv. Lisabonské strategie ovšem v posledních dnech panuje skepse. renomovaných Nezávislí analytici podrobili strategii sžíravé kritice a varovali před jejím zánikem.

"Slabinami lisabonského procesu, které jsme identifikovali, jsou nevyváženost důvodů jeho existence, slabost nástrojů a neadekvátní proces," uvedli analytici Jean Pisani-Ferry a André Sapir. "Pokud má být zachráněn, bude v každé jeho oblasti třeba učinit podstatné opravy." Vyložili, že cíle, kterých má být dosaženo, jsou správně nastaveny, na rozdíl od způsobů, kterými jich má být dosaženo. Velkou změnu k lepšímu nepřinesla ani loňská revize strategie po pěti letech, která se konkrétně projevila zejména povinností členských zemí vypracovat národní programy reforem.

Podle Pisaniho-Ferryho a Sapira není třeba lisabonskou strategii zatracovat, ale vybavit se nástroji, které povedou k jejímu naplnění. "Pokračující rozpor mezi cíli a prostředky celý koncept ohrožuje," píší a navrhují, aby summit příští týden pověřil Evropskou komisi urychlenou přípravou návrhu, jak dosud platné návody k jednání zjednodušit a seřadit podle významu.

Komise by měla vypracovat metodologii vyhodnocování národních programů reforem a obnovit zveřejňování srovnávacích tabulek, kde by všichni viděli, jak který stát pokročil při naplňování strategie. Jednotlivé vlády by se konečně měly i doma přihlásit k této politice a učinit z ní vnitřní prioritu. Země eurozóny by se měly konečně smířit s tím, že jim nezbude než provádět společný program reforem. Takové okamžité kroky by mohly strategii ještě zachránit, i když po nich musí následovat koncepční střednědobá opatření, uvedli autoři.


Více informací o konferenci naleznete zde. Lisabonskou strategii si můžete přečíst zde.