Průmysl a školy: spojité nádoby

Velkou pozornost věnují vzájemnému vztahu vysokých škol a podnikatelské sféry v anglo-saském světě, a to především v USA a Velké Británii. Od Britů Charlese a Conwaye si můžeme vypůjčit kategorizaci spolupráce, která je založena na jednotlivých etapách práce se znalostmi.

PRIORITOU PŘENOS ZNALOSTÍ

Do první skupiny patří spolupráce, při které dochází ke tvorbě znalostí. Sem řadíme především výzkumné a vývojové aktivity. Vysoké školy provádějí výzkum a vývoj pro podniky na zakázku, školy a podniky realizují společné projekty.

Do druhé kategorie patří aktivity, při kterých dochází k přenosu znalostí. Jedná se například o konzultační činnost akademických expertů či celých týmů pro podniky. Odhaduje se, že v USA až 70 procent dalších společných projektů začíná na základě prvotní konzultační činnosti. Dále sem patří patenty či užité vzory.

UNIVERZITY ZAKLÁDAJÍ SVÉ FIRMY

Třetí kategorií jsou spin-off společnosti. Ty mohou být založeny studenty či akademiky vysoké školy, popřípadě společně. Nebo se v nich kapitálově účastní přímo vysoká škola. Ta pak může založené subjekty v určité fázi vývoje prodat dalšímu zájemci. Spin-off či start-up společnosti (nově vzniklé) mohou za zvýhodněných podmínek působit v podnikatelských inkubátorech či se postupně přesunout do vědecko-technologických parků. Některé univerzity, povětšinou technického charakteru, nabízejí zvýhodněné podmínky pro své studenty či akademiky, aby je stimulovaly k zájmu o podnikatelskou činnost.

Poslední kategorie spolupráce vysokých škol a podnikatelského sektoru obsahuje aktivity založené na lidském faktoru. Jedná se především o výuku studentů a výukovou činnost pro podnikatelské subjekty, která je v našem prostředí poněkud nepřesně nazývána celoživotním vzděláváním.

INOVAČNÍ POTENCIÁL A VLÁDNÍ PODPORA

Světové ekonomické velmoci deklarují svůj přechod ke společnosti založené na znalostech. Na rozdíl od USA a Japonska však Evropa poněkud zaostává. Je například pozadu v 10 z 11 ukazatelů měřících stupeň inovačního potenciálu. Hustota spin-off společností v blízkosti kempusů vysokých škol je daleko menší v Evropě než ve Spojených státech. Zaměstnanci evropských vysokých škol nemají dostatečné znalosti a zkušenosti s problematikou duševního vlastnictví. Za jeden z důvodů neúspěšného "dohánění" svých konkurentů a snižující se konkurenceschopnosti Evropy na světovém trhu je považováno právě nedostatečné sepětí mezi vysokými školami a podnikatelskými subjekty.

MOTOREM ZŮSTÁVÁ PRŮMYSL

Evropa chce vsadit na výzkum a vývoj a vysoké školy jako motor inovací. Některé vybrané zkušenosti ze Spojených států a Velké Británie však ukazují, že hlavním motorem inovací je průmysl a že univerzity hrají pouze okrajovou roli (méně než 5 procent inovačních společností považuje informace z výzkumných center a vysokých škol za velmi důležité). Existuje shoda v tom, že základním posláním vysokých škol je práce s talentovanými mladými lidmi a jejich rozvoj. Univerzity slouží jako poskytovatel základních znalostí o vědeckých a technologických zásadách a myšlenkách. Mnoho expertů tvrdí, že k úspěšné tvorbě inovací a ke zlepšení technologií dochází spíše tam, kde jsou firmy schopny zaměstnat velký počet vysoce kvalifikovaných absolventů a úzce spolupracovat s místními institucemi terciárního vzdělávání, aniž by se jeden z partnerů snažil vytěžit více než ten druhý.

POHLED PRAXE A AKADEMIKŮ SE LIŠÍ

Výzkumy provedené ve Velké Británii před několika lety ukázaly, že hlavní překážkou spolupráce s podnikatelskou sférou je pro akademiky rozdílný pohled na účel spolupráce. Aplikovaný výzkum pro vědecké pracovníky z vysokých škol není dost zajímavý, spolupráce s podnikatelskou sférou nepřispívá k postupu akademickou hierarchií a v neposlední řadě zabírá čas, který by mohli věnovat publikační činnosti.

Firmy si zase stěžují, že se vysoké školy nechovají dostatečně profesionálně a že akademici upřednostňují ostatní zájmy, tudíž nejsou často schopni dostát včas a kvalitně svým závazkům.

Aleš Vlk
poradce generálního ředitele agentury CzechInvest