Poštovní spořitelna vydělává na zábavě

Chléb a hry - to bylo hlavní heslo římských císařů při získávání přízně široké populace impéria. V poslední době si na jeho druhou část čím dál častěji vzpomínají komerční firmy, které chtějí zvýšit povědomí o své značce nebo odbyt vybraných produktů. Investice do projektů v zábavním průmyslu se přitom pohybují až v desetimiliónových částkách.

Jak se může investice vyplatit, ukazuje analýza Poštovní spořitelny (PS), která se stala v posledních letech jedním z nejvýraznějších investorů hudebních a filmových projektů.

Zatímco počet nově otevíraných účtů Programu Junior rostl před kampaní, inspirovanou teenagerskou komedií Snowboarďáci, o více než 860 měsíčně, během "snowboarďácké" kampaně to bylo více o 1720 účtů. Nárůst tak činil 99 procent. Ještě úspěšnější byla PS s Programem Mini, který díky snowboarďákům nabral o 188 procent zákazníků za měsíc více než v běžném období.

Podobně zafungovalo i spojení s kapelou Chinaski. V rámci marketingové kampaně došlo k nárůstu otevíraných účtů Mini o 300 procent, uvádí zpráva Poštovní spořitelny. Cena? Přímá finanční investice 5,6 miliónu korun do turné a realizace CD Music Bar, dalších 8,4 miliónu do marketingové podpory.

Spořitelna profituje také z celkového povědomí o značkách produktů - ke konci roku 2004, kdy se rozbíhala kampaň ke Snowboarďákům, znalo produkty Junior a Mini 69 procent klientů PS, o rok později to pak bylo o 20 procent zákazníků více, tvrdí analýza.

Investice do Snowboarďáků a Chinaski jsou součástí rozsáhlého programu, zaměřeného na spolupráci s showbyznysovými projekty. Teenagerskou komedii Snowboarďáci PS podle informací tiskového oddělení podpořila pěti milióny korun, dalších 18 miliónů korun si mezi sebou rozdělily filmy Jak se krotí krokodýli, Experti a připravované válečné drama Václava Marhoula Tobrúk.

Na hudební scéně se Poštovní spořitelna zaměřila na populární kapely, které poslouchají převážně mladší ročníky - kromě Chinaski ještě na Divokýho Billa, slovenské No Name, festivaly Česká rocková liga a Mezi ploty. Do podpory koncertů a vydávání nahrávek PS přímo vložila přes sedm miliónů korun. Další milióny korun stála marketingová podpora a promotion.

"Projekty si vybíráme podle toho, zda oslovují naší cílovou skupinu, tedy mladé dynamické lidi, a zda prezentují naši značku v určitém kontextu, například záměrem kampaně s Experty bylo spojit naši společnost s technologiemi," uvedl tiskový mluvčí Poštovní spořitelny Pavel Orság.

Spořitelna přitom není jedinou velkou společností, která se orientuje na spolupráci se zábavním průmyslem. Na konci roku 2005 ohlásil dlouhodobou podporu českému filmu plynárenský kolos RWE Transgas. V následujících letech se do filmových projektů, vývoje scénářů a filmové vysoké školy zavázal vložit 40 miliónů korun. Pětiletou spolupráci s domácími filmaři má na svém kontě i dovozce automobilů Renault, který se podle PR managerky Jitky Skaličkové podílel na výrobě přibližně 15 celovečerních filmů a jednoho televizního seriálu.

Někteří odborníci však tuto strategii zpochybňují. "Úspěšnost investic do zábavního průmyslu je trochu na vodě, protože se nikomu zatím nepodařilo prokázat požadovaný efekt. V zahraničí tato vlna kulminovala před třemi lety, v současné době tam zájem o product placement či sponzoring upadá," tvrdí šéfredaktor odborného týdeníku Marketing&Media Daniel Köppl. Zábavní průmysl nabízí možnost zasáhnout mladší konzumenty mezi 10 až 25 roky, kteří se zajímají o technologie, kulturu a sport. Nejvíce utratí podle nejrůznějších marektingových studií za elektroniku, kosmetiku, oblečení, nápoje, jídlo a zábavu.