Účinnost zdravotních benefitů umocňuje systémový přístup

Nemocnost v České republice je stále vysoká. Absence postihují organizace, výdaje na léčbu zdravotní systém, vysoké nároky jsou i na nemocenské pojištění. Firmy se přitom děsí představy, že budou muset platit za své zaměstnance prvních čtrnáct dnů nemocenskou. To jim od příštího roku nařizuje nový zákon, který definitivně přijali poslanci. Chybí už jen podpis prezidenta.

Vysoká nemocnost škodí všem
Přitom počet nemocných neklesá. Zatímco v roce 2004 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 2 903 446 ukončených pracovních neschopností, k 31. 12. 2005 jich bylo o 281 811 více, celkem 3 185 257. Snížila se však průměrná délka pracovní neschopnosti. V roce 2005 trvala 33,62 dne. To je o 2,84 méně než v roce 2004. Přitom by se dalo říci, že lidé nemoc v naprosté většině nefingují. Zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení loni provedli 252 339 kontrol dodržování léčebného režimu v pracovní neschopnosti. Na základě kontrol bylo postiženo 6 422 lidí za jeho porušení. Tedy asi jen 2,5 procenta.
Jako reakci na postoj parlamentu nyní firmy posilují prevenci zdraví, zásobují své pracovníky vitamíny a finančně zvýhodňují zdravé zaměstnance. Prostě nabízejí takzvané zdravotní benefity. Velkou módou se mezi zaměstnavateli také stávají zejména "motivační programy" za stoprocentní docházku.

Trocha historie neuškodí
To, co se začíná prosazovat pomalu v České republice a je do značné míry důsledkem příchodu zahraničních firem, není ve světě úplnou novinkou. Podnikatelé vždy pečlivě obraceli každou minci než ji vydali a zvažovali její přínos. A tak i když by se mohlo na první pohled zdát, že péče zaměstnavatele o zdraví svých pracovníků je věcí posledních desetiletí, opak je pravdou.
Můžeme připomenout třeba firmu Procter & Gamble. Když mladý William Cooper Procter oslovil svého otce s návrhem, aby se zkrátila nehumánní pracovní doba, že se to projeví ve vyšší produktivitě, nikdo mu nevěřil. Ale zkouška jeho slova potvrdila. To byla 80. léta 19. století. Ale není třeba chodit tak daleko. Například František Ringhoffer už v roce 1886 zřídil ve smíchovské vagónce stálou lékařskou a ambulantní službu. Tomáš Baťa inspirován zkušenostmi ze svého pobytu ve Spojených státech vydal pro nové zaměstnance sedmadvacetistránkovou příručku, kde značná část byla věnována hygieně a správnému životnímu stylu (viz rámeček). Pro své pracovníky také měl podnikové zdravotní středisko a firemní nemocnici. A v podobných příkladech by se dalo pokračovat.

Velkou pozornost těmto otázkám věnují ode dávna v USA. Na vysokých školách se dokonce přednáší předmět Podpora zdraví na pracovišti a zdravotní výchova. Má to svou logiku, protože, podniky tam mimo jiné platí první dny nemocenské ze svého. Jak uvádí profesor David H. Chenoweth z East Carolina University, podíl podnikatelské sféry na celkových výdajích na zdravotnictví v Americe vzrostl z 18 procent v roce 1965 na více než 30 procent v roce 1997. Německé průzkumy ukazují, že v řadě případů investicí jedné marky do zdraví pracovníků se dají ušetřit až tři marky.
V České republice po letech útlumu po roce 1989 se podpora zdraví na pracovišti dostala poměrně brzy znovu do popředí zájmu zejména zdravotních odborníků. Na přelomu tisíciletí se udělovaly tituly Zdravý podnik - získala ho příznačně mj. společnosti Škoda-Auto nebo Procter & Gamble - Rakona. Matky obou těchto firem mají v této oblasti již letité zkušenosti. Úřad bezpečnosti práce uděluje certifikáty Bezpečný podnik, které firmy musejí obhajovat. Loni přibyla soutěž Podnik podporující zdraví 2005. Vyhlásil ji hlavní hygienik. Na prvním místě skončila Česká rafinérská, druhou cenu dostaly Pražská energetika, akciová společnost Penam a Glaverbel Czech.

Jen benefity nestačí
Firmy využívají různé nástroje. Jsou to například prémie za práci bez absence způsobené nemocí. Nebo naopak krácení nenárokových složek platu při časté nemoci. Navíc začínají mnohem více dbát také o zdraví svých zaměstnanců a riziku nemocí se snaží předcházet. Očkování proti chřipce je už téměř standardem, nově k němu přibývají i poukázky do lékáren či nabídka rehabitilací a ozdravných pobytů. Výsledek, jak ukazují zahraniční zkušenosti se však dostavuje obvykle až za dva tři roky. A i to v případě, že organizace používá v této oblasti systémový přístup.
Příkladem takové praxe může být třeba Rakona. Vychází z celkových hodnot společnosti Procter & Gamble, které platí ve všech jejích podnicích na celém světě. Uvnitř společnosti existuje takzvaný Medical Network složený z lékařů a sester a tato síť stanovuje určitá naprosto závazná pravidla. O těch se nediskutuje a management každé pobočky je musí akceptovat. I když se jedná o podnikové standardy, v řadě zemí se jedná o opatření nadstandardní, nad rámec místní legislativy.
Zdeněk Šíma, manažer lidských zdrojů společnosti Procter & Gamble v České republice, má celý systém rozdělený na tři okruhy. Prvním je vytváření bezpečného pracovního prostředí. I když to na první pohled nevypadá jako benefit, právě v této oblasti se mohou firmy od sebe velmi lišit. A pro zdraví je to velmi závažné. Zavedená opatření na zvýšení bezpečnosti práce pomohla k eliminaci rizik na pracovištích, a to i z hlediska hluku, vibrací nebo chemického zatížení. Společnost dále například provedla ergonomickou studii, která vedla k úpravě pracovišť, k lepšímu přístupu k různým činnostem například u pasů při balení výrobků, ale také k zajištění rovnoměrného zatížení pohybového ústrojí.
Všichni zaměstnanci jsou vychováváni k tomu, aby vyhledávali možná rizika na pracovišti. Jsou za to i hodnoceni. "Provozní slepotu" pak eliminují pravidelné návštěvy lidí, kteří v provozu nepracují, včetně lékařky a sestry, které k tomu mají speciální průpravu.
Druhým prvkem je již přímo zdravotní prevence. Každý zaměstnanec prochází komplexní roční zdravotní prohlídkou v nadstandardně vybavené podnikové ordinaci. Sestává se ze spirometrie, EKG, vyšetření krve a audio a očního vyšetření. Při zjištěných odchylkách od normy má firma nasmlouvané špičkové odborné lékaře, kterým daného pracovníka předá do péče.
Existuje i preventivní program nabízející zaměstnancům zdarma dvakrát ročně vitamínové balíčky, očkování proti chřipce, rehabilitační tělocvik. Samozřejmě zde ale záleží na vůli každého, kdo nabídky využije a v jaké míře.
Zdeněk Šíma do systému zahrnuje i zajištění celkové duševní a fyzické pohody. K němu přispívá plně hrazené životní pojištění, penzijní připojištění, sportovní vyžití, ale třeba i péče o matky na rodičovské dovolené. Pokud je to možné z jedné nebo druhé strany, firma se jim snaží zajistit nejen bezproblémový návrat zpět do práce, ale i v době neplacené rodičovské dovolené jim třeba přispívá na penzijní připojištění. Zaměstnanci mají po pěti letech nárok na tříměsíční neplacené volno, které mohou využít za jakýmkoliv účelem. Společnost za ně v té době platí povinné odvody.

Důležitá je i kvalitní a přiměřená strava
Současná věda říká, že náš zdravotní stav ovlivňuje z 60 procent životní prostředí a životní styl. Pochopitelně do toho patří i výživa. Některé firmy, jako například Škoda-Auto či Siemens už před časem vzaly tuto skutečnost v úvahu. Také z tohoto hlediska vybíraly dodavatele stravovacích služeb. Zvolily společnost Eurest, která začala před několika lety postupně uskutečňovat v podnicích takzvané Zdravotní stravovací programy, které jsou vyvíjeny ve spolupráci s lékaři. Patří mezi ně programy pro školní stravování, kondiční strava, strava pro manažery, anticholesterolová a takzvaná Nová energie. O většině z nich jednoznačně vypovídá název.
Kondiční strava pro pracující bez nadměrné fyzické zátěže zajišťuje vyvážené zastoupení všech hlavních živin, ochranných látek, ale také vlákniny. Manažerská strava reaguje na práci s intenzívní duševní zátěží. Vychází z předešlé, ale je doplněna o takové látky, u kterých současná věda předpokládá, že mohou ovlivnit zvládání stresových situací tak, aby neovlivnily celý organismus. Anticholesterolová strava se zase snaží jednak snížit samotný přísun cholesterolu, ale i ovlivnit jeho tvorbu v organismu. Konečně Nová energie je určena pro pracující s vysokou fyzickou zátěží. Dodává energii, ale snaží se zabránit tvoření nežádoucích tukových rezerv v těle.

Jak to vidí poskytovatelé služeb
Zvýšený zájem o zdraví vedl k tomu, že zdravotníci nabízejí organizacím poměrně velmi široký sortiment zaměstnaneckých výhod. I takových, o kterých ještě nebyla řeč. Například společnost Santé v rámci takzvané Manažerské karty nepřetržitý kontakt na sestru a lékaře, roční pravidelné komplexní prohlídky, prevenci u odborných lékařů či třeba vyzvednutí léků a jejich dovoz klientovi. V nabídce jsou i různé druhy očkování, vitamínové balíčky, rehabilitace, a co je pro manažery jistě důležité, i psychologickou službu - třeba antistresové programy, odvykání kouření... Trh zdravotních benefitů se však stále ještě v České republice tvoří.
"Podle zkušeností naší společnosti je poskytování benefitů v podobě snazšího přístupu ke zdravotní péči teprve v začátcích," říká David Karásek ze společnosti Mediscan Group, která zajišťuje pro organizace zdravotní služby a nabízí i zdravotní benefity. "Vrcholný management podniků má pochopitelně větší výhody než jiní zaměstnanci. Očekáváme zásadní změnu v přístupu podniků i jednotlivců poté, co se přenese část financování pracovní neschopnosti na zaměstnavatele." Společnost Mediscan Group si včas tyto trendy uvědomila a je na tyto změny proto připravena. Ve svém centru v pražském Chodově poskytuje komplexní diagnostickou i léčebnou péči pod jednou střechou - od moderních ambulancí až po velké vyšetřovací přístroje jako například magnetickou rezonanci nebo CT.
Nejžádanější je podle Davida Karáska péče zaměřená na nejčastější skupiny onemocnění, jakými jsou například nemoci srdce a cév, onemocnění kloubů, nemoci prsou nebo změny hormonů ve vyšším věku a jejich následky - onemocnění kostí a jiné projevy klimakteria stejně jako syndromy stárnutí mužů.
Moderní zaměstnaný člověk nechce a nemůže trávit hodiny čekáním před různými ordinacemi a hledáním specialistů. Proto podniky nabízejí nadstandardní služby pro své zaměstnance a zdravotní zařízení na to reagují. Ta nejlepší nabízejí programy "pod jednou střechou", které zajistí nejen kvalitní vyšetření a následnou péči, ale i náležité pohodlí.
Zajímavé je, že o zdravotní benefity mají zájem i dynamické firmy, které zaměstnávají mladé lidi, kteří pěstují sporty. Ti obvykle nemají problémy se srdcem, cévami nebo stárnutím, ale mají často onemocnění pohybového aparátu - kloubů, šlach, páteře. I na ně poskytovatelé služeb pamatují.

Ještě pár slov k návratnosti investice do zdraví
Návratnost investicí do takových oblastí jako je zdraví pracovníků se obtížně prokazuje. Dá se měřit například trendy ve vývoji absence. Počtem pracovních úrazů. Ale ostatní efekty zůstávají často skryté. Například člověk pracující ve službách, který trpí nějakou nemocí, nejedná se zákazníky tak vstřícně jako zdravý pracovník. Může dokonce i zákazníka ztratit. Nebo: úmrtí vystresovaného a "vyhořelého" manažera či odborníka na srdeční příhodu přijde podnik na velké peníze. Experti odhadují, že náhrada kvalitního pracovníka stojí firmu obvykle sumu, které překračuje jeho celoroční plat.
A pohled poskytovatele služeb? David Karásek: "Návratnost je možné posuzovat z více hledisek. Kvalitní pracovní výkony poskytuje pouze zdravý a relaxovaný zaměstnanec. Preventivní péče je poměrně levná a rychlá - proti tomu stojí časté nemoci, které se rozvíjejí v důsledku zanedbané prevence. Ty budou od nového roku zatěžovat personální náklady právě zaměstnavatelů. Proto má smysl motivovat zaměstnance k prevenci a časné léčbě dříve, než se ze spokojeného zaměstnance stává unavený a nemocný člověk."
A proč to vše dělají v Rakoně? Zdeněk Šíma říká: "Efektivita opatření bezpečnosti práce se projevuje v minimálním množství úrazů a nízké nemocnosti. Poslední úraz s následkem pracovní neschopnosti se v naší společnosti s téměř sedmi sty pracovníků se stal loni v březnu. Absence u našich pracovníků se pohybuje v úrovni čtyř procent. To je myslím na Česko vynikající, výrazně podprůměrný stav."
Problémem však je - jak se shodují odborníci z podniků - především získání lidí pro to, aby svému zdraví věnovali dostatečnou pozornost a byli ochotni i změnit svůj životní styl. To jim nikdo nemůže přikázat. Ovlivnit jejich jednání je však možné - už třeba zmíněnými odměnami za práci bez absence nebo nabídkou zajímavých zdravotních benefitů.


Pokyny pro nové zaměstnance firmy T. & A. Baťa, Továrny obuvi a kůže, Zlín
Pracovní schopnost: Výsledek činnosti jednotlivých orgánů jako mozku, plic, srdce, žaludku, pohlavních žláz a výsledky pracovní schopnosti jeví se v jakosti a množství práce. Co snižuje pracovní schopnost? Špatná strava (nedostatek zeleniny, těžká jídla), nepravidelná doba jídla (jídlo v pracovní době je málo hygienické). Špatné ubytování (2 až 3 osoby v jedné posteli), spávání v denní košili, spěšné snídání, denní dojíždění domů vlakem, nedostatečný klid po práci, jednostranná zábava, nehospodárné zacházení s penězi, málo časté koupání, pojídání příliš starých jídel. Různé choroby, zaviněné nerozumnou životosprávou: přílišným pitím piva, silným kouřením, špatnými zvyky povahovými, nepravidelnou návštěvou klosetu a málo čistým vzduchem. Co zvyšuje pracovní schopnost: osmihodinový spánek v chladné místnosti, spáti v noční košili, mýti se studenou vodou, dobrá snídaně (ovesné vločky, máslo, vajíčko, dobrá polévka), slabší oběd a silnější večeře, udělati si plán pro příští den, bydleti ve Zlíně nebo v blízkém okolí, vésti si svoje účetnictví, přečísti si poučné knihy, volný čas řádně využíti, slušně se pobaviti, jíti spáti až za 3 hodiny po večeři, převlékati se dvakrát týdně, uchovati si dobrou náladu, vykonati ráno svoji potřebu, vykonati denní procházku.
Převzato z publikace Do nové práce, sestavil A. Cekota, I I. vydání - Zlín 1930, nákladem fy T. & A. Baťa, Zlín.