Bankéř "Fred drtič" si vydobyl respekt

Bankéř "Fred drtič" si vydobyl respekt

/Od naší zpravodajky/

Navenek mladistvě působící blonďák, který si na veřejnosti v klidu dá sklenku vína, ve skutečnosti ale neúprosný manažer, kterého ve firmě příliš nemilují, nicméně respektují. To jsou dvě tváře Freda Goodwina, šéfa třetí největší evropské banky, Royal Bank of Scotland.
Osmačtyřicetiletý manažer se proslavil především svým tvrdým restrukturalizačním stylem, který sice pro tisíce jeho podřízených znamenal ztrátu pracovního místa, pro banky, které vedl, ale vzestup. Není, divu, že se mu proto v bankovní scéně přezdívá také "Fred the shred" neboli "Fred drtič". Sám Goodwin toto označení příliš rád nemá, podle něj totiž nevystihuje všechny jeho klady. A má pravdu. Do špičky evropské bankovní ligy se totiž RBS nedostala jen díky nemilosrdnému škrtání nákladů. Velký podíl na tom mělo i strategické plánování Goodwina.
Rozruch mezi bankéři, nejen v Británii, bankéř způsobil již krátce po svém nástupu do čela banky v roce 2000. Tehdy se rozhodl převzít konkurenta National Westminster Bank (NatWest). Nejenže díky své hodnotě 22 miliard eur byla akvizice největší v britském bankovnictví, ale byla navíc i nepřátelská. Společnost NatWest totiž byla třikrát větší. Do jaké míry byl tento kousek "strategicky brilantní", svědčí i fakt, že Goodwinovi v roce 2002 vynesl ocenění časopisu Forbes "manažer roku".
Odborníci tak odměnili nejen transakci samotnou, ale i následovnou podařenou integraci NatWest. Goodwin rozhodl o zrušení 18 000 pracovních míst, díky čemuž se mu během dvou let podařilo celkově snížit náklady o 6,4 miliardy dolarů.
Svou přezdívku "drtiče" si ale kdysi jeden z nejmladších britských bankéřů vysloužil již před akcí v NatWest. Snižovat mzdové náklady se Goodwin naučil u svého předchozího zaměstnavatele National Australia Bank. Pro něj vedl dvě jeho dceřiné společnosti - Clydesdale Bank od roku 1996 a Yorkshire Bank, kterou měl ve správě od listopadu 1997. Od nich v roce 1998 přešel k RBS.
Svou kariéru ale Goodwin, který je původem ze skotského města Paisley, nastartoval ve sféře, která má s bankovnictvím co do činění jen nepřímo. Po studiu na univerzitě v Glasgow nastoupil do auditorské firmy Touche Ross (dnes součást Deloitte&Touche), kde se již v 29 letech stal jedním z partnerů. Dobré jméno si zde vysloužil likvidací banky Bank of Credit and Commerce International, která měla dluhy zhruba 13 miliard dolarů.
Také v RBS již Goodwin, který ve svém volném čase rád hraje golf či restauruje stará auta, odvedl velký kus práce. Po převzetí a úspěšné integraci NatWest se rozhodl expandovat geograficky a zamířil do USA. "Je to velký a dobře uspořádaný trh. A navíc mluvíme stejným jazykem. Tedy skoro," řekl kdysi. Učinil zde několik menších akvizic, jako například Medford Bancorp., divizi Mellon Financial či Commonwealth Bancorp. Rozvinutí aktivit za oceánem se bance osvědčilo. Dnes se tak zahraničí na celkovém zisku koncernu, který v roce 2005 vzrostl o 16 procent na celkem 8,25 miliardy liber, podílí 40 procenty.
Výnosy banky nahoru ženou především firemní zákazníci, kteří například k loňskému zisku přispěli 5,2 miliardy liber, a obchody v USA. Zisk dceřiné společnosti Citizen, která je aktivní na východním pobřeží, stoupl o 47 procent na 1,6 miliardy liber.
K tomuto rozmachu banky ale přispěla také strategická partnerství, na která Goodwin sází. V koncernu vlastní osmiprocentní podíl španělský konkurent Santander, dnes čtvrtá největší evropská banka. Bez jeho pomoci by RBS přitom kdysi nebyl schopen NatWest převzít. "Za odměnu" naopak banka Španělům pomohla například při převzetí brazilské Banespa. Výhodná je pro společnost ale i spolupráce s partnery, jako je vedoucí britský maloobchodní řetězec Tesco.
Co se týče mezilidských vztahů či kontaktu se spolupracovníky, nesnaží se Goodwin v bance chovat nijak nabubřele či mít "hvězdné manýry". Milován svými spolupracovníky sice přesto není, zato ale před ním mají velký respekt. "Tato práce není žádá soutěž v popularitě. Kdyby měl den víc hodin, pak bych se mohl procházet po chodbách a více se s lidmi mazlit. Ale den víc hodin nemá," řekl kdysi v jednom rozhovoru.
Nejednoho kolegu tak možná podobně jako analytiky překvapil tím, že se letos rozhodl odkoupit zpět akcie společnosti, a to hned za několik miliard liber. Tím signalizuje, že čas velkých akvizic má koncern prozatím za sebou. "To je pro banku zásadní převrat, který snižuje riziko, že by dále přikupovala," míní i Mark Sartori, bankovní analytik společnosti Fox Pitt.