Analýza: Akcie Evropy sledují Ameriku

Investoři se často setkávají s tvrzeními makléřů, že se evropské akcie vyvíjely nebo budou vyvíjet podle toho, kterým směrem se pohnuly trhy v USA.
Takováto prohlášení zavánějí tím, že si prostě makléři ulehčují situaci a pohyby na trhu vysvětlují něčím, co nelze příliš analyzovat a co je použitelné v téměř každé hůře vysvětlitelné situaci. Ulehčují si tedy makléři jen svou práci, namísto toho, aby se hlouběji zamysleli a analyzovali danou situaci, nebo je vývoj trhů v USA a v Evropě opravdu tak silně provázaný?

Těsná souvislost
Jedinou možností, jak správně zodpovědět předchozí dotaz, je analýza historie.
Nejlepším ukazatelem a vzájemnou statistickou mírou dvou vývojových pohybů, co do síly a směru, je korelace, respektive korelační koeficient. Tyto korelační koeficienty leží mezi - 1 a + 1. Hodnota - 1 představuje dokonalou negativní korelaci a hodnota + 1 dokonalou pozitivní korelaci. Většina možností však leží mezi těmito dvěma mezními hodnotami. Již při dosažení hodnot - 0,75 či + 0,75 hovoříme o velmi silné negativní, respektive velmi silné pozitivní korelaci.
Kalkulací korelačních koeficientů na denní, týdenní či měsíční bázi si můžeme ověřit pravdivost makléřských zdůvodnění pro pohyb globálních akciových indexů.
Pro sledování a analýzu cenových změn obou trhů jsem zvolil tradiční indexy vypočítávané americkou Morgan Stanley Capital International, které jsou dostatečně širokým průřezem celým akciovým trhem.
Z výsledků uvedených v grafu je zcela zřejmé, že v posledních deseti letech se vzájemná americko-evropská akciová korelace pouze jedenkrát vymkla z hodnotového pásma velmi silné pozitivní korelace, tj. z pásma od + 0,75 do + 1,00. Tehdy šlo o rok 2000, kdy hodnota korelačního koeficientu poklesla na + 0,66.
Tento rok byl však specifický, jelikož byl počátkem konce takzvané bubliny na akciovém trhu, zejména na trhu amerických technologických akcií.
Průměrný korelační koeficient 0,89 za sledované období nám v podstatě říká, že téměř 90 procent pohybů na americkém akciovém trhu se přelije i do následujícího vývoje evropských akcií. A že tato provázanost zůstane i nadále silná, nám jakoby symbolizuje výsledek poslední hodnoty kalkulované za první čtvrtletí letošního roku. Tento korelační koeficient činí + 0,99.
Můžeme tedy konstatovat, že růst amerických akcií vede k růstu evropských trhů a naopak v případě poklesu. Výše uvedené platí za jinak neměnných okolností. Je samozřejmé, že existuje řada dalších globálních vlivů, které změnu vývoje amerických či evropských akcií ovlivňují.
K získání aktiv, která nejsou takto provázána, se musí investor porozhlédnout jinde než jen na evropský či americký akciový trh. Mnoho investorů se proto pouští alespoň do diverzifikace svých portfolií jinak než geograficky neboli regionálně.

Rozložení rizika
Nejběžnější náhradou regionální diverzifikace je odvětvová diverzifikace. Rozložením aktiv mezi různá odvětví průmyslu či služeb se snaží vyhnout rizikům regionálních problémů či ekonomickým recesím.
V případě správného úsudku se také snadněji mohou pohybovat mezi jednotlivými fázemi hospodářského cyklu a volit tak nejvhodnější průmyslové odvětví v daném období.
Regionální diverzifikace navíc ztrácí navíc svůj smysl v případě akciových společností, jejichž "core business" se odvíjí na globálním světovém trhu.
Příkladem takovýchto firem mohou být automobilky (DaimlerChrysler, Ford, Honda, Toyota, Volkswagen), telekomunikace (AT&T, Deutsche Telekom, British Telecom, NTT), banky (Citigroup, HSBC, Allianz, ABN AMRO), výrobci spotřebního zboží (Procter & Gamble, Nestlé, L'Oréal, Colgate-Palmolive, Unilever), farmaceutické (Merk & Co., GlaxoSmithKline, Novartis, Roche, Bayer Healthcare) a technologické společnosti (Microsoft, Samsung, Fujitsu, Nokia, LG Electronics).
Přestože se regionální diverzifikace v následujících letech ze světa investic neztratí, lze už nyní všem investorům doporučit pečlivé zamyšlení nad výhodami jak odvětvové diverzifikace, tak i zamyšlení nad korelací jednotlivých druhů aktiv. Vždyť portfolio, jako soubor investic, to nejsou jen akcie či dluhopisy. Dnes již existují stovky příležitostí, jak investovat do nemovitostí či dalších komodit.
Zajímavým doplňkem investičního portfolia mohou být například cenné papíry či deriváty vázané na CRB komoditní index, který poměrně věrně zobrazuje globální míru inflace. Participací na takovémto aktivu pak investorův majetek roste v závislosti na růstu ceny koše komodit, který obsahuje mimo jiné i ropu, plyn, topný olej, zlato, hliník, kávu, cukr, rýži, kukuřici a bavlnu.
Takový komoditní koš pak může být skvělým doplňkem investičního portfolia, který nám často splní i požadavky na pořízení negativněji korelovaných aktiv do tohoto portfolia.
Autor je Portfolio Manager ve společnosti A&CE Global Finance